V posledních dnech jsou obyvatelé bradavického hradu opět konfrontováni s Azkabanem, a to buď jako zatčení, nebo pozorovatelé. Několik zaměstnanců naší školy bylo předvedeno k výslechu ve věci podezření z držení černomagických předmětů. Má na takovýto zásah Ústředí bystrozorů právo?
Začněme zeširoka. Obchod Borgin & Burkes existuje na Obrtlé ulici už celá desetiletí, legálně. Ministerstvo musí oficiálně posvětit každý obchod provozovaný na jeho správním území, tudíž i B&B musel mít takovéto povolení. Při podávání žádosti o povolení musí každý majitel obchodu doložit druh zboží, s nímž hodlá obchodovat. V tomto bodě ještě může být rozpor mezi realitou a papíry (jinými slovy zakladatelé obchodu mohli v žádosti uvádět zavádějící až nepravdivé údaje), ovšem každé fungující zařízení je alespoň jednou ročně podrobeno pečlivé kontrole.
Měla jsem možnost nahlédnout do hlášení o prohlídce u B&B v roce 1996. Ještě upřesním, že v tomto roce už bylo všeobecně známo, že lord Voldemort se vrátil, takže všechny kontroly byly prováděny ještě mnohem důkladněji než jindy, protože tlak strachem zmítané kouzelnické veřejnosti udělá své.
V této zprávě se uvádí, že v obchodě se nacházejí věci, které spadají spíše do oblasti šedé magie než černé.
Oslovila jsem v této věci svého kolegu, vedoucího skupiny bystrozorů, kteří provádějí prohlídky a zabavují podezřelé předměty.
„Většinou se pro formu zabaví pár nejproblematičtějších kousků, prohlédnou je naši pracovníci a pak jsou vráceny. Jen zřídka kdy se podaří zabavit předmět skutečně nebezpečný, protože s těmi se neobchoduje klasickou cestou, ale podpultově. Nikdo není takový pitomec, aby si vystavil černomagický předmět do výkladní skříně pár kroků od nejrušnější kouzelnické ulice.“
V současné době je obchod B&B registrovaný na Ministerstvu jako legálně fungující, a tím pádem kontrolovaný. Konkrétní zprávy o kontrolách nespadají do veřejně dostupných listin, proto z nich nelze citovat. Nicméně bylo příslušným mluvčím potvrzeno, že existují.
Proto se dalo očekávat, že budou zadržení zaměstnanci po výslechu propuštěni. Za koupi oficiálně vystavených a tudíž ministerstvem nezabavených artefaktů by totiž do vězení jít nemohli. Otázkou však zůstává, jestli je opravdu nutné, aby pracovníci Ministerstva brali kouzelníky k výslechu kvůli předmětům, jejichž prodej je tímtéž Ministerstvem posvěcen. Že by pravá ruka nevěděla, co dělá levá?