Vážení a milí. To, čeho jsme se nejvíce obávali, se naštěstí nestane. Víla Fleutýnka je volná!
Předem bych chtěl moc poděkovat všem, kteří zaslali bláto. Bohužel jsem nemohl odpovídat jednotlivě, neboť vás bylo opravdu hodně. Ale díky vám se nám podařilo nasbírat úctyhodných 700 kusů bláta!
S tímto přetěžkým nákladem jsem se tedy vydal opět do Zapovězeného lesa sám, neboť po včerejší zkušenosti, kdy jsem se vrátil se zlámanýma nohama, otřesem mozku a odřeninami, jsem odmítl jakoukoli studentskou pomoc. Přeci jenom – co by říkali rodiče, kdyby byl jejich potomek sežrán trollem?
Každopádně toto množství trollům naprosto stačilo a tak díky nám všem byla víla Fleuntýna propuštěna ze svého zajetí! I tak si ale na dárky budeme muset ještě počkat. Víla totiž nejdříve musí dohnat skluz – předá dárky charitě ve městě Cartenberry, kam ihned po svém propuštění odletěla.
K nám na hrad by tedy měla dorazit v podvečerních až večerních hodinách. A co jsem slyšel, máme se na co těšit!
– Třikrát hurá!