Letňák 2012 aneb Co se tam dělo? 2. část

Ještě ráno před snídaní nás pan ředitel vytáhl ven na dvorek, aby nám ukázal jednu ze svých zcela originálních rozcviček. Na té první nás například naučil jak mít kolem sebe rozhled 360° a přidal i další užitečné rady. Když nás propustil ze své „rozcvičky šíleného mága“, jak bylo uvedeno v programu, dali jsme si báječnou snídani a odpočívali a klábosili a připravovali se na další program.

Dopoledne jsme totiž museli „zachránit hogwartské sídlo a čarodějnictví obecně“, což samozřejmě byla strašně vážná věc. Včerejší akce smrtijedů na nás zanechala následky. Zakleli nás do různých kouzelných tvorů. Z každého druhu byli právě dva tvorové a aby mohla být kletba prolomena, museli najít svůj protějšek. Museli si vystačit pouze s tím, že mohli vydávat jen zvuky, kterých jsou schopní. A tak se také stalo. Já jsem jako Hafoň našla svého partnera, Lili Smeaglovou, tichou, ale jak se později ukázalo, tak rychlou studentku zmijozelské koleje. Naši spolupráci by nám mohly obě koleje závidět a třeba se z ní poučit. Když už byli všichni „spárováni“, mohli jsme se vydat zachraňovat sídlo.

Dvojice k sobě však poté, co se našly, byly spoutány kouzlem (šátkem kolem zápěstí). Stali se z nich bystrozoři, aby mohli smrtijedy porazit. Dostali pergamen, na kterém bylo 5 x 5 trojčíslí, jež tvořila souřadnice:

Našim úkolem bylo zjistit písmena za pomoci souřadnic, a poté poskládat podle barevných částí správná slova. Nebylo to nic jednoduchého – písmena byla různě poschovávána a navíc nás honili smrtijedi. Když nás chytili, vysílali na nás matoucí kouzla – říkali nám číselnou básničku, kterou jsme po nich museli zcela přesně zopakovat. Dříve nás nepustili. Mě a Lili chytil za celou dobu pouze jeden smrtijed (přestrojený pan ředitel) a zatímco jsem si já opakovala poslední nalezené souřadnice a písmeno, Lili prokázala, že má báječného pamatováka na čísla a téměř na poprvé dokázala básničku zopakovat. Tehdy si nezapamatovala pouze jedno číslo, napodruhé to však už vyšlo a byly jsme propuštěny.

Pergamen se souřadnicemi museli všichni bystrozoři zanechat na své počáteční startovací pozici a proto byla paměť i rychlost jejich nejsilnější zbraní. Například uniknout Larrie přestrojené za smrtijedku stálo mě osobně jeden „skorodvojpád“, ale přežila jsem bez zranění. Hlavně, že se podařilo zachovat paměť neporušenou. Po hodině soubojů se podařilo první dvojici bystrozorů vyluštit šifru ze souřadnic (tajenka byla „Hledej tajnou kapsu v rohu“, najít obálku, poskládat zmenšeninu hradu a tak sídlo zachránit. S textem na obálce jsem se s vámi rozhodla podělit, protože se mi velmi líbí:
Práce skvělá, zoři bystří,
už jen kousek a jste mistři!
Štítů zla jste prošli řadu,
nyní spojte střepy hradu,
pak se hlaste o svou vládu.
– Autorem je organizátorka programu, Larrie.

A výsledek „střepů hradu“? Ten najdete zde:

Byly jsme první a tak jsme to měly ještě „jednoduché“. Když však dvojic, které měly sídlo poskládat přibývalo a skládalo jich více najednou, objevil se smrtijed v podání pana ředitele a „pomáhal“ své straně tím, že bystrozorům při skládání jejich obraz rozfoukával, takže to měli o něco těžší.

Umístění bystrozorů bylo následující:
1. místo – Lili Smeaglová a Esperanza Milagrosa
2. místo – Nicolette Marique Leroy a Pískomil Frobisher
3. místo – Sophia Glis Glisová a Katelyn Auster

Když boj zdárně skončil a sídlo i čarodějnictví bylo zachráněno, všichni jsme se vyčerpaní vydali do hradu a zjišťovali škody. Poté jsme se postupně vydávali na oběd do Prasinek a řádně prováděli „mágovo rozjímání“.

Dnes odpoledne byla na programu přednáška Parapsychologie v podání Nicholase McElena. Jak se později ukázalo, bylo to ve skutečnosti jen prodloužené mágovo rozjímání, neboť ani ti nejnadšenější a nejživější čarodějové (například já) nevydrželi předčítání z lejster v podání přednášejícího a usnuli, odpočívali či jinak relaxovali. Téma jeho přednášky bylo opravdu zajímavé, jen si myslím, že to chtělo nějaké jiné a živější podání než jen předčítání (a časté zadrhnutí nebo ztráta v návaznosti textu) – možná debata, jestli o tématu mladí čarodějové vůbec něco vědí. Třeba se pan přednášející do budoucna poučí a vezme to jako povzbuzení k vylepšení profesorských předností.

