Už tam můžeme!

| Vydáno:

Před časem jsem se ptal několika studentek vstupujících do třetího ročníku, jak se těší na Soubojový klub. Nyní mě zajímalo, zda je souboják něčím překvapil, zda je takový, jak si ho představovaly, zda tam rády chodí a zda snadno hledají soupeře. Pokud chcete znát jejich soubojové osudy, čtěte dále.

Nerys Heliabel Ghostfieldová:
Soubojový klub je i není podle mých očekávání. Obdivuju toho, kdo dokázal systém vyčarovat, a i když se občas někde vyskytne drobná škrkna, je to co do kouzelné stavby úchvatné místo. Přehledné a příjemné. První dny jsem chodila po hradě doslova jako nadrogovaná, nešlo se od soubojáku vzdálit. Soupeře jsem zatím hledala poměrně snadno, i když teď, po asi dvou týdnech, kdy mi na klub nezbýval čas a potřebovala jsem se věnovat jiným věcem, kdo ví, kam ostatní už došli. -usměje se-
Mám ráda některá kouzla, těším se, až jich budu umět víc. Z té hromady proher, které mě tam už potkaly, se už tak nevztekám. Klub byl pro mě aspoň příležitostí zjistit, že se vůbec vztekat umím, běžně se mi to totiž nestává. Teď už to spíš beru jako zpříjemnění chvil na škole, ne jako závislost. A kromě těch kouzel a zkušeností s praktickou stránkou magie mi klub dal i něco, čemu se mi prozatím zdárně dařilo vyhýbat – online rozhovory s lidmi mimo mou kolej. Takže znám díky tomu pár bezvadných lidí od Havraspáru až po Zmijozel. Hovor při souboji je pro mě příjemný asi i proto, že je takový… decentnější než ve Velké síni, není tam takový šrumec. Takže, Soubojový klub je pro mne zajímavé místo, kam si chodím odpočinout a společensky se potěšit. Děkuji jeho tvůrcům za takové místo na hradě! Kdybych měla vypíchnout ještě jednu věc, která mě na Soubojovém klubu těší, pak je to zvoneček. Velmi se mi líbí ta možnost upozornění, že mě někdo na Hogwarts shání, když zrovna putuji letaxem někde úplně mimo hrad.

Amálie Žíhaná:
Trochu jsem tušila, jak souboják vypadá, protože jsem viděla soubojovat Igniho. Takže o překvapení řeč moc být nemůže. Chodím tam ráda, je to věc, co mě na Hogu momentálně baví asi nejvíc. Soupeře nebývá až takový problém najít, protože je tam taková skupinka lidí, se kterými soubojujeme často a střídavě. Jen mi vadí buď přehnané zvonění – tak když mám karty naprd, tak hold trvá, než vyberu to nejmeší zlo – a to, že já zvonit nemůžu, nám jablíčkářům to holt nějak nefachá.

Mia Scream:
Souboják jsem si moc oblíbila. I když některá kouzla mě zklamala. Jinak je to vzrušujicí, nové zkušenosti, poznávám nové věci a učím se něco od ostatních. Soupeřů je vždy dost. Nová várka třeťáků se hrdě vrhá do souboje a někdy se stává, že zápasy jsou už domluvené na několik hodin dopředu. -usměje se-
Soubojový klub je dobré zpestření každodenního života na hradě.

Cassandra Aurora Nott:
Moja odpoveď bude krátka. Myslela som si, že to bude na iný štýl. Ale aj tak sa mi veľmi páči. Myslím, že keď sa naučím nové kúzla, tak to bude veľmi super.

Cherrolein Karamelka Scharly:
Abych řekla pravdu, mile mě překvapil, akorát mě mrzí, že na začátku není na výběr moc kouzel, takže jde vlastně o štěstí, komu přijde náhodně víc útočných. Těším se, až budu umět víc kouzel, potřebuji sbírat zkušenosti a sehnat nějaké svitky. Jsem celkem ráda, že jsem princip soubojáku pochopila celkem rychle a teď se hodlám pořád zdokonalovat. -usměje se- I když zatím se mi to moc nedaří. -trochu posmutní-

Arwen van Weverstraat:
Už tam můžu, aha. -rozesměje se- No, ještě jsem tam nebyla, tak… se zeptej, až tam půjdu, ale dnes se tam nechystám. -pokračuje ve smíchu-

Zdá se, že Soubojový klub má převážně úspěch a těší se popularitě. Odpovědi studentek mi v tomto směru potvrdily, čeho jsem si všiml již dříve: jde o jedno z nejživějších míst na hradě.

Amálie upozornila na zajímavý problém, který se týká i některých jiných míst na hradě. Také já jsem na něj narazil. Odborně se mu říká kompatabilita. Bradavice navštěvují různé sorty lidí. Mikrojemní woknousáci (dále se dělí na exploráry, mozilláry, chromáry, operáry atd., exploráři pak na šestkaře, sedmičkáře a jiné), tuxoví linuxáři (konqueráři, ohňoliščáci, galeonáři a mnoho dalších poddruhů), jablíčkáři (safaráři, nebesohňáři, hejnaři a další) a možná i jiní. Bohužel se některým z nich tento problém nevyhne. Stavební materiály, které lze na stavbu hradu použít, nejsou univerzální. A bohužel se asi nedočkáme toho, aby byly.

Published by

Nebelbrach Mechacha

Hradní novinařině se věnuje od nástupu do školy v Létě 2009, kdy začal psát pro Lví tlapou. Spolupráci s Denním věštcem navázal ve školním roce Zima 2012. Od počátku píše články týkající se Soubojového klubu, v Zimě 2013 založil tradici pravidelného famfrpálového (raději říká kvidyčového) zpravodajství. Sem tam se hecne a zpracuje i jiné téma. Řídí se heslem: „Scholaris in omne tempus.“

Komentáře

  1. hmm – Zrovna včera jsem taky narazil na to, že v soubojáku na macbooku nelze zvonit.
    Na druhou stranu – hlásil to někde někdo? Nebo to máme číst myšlenky všech a hledat, jestli někde někdo nenašel nějaký problém?

    Jinak rozhodně nesouhlasím s tím, že by Hogwarts nebyly multiplatformě nekompatibilní – já osobně na Hog chodím z Windows (Firefox, občas Chrome, nyní proklikáno i v Opeře), z MacBooku (Safari v podstatě ok, Firefox a Chrome bez výrazných problémů), z iPadu (Safari) nebo z iPhone (Safari, Opera mini) a nemám pocit,že bych byl nějak výrazně omezován nebo že by mi nebylo v nějakém případě umožněno něco, co na jiném systému lze. V rozsahu, v jakém Hogwarts je (a ano, je to už docela solidní kolos), myslím máme v tomto čisté svědomí.

    A pokud někdo narazí na nějaký problém, může ho nahlásit třeba v ředitelně nebo u mě v kabinetě – ještě jsem neviděl, že by někdo neopravil něco, co je chyba.

    Uf, to jsem se rozparádil 🙂

    1. Re: hmm – To neměla být kritika Hogu, ale povzdechnutí nad problematikou Internetu a jeho různých standardů. Hog se s tím vypořádává dobře, jen občas něco někde někomu nefunguje, ale to je spíš problém výrobců prohlížečů.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *