Jeden by nevěřil, co všechno se může na hradě stát. Že po sobě osazenstvo hradu hází huláky, dýňové bomby i sovy, je obecně známý fakt. A že se této nevšední zábavy nezřídka účastní i profesorstvo, to je veřejné tajemství. Na chodbách taky můžeme potkat rozličné živočišné druhy, od Kill-psa až po tučňáky. Nyní k nim přibyla i rybka a to ne ledajaká. A kdo že si ji pořídil? Přece Matthew Whitecrow…
Sotva jsem vyšla z kolejní místnosti, kde jsem sepisovala úkoly, zamířila jsem do Velké síně. Studenti posedávali po lavičkách a křesílkách a hlouček studentů se tísnil u čela profesorského stolu. Že by pan řídící něco předváděl? Vecpala jsem se blíž abych spatřila, co studenty tolik upoutalo. A pak jsem to uviděla taky.
„Budu jí říkat Amanda,“ uvažoval p. Whitecrow nahlas.
„Má rty jako Angelina Jolie, a ty oči!“ rozplýval se. Nedalo mi to, abych p. Whitecrowa pořádně nevyslechla.
MF> Krásná rybka, ale kde má ploutve?
MW> Má přece tu hřbetní.
MF> Kde jste ji koupil?
MW> V Kryptozoologickém zverimexu na Příčné.
MF> Jak vás napadlo pořídit si… ehm… rybičku?
– p. Witecrow se pohodlně zabořil do židle a začal vyprávět –
MW> Vlastně mi to přišlo na mysl tuhle o Vánocích. Skláněl jsem se nad kaprem a vtom – ani nevím, proč vlastně – mi na mysl přišla ryba.
MF> Vy jste ji chtěl sníst? – zhrozí se –
MW> Vzpomínám si docela přesně, že jsem s ní chtěl hrát tenis.– ukazuje slečně miniaturní potítko – Tohle jsem jí dneska objednal.
MF> Hrát tenis s rybou? To je opravdu zajímavé! Už chápu, proč má ruce. Ty jste jí přičaroval vy?
MW> Ruce měla už v tom zverimexu. Klepala na sklo akvária, abych si jí všiml. Nestěžuje si. Vlastně toho moc nenamluví… jen když je rozrušená, otevírá pusu a cpe si do ní pacičky.
MF> Dobře, děkuji. Mno.. a jak to vypadá s tím tenisem?
MW> Musím říct, že ve vodě to nemá takový švih, jako jsem čekal. Ještě štěstí, že vynálezce tenisové hry myslel i na rybičky a vynalezl raketu s výpletem, která nemá takový odpor. Zatím jsme se jen rozehřívali. Ve vodě to člověku déle trvá… první zápas plánujeme, až mi dorazí žaberník.
MF> To zní opravdu zajímavě. Pokud budete stát o diváky, pak mi jeden žaberník, prosím, taky přiberte. Přeji vám hodně štěstí do hry a mockrát děkuji za kreativní námět.
MW> Nemáte zač. – zívnul a pomalu se přesouvá do kabinetu – Dobrou noc přeji!
MF> Dobrou noc i vám.