Zendaer Amattis: „Hrad má k roleplayi nevyjasněný postoj.“

| Vydáno:
Před pár dny odstartoval nový školní rok, který mimo nových studentů přinesl také změny v profesorském sboru naší školy. Jedním z těch, co nově podepsali pracovní úvazek, je Zendaer Amattis. Pro mnohé z nás bylo jeho povýšení překvapivé, proto jsem se rozhodla jej odchytit a vyzpovídat, dokud ještě není zavalený hromadou pergamenů od studentů…

Zendaer Amattis se na hradě pohybuje od roku 2012, kdy jej jako jedenáctiletého chlapce poslal Moudrý klobouk do Havraspáru. V něm prožil dlouhá léta, vyzkoušel si členství v kolejní zasedačce, v Létě 2013 byl prefektem, v Zimě 2014 dokonce primusem. Absolvoval teprve loni, v Zimě 2020. Novopečený profesor je jednou z nejznámějších tváří různých srazů, s jeho tvorbou je možné se setkat jak v Sub Salixu, tak v Denním věštci, nejvěrnější však je z pozice redaktorské Corvinovi Declaratio.

Denní věštec: Krásný večer, pane Zene. – usměje se na profesora a přerovná si kupku pergamenů na stole – Pozvala jsem si vás, protože bych s vámi ráda udělala rozhovor o změnách ve vašem kariérním životě… – nesměle kouká na fialový hábit – Jste na mě připraven?

Zendaer Amattis: Slečno Saiph, doufám, že připraven jsem. Tak s chutí do toho. – usměje se –

Denní věštec: – napije se pampeliškového čaje a začne zapisovat – Je to sotva pár dní, co jste vyměnil havraspárskou modř na studentském hábitu za světle fialovou, která tradičně patří profesorům našeho hradu. Jak se po této změně cítíte?

Zendaer Amattis: – sám se napije čaje, možná aby našel čas na odpověď – Je to takový zvláštní pocit. Ze dne na den jsem ztratil přístup do kolejky, část oblečení je rázem nenositelná a musím navykat na vykání. Naštěstí nejen já, tak se to celkem vybalancuje. Na druhou stranu jsem se posunul k učení, kvůli kterému jsem se na hrad vracel. Navíc se můj předmět naplnil takovou rychlostí, že mi to dodalo nadšení do práce.

Denní věštec: – přikývne – Co dalšího kromě nadšení jste ještě získal? Stojí to za tu změnu i přesto, že jste musel opustit útočiště své koleje?

Zendaer Amattis: Být profesorem nabízí řadu možností pro kreativní vyžití, kdy se mohu specificky zaměřit na oblast, pro kterou bych třeba v koleji nenašel tolik zájemců, ale celohradně už to má smysl. Ano, něco se dá dělat i z pozice studenta, ale přeci jen jsou ty možnosti poněkud omezené, obzvláště pokud nejste TOP mamonář, že?

Denní věštec: – s pochopením přikývne – Je pravda, že rozhodne-li se student něco zorganizovat, platí si většinou veškeré náklady z vlastní kapsy. – otočí pergamen na druhou stranu – Vzpomínáte na léta v Havraspáru rád?

Zendaer Amattis: Bylo by hodně těžké na ně vzpomínat nerad. Převážně už z toho důvodu, že jsem nikdy moc neměl rád mentalitu bodohrocení, ale víc mě zajímali lidi, proto jsem celkem zkraje jezdil na srazy, svého času jsem pořádal drobná setkání modrých v Brně, měl jsem své krátké primusovské období, řadu let v zasedačce. Podílel jsem se na nějakém tom dění v koleji, snad jsem byl našim primuskám v posledních letech dobrým poradním hlasem. Všechny roky v Havraspáru jsem si užíval.

Denní věštec: Ano, k vašemu působení ve vedení jsem se chtěla dostat. – usměje se – Byl jste totiž prefektem i primusem. Jak se s ohledem na to, že jste měl možnost na fungování koleje nahlédnout z jiné perspektivy, díváte na směr, kterým se koleje ubírají dnes?

