Bramborový salát paní Woodové a jiné kouzelnické recepty

| Vydáno:


Milí čtenáři, už máte napečeno? Salát připravený? Kapra osmaženého? Že neznáte žádné osvědčené recepty, které by se vám jistojistě povedly? Chcete se o letošních Vánocích blýsknout před známými i rodinou, jak skvělí kuchaři jste? Pak neváhejte a začtěte se do našeho kuchařského vánočního speciálu.

Bramborový salát podle paní Woodové

Jistě víte, že má sestra Nel Woodová, kterou můžete znát jako autorku mnoha článků, je taktéž dítětem slavného Olivera Wooda. A protože její babička uměla vždycky ten nejlepší bramborový salát, rozhodla jsem se, že se o ten úžasný recept musím s vámi podělit.

Víte, asi na něm není nic zvláštního, možná až na kouzlo, které vždy pronesla, než ho naposledy zamíchala. Možná to je ta tajná ingredience, na kterou se mě roky každý ptá.

A jak tedy na nejskvělejší salát pod sluncem? Pojďme se na to podívat. Na pořádný počet porcí budeme potřebovat:

Dvě kila brambor sesbíraných za úplňku, třicet deka salámu od řezníka Švitočky, pět kusů vajec od slepic, půl sklenice okurek od Láskorádových, jednu větší cibuli, čtyři kousky mrkve – pozor, nesplést si ji s tuřínem! – a jednu majonézu.

Co teď s tím vším?
Brambory uvaříme ve slupce, načež loupacím kouzlem necháme zmizet slupku. Uvařené a oloupané brambory buď nastrouháme nebo protlačíme a celou velkou hromadu pěkně osolíme. Mrkev a vejce uvaříme a poté obojí nastrouháme na velkých očkách k bramborám. Stejně tak salám a okurky – ty nevaříme!

Cibuli nakrájíme na jemno a necháme ji projít varem v octu, pak ji přidáme do hromady nastrouhaných surovin. Nakonec přidáme dle chuti majonézu, opepříme, osolíme. Někdy lze přidat trochu plnotučné hořčice od pana Semínka.
Nakonec při posledním míchání proneseme formuli: „Zamíchej se zas a znova, než přilétne Štědrovečerní sova!“

Tak co? Povedl se vám? Určitě ano, stejně jako mně.

Vosí hnízda Remuse Lupina

Jistě, i Remuse Lupina má rodina dobře znala. Já neměla to štěstí poznat tohoto statečného muže, ale také – jak všichni víme – vlkodlaka. Jakožto někdo, kdo se každý měsíc proměňoval v jiného tvora, si Remus potrpěl na kvalitní cukroví. A to proto, že po těžkých nocích potřeboval nabrat energii. A tak si sám pekl tuhle vánoční pochoutku, a to i během celého roku. Tak moc mu pomáhala v regeneraci. Byla jsem poctěna tím, že jsem tento prověřený recept dostala do rukou, a tak vám jeho tajemství odhalím.

Na přípravu jedné várky vosích hnízd potřebujeme: Devět deka másla z farmy v Hlupákově, šestnáct deka piškotů z Medového ráje, tři lžíce rumu od madam Rosmerty, deset deka moučkového cukru z Medového ráje (TIP! Chtějte ten třetího dne v říjnu vyrobený!), jeden bílek z vejce od slepic, dvě lžíce kakaa, dvě lžíce mléka od vaší stračeny (nemáte-li stračenu, pak na Příčné ulici čerstvé mléko najdete).

Na náplň těchto dobrot si pak připravte dva kousky žloutků, dva vanilkové cukry z Medového ráje, osmnáct deka másla ze stejné farmy, čtyři lžíce rumu (doporučuji vzít od Rosmerty celou lahev), čtyři deka moučkového cukru z Medového ráje.

A jak na úžasné kouzelné úly?
Piškoty umeleme a smícháme s ostatními surovinami. Do druhého dne dáme těsto do chladu. Remus doporučuje sklepení nebo jakkoli jinak umístit polotovar do blízkosti Severuse Snapea.

Druhý den pak pomocí hůlky a kouzelné formy vyrábějte vosí hnízda a plňte je náplní. Vše pak nalepte na piškoty.
Pokud chcete extra sladkou bombu, lze špičky namáčet do rozpuštěných čokoládových žabek.

Měkoučké perníčky Helen Miltonové

No, sami vidíte, že času není nazbyt a jestli jste neupekli perníčky před dvěma týdny, asi už vám do Vánoc nestihnou změknout tak, aby byly tak nějak k jídlu. Pro ty z vás, kteří nedisponují časem a perníčky by přeci jen letos ještě chtěli, přináším recept na ihned měkké cukroví.

Připravím si: Čtyři sta gramů mouky hladké od pana Pšeničky, sto čtyřicet gramů moučkového cukru už víte odkud, tři vejce od slepic (jedno na potírání), sto gramů másla klidně od mudlů, dvě lžíce medu od včel ze Zakázaného lesa, dvě lžičky perníkového koření – seženete v Medovém ráji – a jednu lžičku jedlé sody.

A jak na to, milí perníkáři? V míse utřete cukr s vejci a změklým máslem. Přidáme med a koření a vše – a teď je to důležité – s láskou promícháme. Nakonec prosejeme mouku a sodu. Pomocí hůlky vypracujeme krásné těsto, které vyválíme. A tradá, můžeme vykrajovat nejrůznější tvary. Například čarodějnický klobouk, koště, sněhuláka, pintu máslového ležáku, prostě cokoliv nás napadne. Nakonec perníčky upečeme v rozpálené peci nebo v mudlovské troubě na sto osmdesát stupňů, asi tak čtyři až pět minutek.

Po upečení ozdobíme perníčky polevou z vyšlehaného bílku a sto padesáti gramů moučkového prosetého cukru.

Dobrou chuť a perníčkům zdar!

Pro Denní věštec
Helen Miltonová

Published by

Helen Miltonová

Mladičká redaktorka, která se nezalekne žádného tématu, se nejraději po hradě prohání s rychlobrkem v ruce. Velmi často ji zastihnete, jak něco sepisuje – články do Denního věštce nebo do Žlutého Trimela či domácí úkoly a soutěže. Ve volném čase se ráda vyskytuje na famfrpálovém hřišti, ale věnuje se také malování a vytváření pohyblivých obrázků.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *