Famfrpálová sezóna je za námi, pojďme se tedy podívat, co vše nám přinesla a koho z hráčů nám odnesla. Do profesionální ligy totiž letos odešlo až překvapivě moc hráčů. Kdo je nahradí? Kromě toho jsme rovněž byli svědkem zajímavého souboje o famfrpálový pohár, který v článku rozebereme také.
Famfrpálovou sezónu Léta 2020 odstartoval v půlce března kolejní trénink Zmijozelu, a pak se famfrpálové šílenství rozjelo ve velkém. Každá z kolejí si postupně naplánovala kolejní tréninky a nejeden hráč se pilněji věnoval tréninku individuálnímu. Brzy po začátku sezóny byl na řadě první famfrpálový zápas, který se hrál již 25. dubna. Všechny zápasy se letos stihly dříve, než bývá zvykem. S koncem května utichl i boj o famfrpálový pohár.
Famfrpálový pohár si, jak již víme, odneslo zmijozelské družstvo. Nejednalo se o tradiční výhru chycením tří zlatonek, nýbrž o vyšší rozdíl gólů, kterým Zmijozel porazil stříbrný Havraspár. Oba týmy měly totiž po dvou chycených zlatonkách a tedy dvou vyhraných zápasech, a tak o poháru rozhodovala úspěšnost střelců a brankářů. Tam měl Zmijozel suverénní převahu, a tak kapitánská premiéra Ontarii Emori Reyes skončila nejlépe, jak mohla. Ptáte se, co nám k tomu sama kapitánka řekla?
Ontaria Emori Reyes: To, že náš tým letos znovu získal famfrpálový pohár, je prostě skvělé. Letos se v našem týmu událo hned několik změn, což jistě postřehl celý hrad.
Po tom, co týmu šéfovaly Andra a Lori, které se pro famfrpál doslova narodily, byla laťka na vedení týmu příliš vysoko.
Chvíle, kdy Leila oznámila odchod do mrazáku a já byla jmenována na místo kapitánky, byl pro mě osobně obrovský bod zlomu. Ještě před půl rokem jsem byla jen obyčejný hráč, trávila jsem svůj volný čas na hřišti, abych se zabavila. Najednou ale moje zábava přerostla v závazek a já místo poslouchání příkazů kapitánky najednou ty příkazy měla rozdávat.
Byl to pro mě obrat o 180° a zvládla jsem ho jen díky mé zástupkyni Soo, bývalé kapitánce Lori, a celému zbytku týmu, který mi byl velikou oporou. Přehlíželi mé „kikyi“, podíleli se na vývoji strategií na zápasy, dotovali mě spoustou návrhů, které jsem nikdy nebrala na lehkou váhu, ale naopak každý poznatek, návrh i kritiku jsem si vzala k srdci a poučila se z něj.
Když jsme první zápas po dlouhém boji s Nebelvírem prohráli, tak mě přepadla jakási deprese, že můj start je hned neúspěch. Tým mě ale podržel a nabudil na další dva zápasy, které nás čekaly.
Když jsme po dalších dvou vyhraných zápasech byli zase ve hře o pohár, nervama jsem si okousala všechny nehty! Při posledním zápase, který rozhodoval o tom, kdo nakonec pohár získá, jsem skoro nedýchala a jen odpočítávala konec…
Když to skončilo, tak jsem byla nadšením bez sebe, až jsem běžela k Rosmertě a vydyndala z ní několik lahví šampusu (nealko samozřejmě), které jsme bouchli hned na dalším tréninku na oslavu! – zazelení –
Jediné, co mojí náladu trochu ovlivňovalo, je, že tato sezóna byla hned pro několik skvělých hráček – Jaggu, Bibi, Rheu a Magdu – ta poslední…. Na druhou stranu holky alespoň kariéru zakončily se ctí a úspěchem. Navíc se nám do týmu hrnou další skvělé hráčky i nadějná háďátka, která všem ještě ukážou, kdo je zmijozelská hadí letka!