Zendaer Amattis: Rozhodně obdivuji nadšení a nápady, s kterými koleje přicházejí. Myslím, že minulý rok se v Havraspáru povedl, byť vůbec nebyl zaměřený bodově.
Zároveň je dnes hrad jiný, než když jsem byl já s odznakem kdysi v dávnověku. Připadá mi, že studenti očekávají něco jiného než tehdy a aktivita je trošku jinačí celkově.
Co mi možná trochu chybí a pozoroval jsem to na letním semináři nejen u modrých, je nějaká koncepce toho, že studenti budou řešit něco víc než aktuální problémy a vybudují si trochu perspektivu.

Denní věštec: – nakloní hlavu na stranu – Jak to myslíte?

Zendaer Amattis: Specificky se na letním semináři probírala otázka doplňování kolejních předmětů. Přijal se určitý návrh, který myslím není úplně ideální pro fungování kolejí dlouhodobě, ale nyní to bylo „aspoň něco“, takže se vyřešil problém pro teď.

Denní věštec: – přikývne – Moc děkuji za příklad! Všimla jsem si, že je jen málo primusů, kteří by před, během nebo po skončení svého funkčního období neobdrželi kolejní řád, ve vašem případě tedy cenu Roweny z Havraspáru. Nemrzí vás, že vám před lety nebyla udělena?

Zendaer Amattis: Myslím si, že na cenu Roweny se vždy v koleji našel někdo mnohem zasloužilejší. Post primuse jsem musel z mudlovských důvodů opustit předčasně. Následně jsem se nechal i smazat. Po letech jsem se vrátil a už tehdy jsem se chtěl dostat k profesorskému postu. Neměl jsem v té fázi už tolik času, abych se koleji mohl věnovat natolik, aby to bylo na Rowenu. Dostal jsem však nějaká vnitrokolejní ocenění, což si myslím docela odpovídalo té snaze, kterou jsem pro kolej ve své tiché zasedačkové roli udělal.

Denní věštec: – tiše si lokne čaje a uznale zapíše upřímnou odpověď – A teď konečně k profesorskému úvazku! – tleskne – Úspěšně jste prošel konkurzem pod vedením staronového inspektora výuky Filiuse Orionise. Neměl jste obavy, když byl jmenován po letech zpátky do funkce? Narážím teď především na to, že je všeobecně známo, že si potrpí na vysokou kvalitu ve všech ohledech…

Zendaer Amattis: Na loňském letním semináři jsem koncept svého předmětu probíral s panem McCollinem. Ten mi koncept celkem zásadně poupravil. Když pak z naprosto pochopitelných důvodů musel opustit post inspektora, byl jsem hlavně nejistý, zda vůbec stihnu zfialovět. Když byl jmenován pan Filius, neměl jsem jaksi čas zvažovat, zda je přísný, nebo ne, mohl jsem jen probrat předmět, poslat mu to, co požadoval, a doufat v nejlepší. Naštěstí hodnotil předmět velmi pozitivně, takže jsem, kde jsem.

Denní věštec: Váš předmět se jmenuje Charakterové studie a v informacích je možno se dočíst, že se studenti ponoří do tajů roleplaye po všech stránkách. Předpokládám, že vás k námětu přiměla situace na hradě?

Zendaer Amattis: Hlavní motivací mi bylo spíše to, že se roleplayi věnuji už řadu let. Začínal jsem podobně jako někteří moji současní studenti – tedy nějaké improvizace, mudlovské hry u stolu či na počítači. Postupně se mi tato oblast zalíbila, až jsem našel jednu formu roleplaye, která mne zcela pohltila na řadu let. V době, kdy jsem se na hradě objevil, už jsem tedy měl nemalé zkušenosti. Musím uznat, že hrad má k roleplayi takový nevyjasněný postoj, takže částečně doufám, že pozvednu povědomí a možná se bude v některých částech hradu roleplay brát vážněji a důsledněji.

Denní věštec: Je na hradě podle vás někdo, kdo roleplay ovládá bravurně, nebo se všichni máme co učit?

Zendaer Amattis: Je to těžké posoudit. Většinu obyvatel potkávám ve Velké síni, která roleplayi nesvědčí. Jsou tu ale případy, které jsou myslím velmi podařené. Ale nebudu jmenovat, i proto, že se to možná objeví ve výkladech a úkolech.

