Osobnost Hogwarts je zase pro jednou za námi. Vlastně nevím, jak se k tomuto květnovo-červnovému období postavit. Na jednu stranu jsem napjatá, jak to asi dopadne a kdo to vyhraje. Na druhou je to u mudlů neskutečně náročné období, protože probíhají jedny přijímačky za druhými a práce je, jak by řekl Midar, milion osm. Ale ten pocit, když to všechno dobře dopadne, je lepší než milion osm Midarů. A teď myslím jak práci, tak Osobnost.

Nejsem člověk, co by se vyžíval ve Vánocích. Znáte to, děti řvou, koledové zpívají kolegy a vám tak akorát třeští hlava. Přesto mám nejraději Vánoce na Hogwarts a čas od času vzpomínám na ty úplně první v roce 2004.
Milý deníčku,
Profesoři se krčí pod stolem, studenti v panice hledají úkryt třeba i v hradním brnění. Jen aby unikli šílenému řádění. Mrzimorský primus pomalu ale jistě brázdí hradní chodby a každému dává co proto.
Není to tak dlouho, co se gumová kachnička vrátila z cest. Ale od té doby se plouží chodbami jako stín.