André van Wreight: Dobrý den, pane File. Jsem poctěn, že jste mě přijal. Můžeme přejít k první otázce?
Filius Orionis: Určitě.
André van Wreight: Zezačátku bych se zeptal, jak vzpomínáte na léta v Nebelvíru a jakého jste měl nejoblíbenějšího profesora?
Filius Orionis: Na léta v Nebelvíru… No, postupně čím dál tím zamlženěji, co si budeme nalhávat. – zasměje se – Nicméně, ty vzpomínky jsou povětšinou příjemné, rozhodně jsem si život studenta užil, co to šlo.
A nejoblíbenější profesor? Tedy, těch bylo! Zpočátku profesorka Přeměňování a kolejní ředitelka Laura de Libertine, potom madam Letitia te Tiba s předměty, které mě nesmírně bavily… A pak bývalí spolužáci – Belatris, Lenůlie, Ladard… Těžko vybrat jednoho a těžko na někoho nezapomenout.
André van Wreight: Změnilo se toho tady hodně, ale mě by zajímalo, jak moc se změnili studenti, jací byli tenkrát a jací jsou dnes?
Filius Orionis: To je těžké zobecnit, ale když bych to měl zkusit… Řekl bych, že sem nyní chodí studenti spíše starší, introverti, kteří rádi píšou/malují/tvoří… Za mých mladých let tu byli více slyšet lidi, kteří sem šli prostě proto, že letěl HP, bylo to in a chtěli poznat další vrstevníky na stejné vlně.
Vezměte si třeba studentská vedení – nedávno jsme to řešili s kolegyní Betelgeuse… Dnes tam běžně najdete lidi, kterým už je přes dvacet. Dřív bylo něco takového spíš ojedinělé.
André van Wreight: Mnozí se ptají, proč se oblékáte tak jinak než ostatní. Co byste mi tedy mohl říct o své image? Oblékal jste se i dřív jako dnes?
Filius Orionis: Hmm, že jsem tu otázku ještě od nikoho neslyšel… – zasměje se –
Ale tak obecně – finančně jsem zabezpečený natolik, že si nové věci na Příčné kupuji ne tehdy, když se mi obzvlášť líbí, ale když zkrátka jsou. Potom může člověk kombinovat a zkoušet i nezvyklejší modely, na něž by jinak třeba ani nepřišel.
Dřív… No. Vždycky jsem se snažil být aspoň trochu originální, vždycky jsem měl rád recesi a nikdy jsem neměl módní vkus. Takže v tomhle ohledu asi ano, prakticky ne – nabídka byla tehdy mnohem menší, oproti tomu jsem mohl nosit některé studentské věci, které na sebe nyní již neobleču…
André van Wreight: Byl byste tedy rád, kdyby věci nebyly rozděleny na studentské a profesorské?
Filius Orionis: Především bych byl rád, kdyby mi kolejní věci při přechodu do fialové automaticky nezmodraly, to mě štve mnohem víc. Taková hezká ta kolejní čelenka byla!
André van Wreight: Přikročíme tedy k dalšímu tématu. Na letové ploše jste nalétal 73 terčíků, což je úctyhodné. Jak jste to dokázal? Máte nějaké tipy, které byste mohl prozradit?
Filius Orionis: Prostě jsem létal. Pořád a ještě víc, do nejednoho vymačkaného mezerníku. A mimochodem, současného stavu jsem dosáhl až jako fialový, za kolej jsem létal jen se čtyřmi čtverečky… K naštvání, viďte?
A jistě, tipů mám celou hromadu. Nebelvírským stačí se zeptat a rád se o ně s nimi podělím. – usměje se –
André van Wreight: Jdete si ještě občas zalétat?
Filius Orionis: Samozřejmě chodím, tak jednou za dva dny, řekl bych. Terčíky už nicméně navyšovat nepotřebuji, zajímá mě ale, jak se daří ostatním.
André van Wreight: Jak se díváte na změnu famfrpálu? Berete to jako kladnou změnu?
Filius Orionis: Ah… – zaskřípe zuby – Novou podobu famfrpálu jsem na vlastní kůži ještě nezažil, neměl bych ji soudit… Ale ne, nemůžu souhlasit s neomezeným stropem, prostě stokrát ne, to ať se na mě nikdo nezlobí.
André van Wreight: Takže byste byl pro úpravu toho nového, anebo byste raději vrátil zpět to, co bylo?
Filius Orionis: Neříkám, že se věci nemají vyvíjet, to vůbec. Starý famfrpál má své mouchy, které se ale podle mě dají řešit méně násilnými způsoby; takovými, které tolik nekřičí tím „Havraspár ani Mrzimor už dlouho neměl famfrpálový pohár, a proto famfrpál není zábava“.
André van Wreight: Chápu. Myslím, že je načase náš rozhovor ukončit. Chtěl byste ještě něco dodat na závěr?
Filius Orionis: Ano, chtěl bych dodat ještě dalších 99 důvodů, kvůli kterým nepodporuji nový famfrpál. Ale nejspíš si to nechám na vlastní článek. – usměje se –
André van Wreight: Těším se, až si o tom budu moct přečíst. Děkuji Vám tedy za Váš čas a možnost udělat rozhovor u Vás doma.
Filius Orionis: Není zač. Také děkuji.