Porotci na pranýři

Na počátku velkého cirkusu jménem Sedmiboj jsem psala o očekáváních. Naděje a obavy, odhady, věštby… Nyní máme za sebou tři kola a nabízí se tak první zamyšlení nad dosavadním průběhem. K jemně vyostřenému ovzduší okolo pořadatelů a některých vypracování netřeba přispívat. Dnes jsou na řadě porotci.

Než jsem začala pročítat jednotlivá hodnocení, napadlo mě, že mohou být mnohem zajímavější než samotná vypracování. K mému velkému údivu to většina letošních porotců zvládla vyvrátit. I tak se ale našel laureát Odznaku bomby hnojůvky za největší porotcovský výbuch. Ale jedno po druhém.

U kreativních úkolů se lze v hodnocení odpíchnout od několika více či méně objektivních kategorií. Forma, tedy v případě textu jeho skladba, použitá slovní zásoba, obecně styl, jakým je s částmi textu pracováno. U poezie je šíře možností snad ještě bohatší. Jen si vezměte všechny druhy veršů a rytmů. Další důležitou kategorií bývá obsah, tedy veškeré výdobytky fantazie soutěžících, umění zbudovat vnitřní stavbu, ať už myšlenkovou, nebo příběhovou. U obrázků je možné hodnotit techniku, použité barvy, věrnost zachycení. S přihlédnutím k tradici Bradavické školy se obrázky hodnotí vždy benevolentněji než texty.

O dost hůře se pracuje se subjektivními dojmy. Někdo je popisuje u dílčích částí a pak je vztáhne k celku, jiný si pro hodnocení vybere jen jedno – buď pochválí/zkritizují dílčí detail, nebo se soustředí jen na dojmy z celku.

Jak na to jdou letošní čtyři odvážní? Pořadí volím podle abecedy, ale od konce, protože… Protože tak jsem si dělala poznámky.

Jako první je tedy na řadě Tydynka Flyová. Celkově příjemné překvapení. Kromě vágních a povrchních hodnocení typu „líbí se mi a, b, c, d“ bez nějakých výrazných vysvětlení ukázala, že je schopná i konkrétnějších výkonů s praktickými připomínkami. Tragické projevy, jako jsou například neodpustitelní smajlíci, které v oficiálních textech nemají co dělat, vyvážil zejména jeden královský tah: neustálé připomínání všeobecně známého faktu, že jezerština (nebo podle některých zdrojů mermiština) je pod vodní hladinou srozumitelná i bez překladatelů. Ti jsou třeba jen mimo vodu, kde jazyk vodních lidí zní jako soubor skřeků a jekotu.

V subjektivních vodách mademoiselle Flyová plave radši v menších hloubkách. Tedy, abych odstranila metafory, jimž slečna příliš neholduje, raději má přímá (či přízemní?) vyjádření, ne náznaky. Pro jistý typ soutěžících to určitě bude dobrá zpráva. Pro jiné jen něco, s čím se určitě potýkají běžně.

Niane z Libelusie má komentáře dobře nacvičené nejen z vlastních hodin, ale i z minulého porotcování v soutěži B4. V otázkách formy se jeví jako nejnáročnější nebo nejlépe komentující porotce. Padají podezřele sofistikovaná slova jako stylistika nebo aluze. Zvláště v prvním kole hojně uváděla doporučení pro příště, což je důležité pro budoucí růst soutěžících, tedy těch otevřených a tvárných. Další pochvalu zaslouží za svou bohatou slovní zásobu, kterou v méně časově vytížených chvílích ukazuje i v kratších hodnoceních. Vyvažuje vtipnou familiérnost a obsažnost, k čemuž jiní porotci dosud nedospěli. Na rozdíl od předchozí porotkyně, mademoiselle Niane si v metaforách a úvahovém vyjádření libuje. Pokud zmiňuje vkusové záležitosti, snaží se je vysvětlit, blíže popsat, přiblížit, což působí mnohem lépe než pouhý výčet „líbilo se mi to, tohle a tamto“.

Mínusem je jednoznačně snaha změkčovat kritiku prázdnými frázemi, což působí nuceně a nepřesvědčivě, zvláště u jednoho z úkolů slečny Blue. Také je možné vysledovat oblíbené slovo této porotkyně: neotřelé. Celkově se dá říct, že ustála pozici, kterou si vydobyla v minulých letech v hodinách i při porotcování.

Matthew Whitecrow se pochlapil. Nejen že se neztrácí ve vypracováních úvahového rázu s použitím metafor nebo archetypů, ale svá hodnocení zvládá okořenit konkrétními (logickými či praktickými) poznámkami k detailům i celku jednotlivých prací. Když kritizuje nedovyvinutost nějakého nápadu, zmíní i to, co mu přijde nezmíněno. Schopnost vhledu a postihnutí celkového významu jemně přesahujícího použité prostředky se vždy cení. Stejně jako chválená porotkyně z Libelusie sem tam uvádí doporučení do budoucna. Také zmiňoval překlepy, čímž se opět přidal k mademoiselle Niane.

To nejlepší nakonec! Judith Eleanor Pixie se zpočátku snažila chválit konkrétně a občas se jí povedlo i naznačit argument či doporučení pro příště, ale tyto náznaky se postupem času rozplynuly v mlze povrchnosti, nekonkrétnosti a drobných faux pas (například skloňovat slovo datum podle mužského vzoru, ne jako neutrum). Na kritiku se zmůže jen v úrovni žertu, přičemž na rozdíl od své kolegyně z Libelusie nezvládla vybalancovat míru familiérnosti, vtipu a obsahu, tedy kritiky samotné. Výsledkem je pak prázdné švitoření, které se hodí jedině do Velké síně k rannímu čaji, ale ne do velkého soutěžního klání.

Fixovanost na rod soutěžícího je dost zvláštní a láká to k psychoanalytickým rozborům. Omluvy za to, že z textu nepoznala, zda je pisatel určitého pohlaví, je směšné v soutěži, která se snaží v nejvyšší možné míře o anonymitu soutěžících. Nemluvě o tom, že práci je možno psát v libovolně zvoleném rodě, z čehož pak při oslovení plynou trapné situace. Používání smajlíků je neodpustitelné, když vezmeme v úvahu postavení porotce a oficiálnost jeho hodnocení. Mnohdy se ani nesnaží natahovat hodnocení podbízivými větami bez většího kritického přínosu (doučování z mermištiny například). Výsledkem je rekordní délka 0,7 palců (z toho pět smajlíků). Tydynce Flyové se jednou také povedlo dosáhnout jen 0,7 palců, ale protože se držela a použila jen dva smajlíky, Řachavý Petr zůstal v ruce madame Pixie, která si vyporotcovala Odznak bomby hnojůvky.

Není jisté, zda bude doručen, protože ho všechny sovy odmítají expedovat a skřítci se ho neustále pokoušejí uklidit.

Doporučení pro příště? Nebát se obsahu ani formy, spřátelit se s argumenty a ochočit si subjektivitu tak, aby byla sjízdná a neutekla splašeně do stepi.

(Do uzávěrky článku byla zveřejněna hodnocení prvních dvou kreativních úkolů. Třetí kolo hodnocení tedy nebylo zahrnuto.)

Pro Denní věštec

hlídala strážce

Aimée Guillotine