I když byl zmijozelský tým bez pochyby ohromně šťastný z výhry poháru, našel se i prostor pro smutek. Z jejich týmu po této vítězné sezóně odchází hned několik dlouholetých hráček, které tým táhly na svých vysokých úrovních pěknou řádku let, jak již zmínila výše sama kapitánka. Jednou z největších ztrát pravděpodobně bude Magdarlene di Facittra, která dlouhou dobu zastávala post chytače, a dokonce drží hradní rekord v nejrychlejším chycení zlatonky během oficiální famfrpálového zápasu. Vedle ní přichází zelené družstvo i o obávanou odrážečku Bibi Anne, která na svém postu dosáhla neuvěřitelné 30. úrovně a na jejích ranách potloukem to bylo znát. Dále z týmu odchází i nepříliš výrazná, ale přesto úspěšná střelkyně Jagga Viggo a trochu zapomenutá, ale talentovaná brankářka Rhea De Morgan.
Ve Zmijozelu tak celkem končí čtyři hráčky. V Havraspáru je to ještě o jednu více, což z něj dělá kolej s nejvyšším počtem odcházejících hráčů. Modrý tým bude v příštím roce postrádat smrtelné duo obrážeček – bývalou zástupkyni Angelu QuickBow a Evanlyn Cooper, která během posledního zápasu sestřelila z koštěte až 8 protivníků. Dále jim jistě v příštích letech bude scházet střelecká náhradnice Lessien Posie a chytačská náhradnice Hazel Jane Morion, která koleji kdysi polapením všech tří zlatonek vyhrála zatím poslední famfrpálový pohár. V neposlední řadě také odchází bývalá dlouholetá kapitánka a nadaná brankářka a chytačka Aya Watanabe.
Se ztrátou pěti hráček se Havraspár bude vyrovnávat asi hůře než Zmijozel, neboť modrý tým nedisponuje tolika hráči jako ten zelený. To ovšem nemusí trápit tým Mrzimoru, ten letos přišel jen o tři hráčky, zato to jsou ale hráčky nepostradatelné. Nejvíce bude znát odchod proslulé chytačky Jenny Layly Gilesové, která za tým hrála dlouhá léta a tři roky jim dělala kapitána. Odchází také její tehdejší zástupkyně, odrážečka Eivli SSelene a též bývalá kapitánka a střelkyně Daria Renawalti, které se zvlášť dařilo letos v zápase proti Nebelvíru, kde vstřelila celkem 6 gólů.
Nejlépe na tom je Nebelvír, tomu sebrala profesionální liga pouze jednu hráčku. Tou je dlouholetá střelkyně Mary Elizabeth Thornhill.
Každá kolej má již nepochybně připravené náhradníky, ale když se na to podíváme zblízka, některé týmy budou mít větší problémy než jiné. U Nebelvíru není o čem mluvit, ti náhradního střelce najdou snadno a řekla bych, že už ho mají a ne jen jednoho. Náhradníky na zápasech jim dělala Calla Torová a Elizabeth Katherine Arlenová. Obě hráčky mají podobně vysoké úrovně, asi to bude kdo s koho a uvidíme, která při zápasech nahradí teď již profesionální hráčku Mary. Zatím to vypadá na Callu, která má nad Elizabeth dvě úrovně náskok.
V Mrzimoru se bez pochyby hlavním chytačem stane Jennin náhradník Mark William Callaway, který neúnavně trénuje na individuálních i kolejních trénincích. Potřebuje k sobě ale náhradníka, jakým byl on Jenny, to je pro mrzimorský tým bojový úkol. V současné chvíli to vypadá na Vrtichvostíka Třpytivého, který má se zápasy zatím malé zkušenosti a na hradě ho také moc nevídáme, ale třeba nás žlutí překvapí a přijdou s nějakou tajnou zbraní v podobě nového hráče. Zato na odrážeči to proběhne lehce a Eivli plynule vystřídá zkušená Helen Miltonová, která si zápasové odrážení už párkrát zkusila. Co se střelců týče, tam připadne role zápasového střelce pravděpodobně na šéfredaktora Theodora Mudda či kapitánku Selinu Garcia, která za ním zaostává pouze jednu úroveň.
