Při svém poflakování se po hradu jsem někde zaslechla řeči o tom, jestli je lepší, když kolej funguje jako kolektiv a nebo když je plná individualistů. A právě proto, že já se řadím spíše k individualistům, bych chtěla vám, kolektivním typům, vysvětlit, jak to s individualisty vlastně je.
Víte, ono být individualista kolejní není zase až tak špatné, pokud vám jde o to samé, o co jde celé koleji a vůbec všem kolejím.
Když jsem na v Bradavicích studovala poprvé, nijak jsem nevyčnívala.
Samozřejmě, že jsem se občas vyskytla ve Velké síni, sem tam prohodila pár slov… Vlastně to dělám i v současnosti. Důležité ale je, že se věnuji studiu a úkolům a i když nejsem klasický bodohrotič, pohybuji se v žebříčku bodování okolo desátého místa.
Možná je to ale tím, že mě škola baví.
Dlužno podotknout, že nezavrhuji ani kolektivce kolejní. Ono je vlastně fajn, když děláte věci společně, když je něco, co vás spojuje a kvůli čemu se scházíte i mimo školu a pracujete na zlepšení a vítězství vůbec.
Z toho všeho plyne, že je vlastně úplně jedno, jací jsme, hlavně, že nás baví to, co děláme a máme stejný cíl. Pak je fuk, zda jste individualista kolejní nebo kolektivec kolejní.
– Zajímavá myšlenka, v podstatě se všichni kolem ní stále točíme, ale nepamatuji si, že by o tom vznikl nějaký článek. Mohla jsi to rozebrat klidně víc, ale ty ses zaměřila jen na hledisko bodů, ano, v tomto ohledu s Tebou souhlasím, ale jinak existuje spoustu věcí, kdy je lepší, když kolej funguje jako kolektiv (famfrpál, vytvoření fanouškovské základny pro Sedmibojaře…)
– Ju! oni vydali můj loňský úkol :)))
Vicky, třeba to ještě rozeberu detailněji