Z určitého úhlu pohledu může první světová válka působit naprosto ironicky. Válka, ke které se dlouhou dobu schylovalo a celá Evropa jen čekala na nějakou záminku. Tehdy, v roce 1914, si všichni mysleli, že se bude jednat o rychlou válku, nikdo neočekával, že se protáhne na dlouhé čtyři roky a postihne celý svět. A když konečně nastal její konec a některými byla označována jako válka za ukončení všech válek, mírové podmínky z Versailleské smlouvy lze pokládat za příčiny druhé světové války.
Vraťme se ale zpět a podívejme se na to z našeho kouzelnického pohledu. I v devatenáctém století byl život čarodějů relativně klidný, a to i přes stoupající napětí mezi státy, vlnu nacionalismu a některé menší válečné konflikty. Kouzelníci dokázali držet krok s mudly a ti rozhodně byli více tolerantní k podivným úkazům než ve středověku. Přesto vrcholící průmyslová revoluce měla na čaroděje určitý vliv – již v jejím průběhu kouzelníci opouštěli města a vraceli se na odlehlý venkov. Některé objekty ale přesunout nešlo a například v Anglii hrozilo jeden čas prozrazení Příčné ulice.
Nutno vzít v potaz, že v té době neexistovala tak dobrá skrývací a maskovací kouzla – a pokud ano, jednalo se o složitá zaříkávání, kterých nebyl schopen každý kouzelník. Důvodem, proč došlo k tak obrovskému pokroku, je totiž první světová válka. Vzrostla potřeba se skrývat – a nejen před lidským zrakem, ale také před bombami a dělostřelectvem. Čarodějové náhle pocítili válku blíže než kdy dříve, a tak se tímto problémem intenzivně zabývali, i když je třeba podotknout, že kouzla musela splnit svůj účel jen v několika málo případech.
Dělostřelectvo ale nebylo jediným problémem. Během války došlo k obrovskému rozmachu co se týče zbraní – objevily se první tanky, letadla, chemické zbraně… Toto se samozřejmě projevilo na rázu krajiny a ohrožení magické flóry a fauny, která je přirozeně velmi citlivá. Postižen byl například magický les v Ardenách (k jeho úplnému zničení pak došlo během druhé světové války).
Když ale opomineme tato fakta, která se někomu mohou zdát nezajímavá, stále nám zbývá samotná role kouzelníků ve válce. Jak je všeobecně známo, čarodějové – a často ani ti z mudlovských rodin – se do mudlovských válek nezapojují. Přesto se výjimka potvrzující pravidlo najde.
Není přesně známo, kolik kouzelníků se války aktivně zúčastnilo. Jsou zaznamenané případy lékouzelníků, o něco méně častěji i pěšáků. Kouzelnický svět na to zpočátku hleděl s nevolí, mluvilo se o tom, že „zcela určitě dojde k odhalení našeho světa“, zvětšil se odpor vůči mudlorozeným. Později došlo ke zlomu – patrně z toho důvodu, že se válka až moc přiblížila ke kouzelnickým sídlům. Nicméně ani tak nelze tvrdit, že by se bojujícím čarodějům dostalo nějakého uznání – z pohledu kouzelníků se vždy bude jednat o zbytečnou válku, někteří pak mohou tvrdit, že by bylo jen dobře, kdyby se mudlové vyvraždili navzájem. Možná je to další ironie této války – že kouzelník, co zachraňoval mudlovské životy, je brzy zapomenut, ale pokud nějaká čarodějka letěla na koštěti nad frontou (tedy v místech, o kterých věděla, že se jim má vyhnout) a byla sestřelena, dodnes je zapsána na seznamu obětí způsobených mudly…
Nicméně je pravda, že na první světovou válku se lze dívat i jinak než jako na to nudné učivo v mudlovské škole. A že datum, kdy začala – tedy 28. července, měsíc po atentátu na následníka rakouského trůnu – má i pro nás kouzelníky přeci jen význam.
Pro Denní věštec,
Mariella de Nebe