Již je to nějaký ten pátek, co byla novou ředitelkou koleje Mrzimor jmenována Silvia Honorová. Rozhovor s ní jsem dělala taky už před nějakou dobou, ale schválně jsem si ho nechávala, až zase budeme mít okurkovou sezónu. To víte, je pak méně článků – a o to víc pak lidi čtou ten jeden pořád dokola.
Byla jste primuskou v Mrzimoru, kdysi dávno, před léty, jaké to je se tam po těch letech znova vrátit?
Když jsem před lety odcházela, myslela jsem si, že si odpočnu a načerpám síly po vyčerpávajícím výkonu jako student. Ale po velmi krátké době mi Mrzimor začal chybět, ten týmový duch, pouta mezi studenty, atmosféra kolejního života. A proto je to takové pohlazení být zas tam, kde jsem se vždy cítila doma.
Teď jste ředitelkou koleje, ale nadále zastáváte i post knihovnice. Budete tyto dvě funkce mít i do budoucna, nebo už hledáte někoho, kdo by vás v knihovně nahradil?
Zatím hodlám vykonávat funkce obě, poohlížím se prozatím po nějakém pomocníkovi. Ale pokud se ukáže někdo, kdo knihovnu schopně povede dál, ráda mu ji v budoucnu předám. -usměje se-
Tak to ještě uvidíme. Přišla jste k vedení koleje, jak se říká, „jako slepá k houslím,“ nebo už se o tom mluvilo delší dobu? To některé z nás určitě hodně zajímá.
No, záleží na tom, co považujete za delší dobu. Nespadla jsem do toho úplně nečekaně, ale od otázky, zda to vezmu, po mé uvedení do úřadu, neuplynul ani měsíc.
Tak to není ani moc krátká doba, ale ani zas nějak dlouhá. Byli i jiní kandidáti?
To si nejsem úplně jistá, na to byste se měla spíš zeptat kolegyně Leti a pana ředitele.
Tak to vypadá, že na hradě je pořád ještě spousta tajemství, která čekají jen na někoho, kdo je objeví. Potíž je v tom, že většinu střeží pan ředitel a ten je jen tak nevydá. Třeba někdy jindy. Děkuji paní Honorové za rozhovor.
– Pěkné a nadčasové, ale čekala bych něco trochu delšího :o))