aneb Móda u nás na hradě.
Jeden z klasických problémů, které řeším pokaždé, když si stoupnu před otevřenou skříň, je stejný jako u většiny žen: „Co si vezmu na sebe?“
Většina žen reaguje slovy: „Oblečení mám málo!“ nebo „Merline, vždyť já nemám co na sebe!“. V takovémto případě pak skončí většina z nás s klasikou – kalhoty, tričko, tenisky, nějaký ten šátek nebo náramek či náušnice a jde se mezi lidi.
Spousta lidí také není ochotná se převlékat moc často, tudíž na hradě potkáte dosti těch, co jsou od rána do večera ve školních uniformách, které se ale zase snaží alespoň nečím oživit.
A pak jsou tu ti úplně nejšťastnější, ti, kteří mají obrovskou šatnu místo šatní skříně a v ní všechny kousky oblečení, doplňků a bot, které kdy Příčná nabízela.
Ovšem co se stane, když tito lidé chtějí ukázat co nejvíce ze své sbírky, na to se můžete podívat níže.
Jako první model jsem vybrala tento:
Georgina je evidentně nadšená z toho, jaké krásné počasí panuje na školních pozemcích, a těší se na to, až všechno rozkvete, což se mimochodem odráží i v tomto modelu. První, co je špatně, je účes. Střih a barva jsou dokonalé, ale tento typ účesu se hodí k velkým večerním, ne k otrhané asymetrické sukni a vytahanému zelenému svetru.
Dalším hodně výrazným doplňkem je šála, která se ale tluče s celým modelem. Nekoresponduje s žádnou dominantní barvou, a tak je tolik výrazná, až působí lacině. Rozhodně by vynikla na ležerním bílém tílku nebo jednoduché mikině.
Bohužel ani boty nejsou zvoleny správně. Hodí se sice do počasí, které venku zrovna panuje, ale jsou moc mohutné a křiklavé. Radila bych je dát dohromady s černými legínami a již výše zmíněným bílým tílkem a šálou.
Co na tomto modelu již vůbec nechápu, jsou nadkolenky s krajkou. Ty jsou totiž spíše elegantního ražení a ke sportovně laděnému modelu se absolutně nehodí.
Ovšem vyzdvihla bych zájem o aktuální módní trendy, které reprezentuje především výrazná barevnost. Ale pozor, pokud se rozhodnete pro barevné boty, svetr či šálu, nikdy je nekombinujte spolu, ať nevypadáte jak od komediantů. Vždy je lepší zvolit jeden výrazný barevný kousek a k němu střídmější zbytek.
Že vám může ujet ruka, i když kombinujete pouze jednu barvu, nám reprezentuje další model.
Ettariel evidentě svou kolej miluje a je jí velice oddaná. To musí napadnout každého, kdo se podívá na její model. Je tu ale jedno velké ALE. Havraspárská móda je nádherná, ale jen pokud se moc nekombinuje. Šaty, plášť, klobouk, sako… to už je prostě moc. Kdyby se jednotlivé kousky zkombinovaly s neutrální bílou či černou barvou a doplnily se o stříbrné doplňky, které ladí se zdobením jednotlivých kousků, byl by výsledný model ideální.
Další překombinovaný model nám odprezentuje slečna Brianag.
Nejdříve ovšem musím pochválit záměr, ten byl rozhodně dobrý. Znovu je tu však to ALE! A tentokrát tím myslím ono žluté cosi, co je vydáváno za obutí. Opravdu je na Příčné tak malý výběr bot? Navíc ona křiklavá žlutá působí v kombinaci s královsky modrou a červenou více než lacině.
Další výtku bych měla k vrstvení. Pokud je top delší než sáčko, rozhodně nesmí být asymetrický. A vykukující obi ani komentovat nebudu. Pokud chcete vrstvit, vrstvěte, ale pouze v odstínech jedné nebo maximálně dvou barev a hlavně ne asymetricky. Navíc se nařasený top nehodí k nařaseným kalhotům. Pokud už volíte nařasenou část oblečení, ostatní by mělo kopírovat postavu.
Masku na hlavě raději komentovat vůbec nebudu, hodí se maximálně na maškarní a možná ani tam ne.
Že překombinovanost může vzniknout i z mála, ukazuje slečna Morgana.
Kolejní barva se tu objevuje na botách, vlasech i na čepici, tedy spíše na kulichu. A to je hned první problém. Copak venku nesvítí sluníčko, které příjemně hřeje? Proč tedy ten kulich na hlavě? Navíc se pokrývka hlavy tluče s letní sukénkou a plesovým korzetem.
O botách raději ani nemluvit. Ty jsou sportovní, k takto střižené sukni se hodí spíše páskové sandálky, které skoro nejsou vidět. A ke společenskému korzetu se tenisky nehodí už vůbec. Vlastně ani letní sukénka, korzet je na ni moc těžký.
A jak to vypadá, když ujede ruka profesorce, se můžete podívat níže.
Madam Jori si oblékla společenské šaty z Příčné. Ovšem ani ty mě nijak neuchvátily, možná to bude tím, že je překrývá profesorký plášť, který se hodí spíše do laboratoře než na ples, na který zase patří ony šaty.
Čapka, kterou má paní profesorka na hlavě, je jistě praktická a reprezentuje kouzelnický svět, ale ke společenským šatům se absolutně nehodí. Zde bych volila spíše decentnější klobouk.
Všemu nasadil korunu šátek, který má madam Jori na krku. Barevně sice ladí s pláštěm, ale vůbec nechápu onu kombinaci se šaty. Navíc se jeho zlatý vzor (hvězdičky) bije s výrazně modrými náušnicemi ve tvaru vloček. Ty se ostatně nehodí k žádné části tohoto modelu.
Co se týká vlasů, jistě je pohodlné udržovat účes „ráno vstanu a jdu“, ale ten se hodí tak možná ke sportovnější části tohoto modelu. Ovšem protože dominantu tvoří ony zpola zakryté společenské šaty, rozhodně bych se přikláněla k nějaké upravenější variantě, popřípadě k vyčesanému drdolu tak, aby vynikla šíje a dekolt paní profesorky a šaty získaly zpět svoji honosnost.
A na závěr jeden model, který dokazuje, že i překombinovanost může působit zajímavě a příjemně.
Model madam Arengil je barevně sladěný do posledního detailu. Ovšem není mi úplně jasný jeho styl.
Kapsáče se hodí tak pro rybáře, trampy nebo kutily, kdežto boty jsou punkovější a to zvláště svojí barvou.
Sukně i přes záplaty působí goticky a svetr je jasná business móda.
Šála je příliš utažená, než aby působila jako vhodný doplněk, a klobouk je onen výrazný prvek, který chybí téměř každému všednímu modelu.
Je pravda, že při detailnějším zkoumání působí model nesourodě, přemrštěně a překombinovaně, ale na pohled první je docela vhodný do hradních zdí. Madam je rozhodně odvážná a nebojí se kombinovat. Barevnost určitě schvaluji, teď už jen sladit styl.
Safira Jane Bardotová