Denní věštec: Když už jste naťukl tu Velkou síň… Vadí vám, kolik mudlovských věcí – i takových, které se nehodí vytahovat veřejně, protože jsou příliš soukromé – se v prostorách hradu řeší?

Zendaer Amattis: Vzhledem k tomu, jak je náš hrad nastaven, mám pro řešení mudlovských věcí relativně pochopení. Sám občas také něco nakousnu. Ale některé věci jsou opravdu příliš. Na druhou stranu, pokud není pravidlo vždy být v roli, tak tomu nelze bránit, a pokud to osoby ve VSce zajímá a vedou hovor tímto stylem, nejde s tím mnoho dělat.

Denní věštec: – přikývne a objedná si ještě jeden čaj – Jaký by měl být ideální student, který se přihlásí k vám na hodiny?

Zendaer Amattis: Ochotný číst výklady, schopný nad věcmi přemýšlet a zdatný na to, aby zvládl podat vlastní názor. Dobrá průprava je zájem o příběhy. Dobrý příběh bývá obvykle taková studie charakterů.
Přeci jen, pokud charakterům a roleplayi rozumíte dost, můj předmět pro vás budou nudné začátečnické tlachy. – zasměje se –

Denní věštec: Plánujete v budoucnu nabízet rozmanitější portfolio vyučovaných předmětů, případně rozšířit Charakterové studie o další ročníky?

Zendaer Amattis: U Charakterových studií počítám s dalším ročníkem celkem určitě. Ale prozatím je to ve fázi několika nápadů na hodiny a musím to včas začít dávat dohromady. Měl bych i zájem o další předměty, ale sám si ještě ujasňuji, na co se zaměřit, aby mě to bavilo a nebylo to už pokryté některým z kolegů. Ono letošní situace s nástupem do fialové byla dost hektická, takže si některé věci ještě ujasňuji.

Denní věštec: – tváří se chápavě a loví z rukávu další otázku – Jak se stavíte k seminářům a soutěžím? Je to prostor, ve kterém se chcete – a budete – realizovat, tentokrát z té opačné strany?

Zendaer Amattis: Samozřejmě. Doufám, že pro příští termín bych už nachystal seminář. Také pořád můžu semináře studovat, takže se pak musím podívat, co mě zaujme. Soutěž už jsem jednu vypsal, rád bych průběžně vypisoval další. Nicméně mi přijde, že většina déle vyučujících má nějakou svoji kategorii. Já se teprve hledám, takže možná chvíli potrvá, než najdu to své. Rozhodně jsem orientovaný spíše na psané slovo, protože je to něco, čemu rozumím. U kreslení a malování se obvykle jen divím a je mi zatěžko posuzovat výsledky.

Denní věštec: Je něco, čeho byste vy sám chtěl ještě dosáhnout? Ať už kariérně, nebo osobnostně? – namočí brk do inkoustu a vyčkává –

Zendaer Amattis: Nyní jsem ve fázi, že jsem neměl čas nad tím přemýšlet. Teď sleduji, jaký bude mít úspěch můj předmět, jak dalece ho rozvinu. Velmi vzdáleně jsem uvažoval o možnostech, které by nabízel post lesníka. Taktéž mě láká možnost, že bych někdy mohl být v Havraspáru jako kolejní, ale Eleanor vede kolej skvěle a neočekávám, že by tedy bylo třeba něco v brzké době měnit. Je otázka, zda by mě Havraspár za pár let chtěl vůbec zpátky. – pousměje se –

Denní věštec: Kolej vítá staré tváře většinou s nadšením, o to bych se nebála. – věnuje panu profesorovi úsměv – Já už vyčerpala všechno, na co jsem se chtěla optat. Máte vy na srdci či na jazyku ještě něco, co byste chtěl předat čtenářům?

Zendaer Amattis: Mám pocit, že jsme vše probrali a nemám, co bych dodal. Takže děkuji za zájem a váš čas.

Denní věštec: To já děkuji vám! A přeji vám krásný zbytek večera. – s úsměvem si posbírá věci, dopije čaj a zmizí zpátky do hradu –

Zendaer Amattis: Hezký večer i vám. A nezapomeňte na úkoly!

Pro Denní věštec
Saiph Lacaille

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *