„Safra, co si vezmu za masku?“, napadlo mě ráno. Podívala jsem se do zrcadla a konečně se zaradovala! Své vrásky! Skvěle se hodí na svátek duchů a nepotřebuji ani masku, i bez ní totiž vypadám jako zombie. V duchu cítím, že většina profesorů se zaradovala podobně jako já…
Co mi ovšem zvedlo náladu, bylo to zjevení nám již známého obchodu U Veselé dýně, kde se daly najít zajímavé kousky do našeho šatníku. Kromě oděvů z dob minulých se tam objevila i hromada zajímavých, nových a neprotřelých kousků. Troufám si říct, že kdo dnes na sebe nenavlékl něco z těch nových neodolatelných kousků, společensky hluboko klesl. 
Kromě zápolení se zákeřným Jackem-o‘-lanternem, který mě mimochodem také ve sklepení položil na lopatky, se hradní omladina i velectěné fialovstvo bavilo nejobyčejnější zábavou – vrháním všeho možného na kohokoli, kdo šel okolo Velké síně, a sesíláním všelijakých kouzel a kleteb na vše živé. Došlo i na vyhrožování od studentů slovy: „Dobrý den, pošlete mi koledu, nebo vám něco provedu!“ Ta dnešní mládež se nebojí ani zfialovělých zombies, to mají z toho věčného koukání do ohně. Tam je tolik násilí…
Co mě však překvapilo, až jsem se doslova chytla za chlopeň, bylo „zmrtvýchvstání“ našeho čtenářského koutku Sub Salix. Mohu říct, že v to jsem ani nedoufala. Tímto bych také ráda popřála šéfredaktorce Janel Weil pevné nervy a mnoho štěstí v obnovování krevního oběhu její čítárny. Sub Salix do toho! Věštec vám drží palce!
Ode mě by to bylo vše, ale co říkáte na Halloween vy?
Kate Resea: Já jsem jen dneska taková praštěná pytlem přes hlavu. Tak tedy: o Halloweenu jsem byla hlavně zvědavá na kolekci na PU, ale to jsem zvědavá vždycky, když je nějaká akce. Tentokrát byla Příčná, co se týče Halloweenu, opravdu povedená – hodně věcí jsem si koupila. Jinak mám pocit, že tu svátek proběhl tradičně… aneb polovina studentů vyměnila svou běžnou hlavu za hlavu dýňovou. Ale celkově to asi bylo fajn, hrad ožije, když se něco děje, ve VS se objeví i jiní lidi než ti, co tam chodí furt. Každopádně by nemusel být Halloween tak finančně náročný, mám úplně prázdné kapsy! – směje se –
Michaela Mary Enigmatic: Halloween jako takový zažívám na hradě úplně poprvé a musím uznat, že mě svým způsobem opravdu uchvátil a vykouzlil pomyslný úsměv na rtu.
Ať už je to opravdu povedená výzdoba ve Velké síni nebo speciální obchod na Příčné ulici, kde jsou ke koupi opravdu krásné věci. Sice občas, když potkám na chodbě některého ze studentů, se tak trochu polekám, ale převleky a strašení mám jinak v oblibě, ač jsem svým způsobem velký „strašpytel“. A také jsem trochu nerada házela dýňové bomby… Ale snad to k tomu patří a případně to ti, kteří to ode mě jak se tak říká „schytali“, omluví. – usměje se –
Michelle Blue: Jelikož nemám moc času, tak Halloween neregistruju. Hrad je ale moc hezky vyzdoben, jak ve Velké síni, tak v kolejní místnosti. Jinak se mi ale Halloween líbí, všude je plno rozmanitých masek a různých převleků.
Niane z Libelusie: Milá kolegyně! Asi Tebe i čtenáře velice zklamu, ale letos jsem ten Halloween nějak zaspala! Celý den jsem strávila zavřená v klubovně Šéfredaktorského minima, kde jsem pracovala na zadání zkoušek, chystání další výuky a podobně. Halloween se ke mně dostal jen v podobě sovy, která mi jako dárek donesla a zanechala jeden moc hezký kousek oblečení a k němu obrovský bobek – zcela jistě do poslední mrtě rovněž halloweenský! Navečer jsem ovšem nakoukla na pár sekund do „dýňového“ krámku – a tam se mi líbilo velmi!
Dost bylo špásování! Jdu zase ulehnout do své rakve a doufám, že napřesrok bude Halloween také tak úžasný jako ten letošní!