Zima nám zaťukala na dveře – ani jsme se nenadáli a je tu! S tímto ročním obdobím také souvisí shánění stromků na zátop v našich kolejních místnostech. Čím větší zásoba je, tím klidnější průběh krutých mrazů můžeme očekávat. S počtem polínek ve dřevníku má také mnoho společného bláto. Že je to pro vás novinka? Nejste sami!
Mnohokrát jsem se ve Velké síni ocitla uprostřed diskuze, kde studenti rozebírali, na co je vlastně dobré bláto, a já tak zjistila, že ne každý toto tajemství zná. Abych měla trošičku více rozhledu, jak na tom obyvatelé hradu ohledně blátivé informace jsou, podstrkovala jsem téměř celý týden každému na potkání jeden krátký všetečný dotazníček.
Předem bych ráda poděkovala všem, kteří mi s vyplněním pomohli. Přišlo mi krásně magických 33 odpovědí. Abych pro ty, co netuší, jak bláto vzniká, uvedla informace na pravou míru – bláto vzniká jako vedlejší produkt při vyrábění zelených kartiček potřebných na nákup stromků k zátopu. Buď si vařením v laboratoři z Bertíkových fazolek odnesete hnědou hmotu, nebo zelenou kartičku. Šance je 50 : 50.
Zda studenti a profesoři skutečně ví, jak se bláto tvoří, mohli potvrdit ve svých odpovědích. Zde jsou některé z nich:
„Při vaření zelených kartiček. Buď vznikne kartička, nebo bláto, šance jsou stejné, jenom si nepamatuji přesný recept, už dlouho jsem je nevařila.“
„Nedá se vytvořit úmyslně, je to vedlejší produkt při snaze vytvořit zelené kartičky.“
„Když se nepovede zelená kartička, vypadne bláto, což je skoro pořád.“
„Věděla jsem, ale zase jsem ho zapomněla. Měla bych se přestat bavit s Alzheimerem.“ – zakření se –
„Ano, vím… z vody a hlíny ne?“
„Ano, stejně jako zelené kartičky – jen je větší šance vyrobit právě to bláto…“
Přiznám se, že první číslo mě velmi zaujalo, neboť se nepotvrdila má původní myšlenka. Celých 75,8 % dotazovaných totiž odpovědělo, že ví, k čemu bláto slouží. Zda je jejich znalost skutečně správná, pak mohli vyjádřit v konkrétní odpovědi.
Pro představu jsem pár názorů vybrala. Můžete tedy posoudit sami,zda je jejich znalost skutečná.
„Výroba masky proti bradavicím.“
„Bahenní maska – nevzpomenu si, k čemu slouží.“
„Ingredience do lektvaru na alergii a Biddiho lomcováku.“
„Tak jenom asi k bahennímu lektvaru? Možná k tomu, abychom byli krásnější?“ – zazubí se – „ Kdo ví, my zelení ho nepotřebujeme!“
„Na blátovou házenou!“
„Produkt nevím, ale prý se hodí, když přijede cirkus.“
„Myslím, že do nějakého lektvaru. A pak také na bahenní masku, když přijede cirkus.“
„Někdo se v něm koupe, někdo si ho patlá na pleť, jiný ho využívá jako nástroj pomsty!“
„Zcela určitě vím, že se bahno hodí, jak jinak, ke kosmetickým účelům, přesněji k výrobě Bahenního lektvaru. Aplikovat lze bláto především na tvář stiženou alergickou vyrážkou, kterou člověk získá mlsáním sladkostí v Cirque du Magique. Vyrážka vypadá nějak takto, nevzhledné pupence na tváři. Když člověk použije bahenní lektvar, nějakou chvíli se mu bude u postavičky na tváři objevovat hnědě pomazaná kůže, jen oči a pusa zůstanou v původních barvách. Jistě poznáte, která z přítomných dam ji má na sobě:“
(zdroj: archiv Corvina Declaratio)
(zdroj: archiv Lví tlapou)
Sečteno, podtrženo – obyvatelé hradu nežijí v takovém nevědomí, v jakém jsem si myslela. A až přijede cirkus, rozhodně se nemusíte bát, že by bylo bláta nedostatek. Proč? Protože téměř 80 % zde dotazovaných kouzelníků potvrdilo, že má v tuto chvíli alespoň trochu bláta mezi svými zásobami.
Pro Denní Věštec
Helen Miltonová