1000 a 1 způsob, jak všichni porušujeme školní řád

| Vydáno:

Kdy naposledy jste četli školní řád? Dobře, zeptám se jinak – četli jste někdy školní řád? Nebo jste na něj narazili jen omylem, když vás schody velice vtipně odmítly dovést do Velké síně? Pokud je vaše odpověď ne, bude vás zajímat tento článek. Já jsem totiž školní řád přečetla i za vás a zjistila jsem při tom nemálo zajímavých věcí…

Jak už název článku vypovídá, prozradím vám, které části školního řádu všichni porušujeme, co v řádu chybí a jakých přestupků se dopouští samo vedení školy! Nemusíte se bát, že bych vás nudila pasážemi typu: „Je přísně zakázáno používat výklady zkopírované z Internetu,“ i když některým by jistě neuškodilo si takovéto základní věci připomenout.

Vezmeme to hezky od začátku, tedy částí 1. Úvodní ustanovení. První porušované pravidlo na nás čeká už v odstavci 1.4.: „Jejich [studentů] cílem je bez podvádění získat největší počet bodů.“ Ačkoliv nějaké aférky s nečestným získáváním bodů by se v historii hradu jistě našly, nemám teď na mysli tu část bez podvádění. Jde mi o to, jak se tato věta slučuje s kolejními taktikami na bodový a nebodový rok. Jistě by bylo možné to vyložit tak, že v nebodové roky studenti vlastně organizovaně porušují toto ustanovení, ale nejsem právník, takže nevím.

Další prohřešek je opravdu hojně rozšířený a neznám studenta – dokonce ani zaměstnance! –, který by se jej nedopouštěl. Jedná se o odstavec 3.7. v části Všeobecná ustanovení. „Student oslovuje profesora či zaměstnance titulem a jménem, zaměstnanec oslovuje studenta slečno/pane a jménem, oslovovat zdrobnělinami či přezdívkami je zakázáno.“ Také vám zatrnulo? Oslovovat zdrobnělinami či přezdívkami je zakázáno! Takže žádná slečno Is, madam Dawsonko, pane McSušenko, slečno KareNino… Zde je manévrovací prostor pro obhajobu vskutku velmi malý, to by neuhájil asi ani ten nejlepší advokát, ale nejsem právník, takže nevím.

A porušování řádu se týká i redaktorů Denního věštce – ano, autorka hovoří i sama k sobě. V odstavci 4.14. o redaktorech Denního věštce, v části Funkce nalezneme větu: „Přispívá do tradičního kouzelnického tisku minimálně jedním článkem do měsíce.“ Nevím, jak vy, drazí kolegové, ale já mám tedy velký rest. Podobný rest by se (dle mého pozorování) dal vyčíst i lesním průvodkyním, které podle odstavce 4.12. pořádají „výpravy pro ostatní obyvatele hradu (celkově min. 3/měsíc) … Průvodce má vlastní kancelář a jeho povinností je uspořádat minimálně jednou měsíčně veřejnou výpravu“. Ruku na srdce, kdy naposledy jste byli na veřejné výpravě? A 3 za měsíc? To bych se hodně divila…, ale nejsem děda vševěda, takže nevím.

Následující větou jistě zvednu ze židle nejednoho z nás. Odstavec 11.2. v části Peníze mluví jasně: „Další peníze lze získat brigádami v Prasinkách či účastí v různých soutěžích.“ Jako podpora Žluté tlapy výtečně poslouží i výňatek z odstavce 1.2.: „Hlavní část projektu představuje Škola čar a kouzel … Prasinky, skýtající možnost relaxace či získání brigády.“ Zřejmě je načase začít bombardovat Ministerstvo právní cestou! Možnost získání brigády v Prasinkách je deklarována v samotném školním řádu, dokonce dvakrát! Ale, ano, já vím, nejsem právník…

A co ve školním řádu chybí? Při procházení části Funkce mne zarazilo, že se ve výčtu hodností a pozic nenachází šéfredaktor Denního věštce (madam Thereso, jste nelegální!), správce školní obrazárny, ošetřovatel, supervizor kvízů ani supervizor soutěží, ačkoliv jsou na jiných místech zmiňováni. Já bych tedy byla uražená, být jedním z těchto funkcionářů. Hlavně že tam máme knihovníka, že…

Na konec mám takové dva, řekněme slovy dnešní mládeže, bizáry. Při čtení věty „rozhoduje o bytí každého studenta své koleje“ z odstavce 4.5. jsem se neubránila nadzvednutí svého neexistujícího obočí. Co prosím? Odstavec se týká funkce kolejního ředitele. A ani po šestadvacátém přečtení nejsem schopna rozluštit, co že má tato věta znamenat. Mám se bát o svou existenci? Patří můj život do rukou madam Williamsové? To abych se jí přestala posmívat za ty vykulené oči… A poslední část řádu (20.1.) hovoří o tom, že „zneaktivněný student je v seznamu osob uveden šedou barvou“. Jestli tohle je šedá, tak já jsem prosím pěkně Merlinova ponožka.

Zde svůj výčet raději ukončím, i když si neodpustím ještě poslední poznámku ke slečnám Káje Potter, Veronice Lestrangeové a Amelii Poppy Evansové – odstavec 2.1., slečny! Tak až vás příště pohyblivé schody zavedou místo na famfrpálové hřiště ke školnímu řádu, možná mu věnujte víc než jen zmatený pohled.

Pro Denní věštec
Nina Yozhinski

Komentáře

  1. Vy ale nejste právník!! Omluvy přijímám do mého sovince – za má krásná kukadla, myslíte!

  2. Toto je asi môj najobľúbenejší článok 😀 Ako losos som si študovala školský poriadok a po prvých dňoch na hrade mi tiež pár vecí nesedelo. Tú brigádu v Prasinkách som raz hľadala celý víkend a skratky mien profesorov ma mätú dodnes 🙂

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *