Vánoce na hradě

Všechno to začalo už devatenáctého prosince, co se v Prasinkách objevil Trollí stan. To jako každý rok způsobilo oprašování dávného receptu na zelené kartičky, shánění fazolek a samozřejmě i ohňostroje vypálené z laboratoře až do Velké síně. A když už tedy někdo kartičky sehnal, započala v síni koulovačka, v níž se kouzelníkům pod nohy pletli drobní skřítci…

Do toho se v síni objevil nádherný vánoční strom, který všem oznamoval, že Fleutýnka s dárky dorazí na Štědrý den.

Jen pár dní před Vánocemi na nás čekalo další překvapení. Na Příčné ulici, na Prosincových trzích, se objevily nové kousky – kromě šatů, rukavic, přehozů a poloplášťů, na kterých mohly dámy oči nechat, také několik levnějších kousků, které zajisté mohly sloužit jako dárek pro někoho jiného.

Pár nových kousků bylo k nalezení i v salonu NiT – konkrétně se jednalo o slušivé čapky.

K přání starších studentů nebyla letos Fleutýnka unesena trolly, a tak dárky obyvatelům hradu přinesla již na slíbený Štědrý den. Stejně jako minule donesla sovy, tentokrát ale jiné druhy, například Kalouse zvonilku či Výříka koledníka.

Kromě Fleutýnky nadělovaly i samotné koleje. Mrzimor rozdal svým studentům medailonek, ve Zmijozelu se k příležitosti Salazarnálií (pokud jste o tomto svátku ještě neslyšeli, doporučujeme vám přečtení Hadího krále) Otravblko. V Nebelvíru psali o dárky přímo samotné Fleutýnce i s tím, co všechno za ten rok udělali, a proč si zrovna tohle zaslouží. Co se týče Havraspáru, ten na svůj dárek zatím čeká, neboť skřeti, co to měli na starost, zapadli v horách. Budeme tedy doufat, že se s dárky objeví co nejdříve.

Sečteno a podtrženo, stejně jako každý jiný rok se i tentokrát svátky klidu a míru podařily. Merlinužel, či merlinudík jsou tyto svátky jen jednou za rok, a tak nezbude nic jiného, než si zase rok počkat.