Zmijozel, jak bylo již výše zmíněno, má pravděpodobně nejpočetnější tým na hradě a se ztrátou čtyř důležitých hráček si hravě poradí. Post brankáře se zdá býti vyřešený, neboť už loni za Rheu v zápasech hrála zmijozelská pokladnice Astoria von Pens. Odcházející Jaggu a nedávno smazanou Andru Tigers, která měla do profesionální ligy jít až nadcházející rok, nahradí Inees Rut Gowstring a Jarrq Miekkala. Oba střelci mají s hrou v základní sestavě již zkušenosti a také dosáhli úctyhodné 28. úrovně. Na chytači též proběhne změna bez větších problémů, neboť nová hlavní chytačka Elaine Robillard, dělala Magdarlene během několika zápasů náhradníka a dle dvou chycených zlatonek lze usoudit, že ví, jak to chodí. Otázkou ale zůstává, kdo jí bude dělat náhradníka. Nabízí se Loralei Silwerin, tím by ale zelený tým přišel o důležitou odrážečku. Dále je zde ještě Sooyen Choi, která má na chytači zatím jen 15. úroveň a je zároveň nejvíce pravděpodobným náhradníkem za odcházející Bibi na post odrážeče. Zmijozelská kapitánka to tedy nebude mít jednoduché, ale jistě si nějak poradí.
Na konec jsem nechala Havraspár, kde to kapitánce Betrie Carson odejde celkem pět důležitých hráčů. I ona si s tím ale jistě poradí, neboť už dávno začala svědomitě a tvrdě trénovat post chytače, aby mohla Ayu příští rok nahradit. Na střelci, kde hrála původně, ji vystřídá zkušená střelkyně Eleonora Anima. Samozřejmě potřebuje ale nová chytačka i nového náhradníka, neboť dosavadní náhradnice Hazel odchází do profesionální ligy. Nabízí se tedy otázka, kdo jím bude. Poměrně dobré úrovně mají Eleonora a Indris, ale ty budou potřeba na jiných postech. Dále se nabízí i Isabell, ale ta už v základní sestavě hraje střelce, takže to vypadá na prefektku Ewenliu Lerche, která má na chytači zatím jen 10. úroveň a mohli jsme ji vidět spíše na střelci. Na odrážečích nebude změna až tak patrná, alespoň na tom jednom, neboť nerozlučné duo nahradí zkušená odrážečka Indris Elwinor, která již dosáhla stejné úrovně jako odcházející hráčky. Jejím parťákem bude mladý odrážeč Sidney Lardev, který se svou pílí dostal zatím na 16. úroveň. Mnohem dál se dostala jeho vrstevnice Salisha Kuipers, která každou vteřinu svého času tráví na hřišti a je připravená nahradit legendární brankářku u obručí. Bleskovou rychlostí vylétla až k 21. úrovni a zápasovou premiéru má také za sebou, tam by dokonce i dle slov kapitánky neměl být problém.
Když se na to podíváme takto, nevypadá to tak špatně, ale kapitáni odchod tolika hráčů příští rok jistě pocítí a nejednu kolej to bude stát vítězství nejen v pár zápasech, ale možná i v poháru. Chvíli potrvá, než se týmy dostanou na úspěšnost, se kterou hrávaly zápasy před odchodem všech 13 hráčů. Některým týmům to potrvá chvíli, jiné se z toho budou vzpamatovávat déle. O to zajímavější bude následující sezóna, tak doufám, že už se těšíte, a vy, na kterých ten následující rok stojí, že pilně trénujete a snažíte se tak nesnadnou situaci svým kapitánům ulehčit.
Pro Denní Věštec
Aya Watanabe
Vskutku zajímavý a detailní přehled. Není třeba ani platit špiona s dalekohledem, který by sledoval tréninky a prodával tyto údaje kolejím
Děkuji za takový originální komentář!