Úvodní zamyšlení nad zamyšleními, úvahami a fejetony

S novou šéfredaktorkou zavládl v Denním věštci ruch.
Dějí se věci. Jak by ne, přece už Jan Werich řekl, že kdyby se nic nedělo, nebyly by dějiny. Mimochodem – nic bych nedala za to, že Jan Werich nebyl jen obyčejný mudla. Zcela jistě to byl kouzelník.
Takže my se teď pokusíme nějaké ty dějiny za sebou zanechat.



A dáme se do toho hned.
Víte, potřebovala bych znát váš názor na to, kam až si ve svých úvahách můžu dovolit zajít.
Zda se moje myšlenkové pochody někoho nedotknou příliš.
Takže bych se chtěla už dopředu omluvit za všechno, co vypustím do článků.
Mějte prosím na paměti, že to, co budu psát, jsou jenom moje myšlenky, že není mým cílem někoho napadat nebo urazit. Že všichni máte příležitost na mé úvahy reagovat v komentářích a já se velmi ráda nechám vyvést z omylu, kterého se při svém uvažování mohu dopustit.
A víte vy co? Pokud budete mít zájem, můžete mi v mých úvahách dělat partnery. Můžete na článek reagovat článkem, můžete se stát redaktory Denního věštce; a příjemná stránky věci – můžete si vydělat nějaké ty srpce.

A abychom to nějak rozběhli, pustím se do úvahy nad kolejními časopisy.
Pro začátek budu něžná.
Jako první bych se podívala na Lví tlapou.
Jo. Jak tak tímto červeným časopisem se lví hlavou v titulku listuji, líbí se mi.
Články se týkají nejen dění na naší škole, ale především dění kolejního a práce vedení koleje pro kolej samotnou. Proč mě ale napadá jazykolam nenaolejuje-li mě Julie; to asi kvůli těm kolejím.
Lev se svou tlapou mi připadá docela hezky přehledný. Musím se přiznat, že do něj nakukuji ráda.

Další tu máme Žlutý Trimeles.
Fakt je, že mi připadá, že v Trimelu je frekvence vydávání článků největší. Možná ne, možná se pletu, ale články se tam dle mého názoru množí jako houby po dešti.

Moc se mi líbí zpracování kolejních událostí, ale, mrzimorští, neříkejte, že byste mezi sebou nenašli nikoho, kdo by vyjezevčil vašemu kolejnímu časopisu nějaký zajímavější fejs… Tedy podobu.

Zato Corvinus Declaratio!
Vždycky se mi moc líbila jeho grafická podoba. Takhle nějak si opravdu představuji kolejní časopis. Dokonce jsem díky tomu ochotna vůbec nezmiňovat fakt, že v něm vychází jednou za nějaký čas hafo článků, čímž některé pozbudou na aktuálnosti.
Jejda, já to zmínila. No nic. Každopádně Corvinus Declaratio se mi líbí.

A co Hadí král.
Inu, vždy s nástupem nováčků se drobátko probudí, ale pak už z něj na nás vyskakují jen Žábiny žáby. Ale zaplať Salazar za ně. Jsou milé, vtipné a vždycky potěší. Žáby jsou fenomén a žádný jiný časopis nic podobného nemá; nebo jsem si toho nevšimla.
Jinak si myslím, že by náš Hadí vládce potřeboval oprášit. Změnit grafickou podobu, přetřídit názvy rubrik… Ale je to jen můj dojem
Setkala jsem se s názory, že se podle některých názvů nedá vůbec odhadnout, kam čtenář vlastně leze.
Ale přes to všechno mám Hadího krále ráda. Vždyť je náš.
Ano, souhlasím, vždyť můžu pro Hadího krále také psát a tak se podílet na jeho obsahu. Jo. Jenže o čem mám do Hadího krále psát, když veškeré dění kolejní je tak tajné, že o něm ani sama kolej neví?
Co se týká článků v Hadím králi, nelze z nich vyčíst téměř nic, co by se týkalo kolejního dění, kromě několika málo článků jako jsou vypsání nějaké soutěže, její vyhodnocení nebo obšírná zpráva o změnách ve vedení.
Nicméně věřím, že teď, co Hadí král přijal novou dopisovatelku, se snad zablýská na výživnější čtivo.

A předem upozorňuji, že pro Ferdinanda jsem nestravitelná, měl by ze mě akorát bolení břicha.