Velikonoční svátky se v plném proudu (a to i doslova) slavily i u nás. Jak to na hradě a pozemcích vypadalo? Nakoukněte do článku a zjistíte to.
V obchodech se po nových věcech, které navíc nebyly vůbec drahé, tak trochu zaprášilo a některé zboží se ještě v průběhu dne doplňovalo.
A co nás v kolekci Velikonoce 2012 čekalo? Předně – byly upleteny nové pomlázky, které pánové mohli ale nemuseli vyměnit za staré. Slečny se pak mohly rozhodnout, jestli se budou tahat s Bezedným hrncem a nebo novým Vědrem s vodou, které není tak těžké.
Ukázka „starého velikonočního náčiní“:
A zde už můžeme vidět všechny nové předměty, které se letos v Ušákově doupěti pro oslavu Velikonoc objevily:
Velikonoční vajíčka v pěti kolejních barvách:
Barevné pentle všemožných barev:
Další novinky byly: Velikonoční žezlo (studentské a profesorské), Vědro s vodou (pro dívky), Pomlázka (pro chlapce), Hromada vajíček, Bezedný velikonoční košík a Velikonoční košík s vajíčky:
Také milovníci hraček si přišli na své. Čekal na ně fialový Velikonoční zajíček, Velikonoční ovečka a dvojí provedení Plyšové ovečky Shaun:
Sice ještě v noci nemohli kluci vyšlehávat holky, ale od rána (zhruba 7 hodin, kdy jsem tam přišla) se to už začínalo rozjíždět na plné obrátky. Kluci měli v jedné ruce pomlázku (a ve druhé většinou pletený košík na výslužku) a s radostí a vervou se pustili do vyšlehávání, zkrášlování a omlazování dívek, a to bez rozdílu koleje či věku. Neunikla jediná, a že to každá schytala i od více koledníků! Alespoň si kluci pojistili, že dívky budou zdravé a krásné až do dalších Velikonoc.
Já osobně jsem si koupila Žezlo, vědro, barevnou pentli a 20 kusů červených malovaných vajíček. Každého, kdo mě vyšlehal (a já věděla, kdo to byl, jsem odměnila tak, jak se patří). Pánové byli při šlehání velmi ohleduplní a někteří z nich se dokonce odvážili složit básničky, kterými hodovali vajíčka, takže si pak vysloužili i po druhém vajíčku. Doufám, že jim chutnalo.
Básnička od Olivera McCollina:
Hody hody pomlázkou,
popeláším za kráskou,
vyšlehám z ní mladici,
vezme vejce slepici.
Říkanka od Andrewa Uroborose:
Hody, hody vajíčko. Když nebude nevadí, vaječňák to osladí.*zářivý úsměv*
Básnička od Ignaciuse Horaka:
(doslovná citace)
Hodujeme vajíčka,
sežrali jsme zajíčka,
seřežeme naše baby,
ať nevypadaj jako žáby.
Zadek už maj flekatej,
a já košík macatej.
vajca už sou v suchu,
seřežem pár duchů,
beztak je to nebolí,
posypem je solí.
Říkanka od Abadaskara Revne:
Hody hody doprovody, dejte vejce fialový. Nedáte-fialový, dejte aspoň žlutý, slepička vám snese jiný. *smích*
A zatímco kluci koledovali porůznu až do odpoledne, dívky se mezitím těšily, až je budou moci pokropit vodou, se kterou rozhodně žádná nešetřila. Není vyloučeno, že byla i vodní bitva. Velká síň měla tento den výjimečně odsunuté stoly a objevil se též bazének a dokonce i vířivka.
Na závěr ještě ukázka toho, jak různorodé bylo zvoleno oblečení. Zatímco já jsem si z praktických důvodů vzala plavky (a střídala jsem návštěvu Velké síně s Ošetřovnou, protože jsem po chodbách cupitala bosa), kolega Ignacius běhal po hradě v zimním kožichu.
Děkuji za pozornost a doufám, že jste si Velikonoční svátky užili. Ať už u mudlů nebo na hradě.