Už od prvního dne na Hogwarts mě uchvacovala spousta věcí. Velká síň, Prasinky, Příčná ulice a mnoho dalšího. Zdejší možnosti se zdály jedna lákavější než druhá. Plně jsem užívala všech vymožeností a výdobytků vysokého umění programátorského. Soutěže, Prasinky, Příčná ulice, pak zase soutěže a soutěže a nakupování a zase soutěže. Nenápadně jsem se rozhlížela po svých nováčkovských kolezích. Jen velmi málo z nich udělalo více soutěží než by se dalo spočítat na prstech jedné ruky a někteří jako by byli postavou na hradě, ale duchem někde jinde. Považovala jsem tento stav za pouze přechodnou formu transformace do vyšší, aktivní formy virtuálního života, zkrátka předěl mezi aktivitou a vymazáním. To jsem však ještě netušila, že fenomén existence těla bez duše dosahuje na hradě ještě mnohem děsivějších rozměrů. Zombíci se ve Velké síni potulují i za bílého dne!
Znáte ten pocit když nakouknete do Velké síně a vidíte jen čerň a smutně šedá ozvěna naznačuje dozvuky předchozích rozhovorů? Rozhlížíte se a nikde nic? Pomyslíte si „Ach jo, zase mrtvo.“ a otočíte se na podpatku, protože tady vás zřejmě žádná velká zábava nečeká. Nebo vás přepadne veselá nálada, radostně nakráčíte do Síně a nenechajíc si náladu zkazit, vesele zvoláte „Ahoj, mrtvoly!“.
A tu se začnou dít opravdové divy. Ze všech zapadlých koutů místnosti se začnou trousit těla bez duše, kolem kterých se komíhají myšlenky – píše úkoly, – dělá soutěže -, – nedělá nic -, – umírá nudou –. Jednoho by z toho rozbolela hlava, kolik toho mají zombíci na práci. Zvláště mě zaujala zombie slečna, která i přes svůj duševní a fyzický stav znovu prožívala smrt nebo spíše umrtvení nudou.
Jednoho by to mohlo vyděsit, ale není čeho se bát. Zombíci jsou v podstatě hodná a mírumilovná stvoření. Příjdou k vám, nechají se vyfotit, dokonce i podrbat. Přitom se velice roztomile zombí.
Jejich výskyt je pozorován ve Velké síni v brzkých odpoledních hodinách a pozdě v noci. Ruší je bouřlivé a hlasité diskuse, mnoho světla a náruživá činnost. Proto prosím, chovejte se ve Velké síni tiše a nenápadně, příliš nemluvte nebo šeptejte, popř. komunikujte pouze telepaticky. Zombíky hluk ruší!
