Milí čtenáři,jistě vás taky někdy během příprav na kouzelné Velikonoce zastihla otázka, kam až sahá původ velikonočních dobrot, které všichni tak milují. Mazanec, jidáše i beránci jsou neodmyslitelnou součástí našich oslav. Avšak zdá se, že ne každý ví, proč se už tolik staletí v mudlovském světě připravují a že je jejich původní receptura doslova magická. Zvláště pak pokrmu zvaného mazanec.
Trocha kouzelnické historie…
Velikonoční mazanec se v mudlovské společnosti objevuje již v 15. století jako jeden z nejstarších obřadních druhů pečiva. Ale my kouzelníci víme, že naše společnost ho zná mnohem déle. S receptem na nadýchaný bochánek totiž přišly jako první čarodějky. Avšak původně nesloužil k oslavám Velikonoc, ale jako pokrm na stůl, když se v malých dětech projeví kouzelnické schopnosti.
Pokaždé, když malé dítě zaznamenalo první náznak magie a prozradilo to svým rodičům, pekl se mazanec. Samozřejmě pouze v kouzelnických rodinách, jak jinak. Avšak nenesl tento název, měl pro nás asi přirozenější jméno: mágovka.
Je jasné, že za staletí se recept změnil, a tak je známo, že mazance z dávných dob neobsahovaly například cukr. Naopak se pak do něj přidávala sladká smetana, protože každá čarodějka měla kdysi za domem jednu či dvě stračeny.
A jak se tedy dostal tento pokrm k mudlům?
Jednoho krásného dne se malý Jáník rozčílil a svou magií vytvořil na nebi duhu. Maminka mu na to konto upekla čarodějnický mazanec. Budoucímu mágovi se to stalo právě v době Velikonoc. Protože tato rodina bydlela nedaleko za vsí a Jáník se stýkal s mudlovskými kamarády, vzal půlku dobrého bochníku a vyrazil obdarovat své přátele. Samozřejmě jeden z nich donesl krajíc domů a dal ochutnat své matce, která se o recept hned začala velice zajímat. Tak jí mazanec zachutnal. Slovo dalo slovo a k mudlovské hospodyňce se dostal recept na čaromazanec. Ta si ho vylepšila rozinkami, mandlemi a upekla ho právě na Bílou sobotu. A protože ten den končil křesťanský čtyřicetidenní půst, rozhodla se ho pojmenovat po události, která se v mudlovském světě odehrála. Na Bílou sobotu bylo pomazáno Kristovo tělo a bylo uloženo do hrobu, a tak ji napadl příznačný název: mazanec. Od té doby se toto pečivo peče na Velikonoce v mudlovských rodinách.
Proč ho tedy pečou i kouzelníci?
Ač byl tento hnědý pěkný bochánek původně kouzelnickým výtvorem, časem se začal objevovat na čarostolech i v našich velikonočních oslavách. Stačilo pár století a i my, kouzelníci, jsme přijali mazanec jako tradiční pokrm Velikonoc. Na mágovku se dávno zapomnělo – stejně tak jako na tradici s ní spojenou. Ale nikdy není pozdě obnovit staré zvyky, že?
Jak si upéct správnou moderní mágovku?
Suroviny:
- 35 g droždí
- 80 g krupicového cukru
- 500 g hladké nebo polohrubé mouky
- špetka soli
- 1 vanilkový cukr
- půl lžičky sušené citronové kůry
- špetka nastrouhaného muškátového oříšku
- 50 ml vlažného mléka
- 80 g másla
- 100 g měkkého tvarohu (ne z vaničky)
- 3 žloutky
- zhruba 100 ml smetany na vaření, případně mléka
- 50 g rozinek
- 50 g loupaných mandlí
- 1 bílek
- 1 vrchovatá lžíce moučkového cukru na posypání
Postup:
V misce rozmíchejte droždí se lžičkou cukru na tekutou kaši. Přidejte lžíci mouky, přilijte vlažné mléko, zakryjte utěrkou a nechte deset minut vzejít kvásek. Za sebe mohu poradit fintu na kvásek, který vám vždycky vzejde:
Uvaříte si vodu, kterou nalijete do hrnce a s miskou s droždím zavřete do trouby. Do chvilky máte krásný kvásek a úspěšnost je téměř stoprocentní. Ještě se mi nestalo, aby se kvásek nevyvedl.
Poté do větší mísy prosejete mouku. Je to důležité, protože se vám pak netvoří hrudky. Vždy jsem to vynechávala, ale pak jsem zjistila, že to má smysl! Dále přidáte cukr, vanilkový cukr, sůl, citronovou kůru (ale bez ní to určitě taky bude chutnat dobře) a muškátový oříšek. Přidáte nakrájené máslo (doporučuji předem nechat trochu změknout), tvaroh a pomocí prstů zpracujete na drobenku. Ti z mudlovských rodin mohou použít robot. Kdo neví, jak na robot, nechť vystuduje taje mudlovské kuchyně.
Do drobenky přidejte kvásek a žloutky. Míchejte pomalu a postupně přidejte smetanu. Jakmile zpracujete všechnu mouku, přilijte jen tolik smetany, kolik je potřeba, aby vzniklo těsto, které se dá dobře hníst.
Vyklopte si ho na linku nebo vál a ještě asi deset minut zpracovávejte. Pokud se lepí, poprašte trochou mouky. Těsto by po hnětení nemělo lepit k podložce.
Zpracované těsto zformujte do koule a ze všech stran lehce poprašte moukou. Vraťte do mísy, přikryjte utěrkou a nechte kynout na dostatečně teplém místě. Kouzelníci ho dají ke kamnům, ti z mudlovských rodin mohou poblíž topení. Těsto by nemělo kynout více jak dvě hodiny. Ideální je asi hodina a půl.
Po nakynutí je na řadě fáze zapracování rozinek a větší části mandlí. Utvořte z těsta kouli, nejlépe to jde tak, že těsto ze dvou protilehlých stran stále zavíráte k sobě jako knihu a vzniklý spoj pořádně zmáčknete. Až to zopakujete několikrát z různých směrů a nakonec těsto otočíte spodní stranou nahoru, zjistíte, jak půvabný bochánek na vás vykouknul.
Bílek rozšlehejte vidličkou se dvěma lžícemi vody. Potřete bílkem mazanec a opět zhruba hodinu a půl nechte kynout.
Troubu předehřejte na 180 stupňů. Jakmile je dost teplá, vložte vykynutý mazanec. Po pěti minutách snižte teplotu na 150 stupňů a dopékejte dalších 40 minut.
K podávání se většinou používá moučkový cukr, kterým své dílko poprášíme.
(zdroj: https://www.kucharkaprodceru.cz/velikonocni-mazanec-recept/#more-1741)
A jak se vám mágovka letos povedla? Tedy vlastně mazanec? Budu ráda, když mi své zkušenosti nebo výtvory opět pošlete na e-mail: helenmiltonova@gmail.com.
Pro Denní věštec
Helen Miltonová