Další odpolední činnost měla být o dost živější. Někteří z vás si možná kladou otázku „Jak jen to ti bodohrotiči stíhají?“, nebo si snad možná postesknou „Kéž bych i já měla tolik času na tolik předmětů!“. Úterní odpoledne si mohli všichni studenti vyzkoušet jaké je to být bodohrotičem. Program na vývěsce totiž hlásal „Hrotičův život aneb učit se, učit se, učit se“. Každý student dostal své Hrotičovysvědčení. Do něj mohl sbírat „razítka“ vyučujících profesorů, u kterých složil zkoušku z daného předmětu. Pokud vám profesor zkoušku na poprvé neuznal, mohli jste se vrátit později a pokusit se o splnění znovu.

Krátce vám představím, co obsahovala zkouška z daného předmětu:

– Astrologie – seřadit znamení zvěrokruhu tak, jak jdou za sebou

– Astrologie-Čína – vyjmenovat všechna znamení čínského zvěrokruhu

– Barvokouzlení – nakreslit jak si představujeme našeho zakladatele koleje

– Bodohrotičství – splnit kvantum úkolů v různých učebnách

– Bonzologie – sdělit 5 bonzů (zaznamenané bonzování v originální podobě, kterou mi podal profesor Serge, se nachází zde: klik)

– Bystrozorství – přípravný kurz – z fotografií určit a odůvodnit, kdo je Smrtijed
– Cestování pomocí magie – přemístit se z bodu A do bodu B (za pomoci švihadla)
– Filosofie – zamyslet se nad určitou otázku a filosoficky nad ní zabádat
– Flákání pro pokročilé – vymyslet tři flákačské polohy
– Fortunace – usmívat se tak dlouho, dokud to profesorce Larrie bude stačit
– Hůlkověda – porovnat hůlky a udělat jejich rozbor
– Kouzelnická angličtina – dvě minuty mluvit na zadaná témata (viz videa zde: klik)
– Kouzelnická haute couture – jako modelka se projít po molu
– Kryptologie – za pomoci 11 indicií rozeznat pět řek a přiřadit jim jméno, symbol, pořadí, v jakém se má řeka přejít, relikvii na břehu a živel – tento úkol byl hodnocen 50 body a splnilo ho jen málo kouzelníků, byl časově velmi náročný a mnohdy kvůli tomuto úkolu nestihli čarodějové i jiné předměty. (Já jsem si pak indicie půjčila a večer si tuto šifru sama vyzkoušela. Trvalo mi to zhruba 50 minut.)
– Létání na koštěti – proletět určenou trasu na koštěti, aniž byste se ho drželi rukama
– Lykantropologie – zdařile zavýt v Zapovězeném lese
– Magická architektura – navrhnout vlastní kouzelnický dům (nakreslit, popsat nebo oboje)
– Magie krásy – namalovat se bez použití zrcadla
– Magie lásky – složit minimálně čtyři verše a oslavovat Monny von Schatz
– Nitročáry – najít se a popsat v zadaných obrázcích svou osobu
– Osobnosti světa kouzel – říct vše, co víte (i nevíte) o osobnostech školy (např. mdm Anseiola, mdm Angela či mdm Sefrenie)
– Péče o kouzelné tvory – ve dvojici spřátelit vlka a sovu (může se lišit, já měla toto zadání)
– Pokladničení – se zavázanýma očima rozeznat mudlovské české koruny od cizí měny
– Strašidlologie – jako strašidlo postrašit tři oběti, malá teorie
– Tajemství cizích řečí – za pomoci „magikoš řediteloš řečoš“ si popovídat na vylosované téma (např. co budu dělat, až vystuduju OVCE) v „cizí řeči“ (98% všech vyřčených slov muselo mít koncovku „-oš“)
– Testrálologie – kompletně se postarat o neviditelného testrála a projet se na něm, za dozoru profesorky Larrie
– Upíři, jak je neznáte – sdělit profesoru Renine co ještě vlastně o upírech neví (některé info – viz odkaz u Bonzů)
– Věštění – věštit z rozhozených lístků s různými pojmy, co se v budoucnosti přihodí
– Zvěromagie – předvést své zvíře, ve které se proměňujeme či ve které bychom se proměňovali, profesorka Larrie ho pak musí poznat
– Živlová magie – vymyslet a odůvodnit výběr pátého živlu

Pro některé to bylo vskutku náročné odpoledne. Někteří se skvěle bavili (zejména vyučující profesoři), ale rozhodně si to všichni užili. Při slavnosti se pak vyhlašovali největší bodohrotiči, jenž dostali také krásné medaile:

3. místo – Barbara Arianne Lecter – 370 bodů
2. místo – David Lopez – 385 bodů
1. místo – Esperanza Milagrosa – 440 bodů

A takhle vypadalo Hrotičovysvědčení po absolvování 26 ze 30 zkoušek:

Po namáhavém hrocení a energii doplňující večeři následoval poněkud volnější program. Profesorka Ked Looben vedla tvořivý koutek, kde učila studenty Quillingovou (pracovní název „kvíling“) techniku a vyrábění přáníček. Pana profesora Midara dokonce naučila dělat růže z krepového papíru, což se dalo využít v programu následujícího dne.

Když měli po skoro třech hodinách výuky někteří zdařilí studenti i tři přáníčka, jiní zase obhlédlou konkurenci madam Rosmerty a další jen tak doodpočíváno a doflákáno, začal se druhý den chýlit ke svému konci.

Pokračování zase příště.
Fotografie hledejte v brzkých (snad) dnech ve školní obrazárně.