Čarostav: oblékněme si, co si myslíme

Tím, jak se oblékneme, ovlivníme první dojem lidí, které neznáme. Ale opravdu někoho poznat trvá déle. Čarostav nám dává možnost malé „nápovědy“ našemu okolí…

V otrhané uniformě, zřejmě vytažené z popelnice a chytře prodané na Příčné ulici, jsem trošku závistivě pozoroval bohatší spolužáky, kteří si mohli dovolit uniformu novou nebo dokonce nějaký lepší „civil“ či dokonce perfektně padnoucí model. „Šaty dělají člověka,“ říkají mudlové a mylně se domnívají, že „je to pravda odvěká“.
Můj názor je však takový, že šaty dělají krejčí. To, co dělá člověka člověkem, je přece jeho inteligence – a jak všichni víme, i mudla s trollím mozkem, je-li správně oblečen, může dělat dokonce i prezidenta! Správnou „kamufláž“ vidíme na ulici na každém rohu, ale svou inteligenci si těžko oblékneme.
Zde na hradě, jak jsem si všiml, se můžeme na první pohled prezentovat nejen oblečením, ale také čarostavem. Rozhodl jsem se udělat malý náhled do řad studentů, zaměstnanců, mrtvých i těch ostatních. Zde je pár mých poznatků, které jsem pro přehlednost roztřídil do několika skupin.

1. Poselství
Ušlechtilý názor, myšlenka, citát. Tyto krátké věty si do čarostavu vepíší ti, kdo chtějí hradu, potažmo celému světu vzkázat, co si myslí nebo s čím sympatizují. Pár slov stačí k tomu, aby si člověk znovu uvědomil a připomněl to, co již zapomněl. Otázkou ale je, zda si „poselství“ má připomínat ten, kdo jej má napsané v čarostavu, nebo ti, kdo jeho čarostav čtou…

2. Patriot
Je hrdý na svou kolej, na to, že je její součástí. Bezmezně je jí oddán a musí se to dozvědět celý hrad! Osobně si myslím, že je mi sympatické, pokud je někdo se svou kolejí spokojený až do takové míry, že by za ni i dýchal. Ovšem pokud si někteří „veteráni“ píší do čarostavu hesla z dávných časů, o kterých nemají mladší studenti ani ponětí, může být pro ně text spíš matoucí. Podobně jako u slov: „nikdy nezapomeneme“. Jde o vzpomínku na nějakého obyvatele hradu, který je již duchem? Nebo jde o pomstu? Či o první vítězství ve školním poháru?

3. Omalovánky
Spousta barev a symbolů, někdy dokonce i obrazce. Někdy až přechází zrak z toho, co se dá z písmenek a symbolů různě zbarvených vyčarovat. Mnohdy se ale pokus o pěkný „obrázek textem“ poněkud zvrtne a ze zamýšleného vznikne obludná patlanina, ve které se vyzná jen autor či kýčovitá „ozdoba“ čarostavu.

4. Kamarááádi!
Mám kamarády a mám jich hodně! Proto si také vyzdobím čarostav odkazy na obrázky od kamarádů, hláškami kamarádů, zážitky s kamarády a se vzkazy kamarádům. Upřímně, vím, že dobrý kamarád se nedá vyvážit ani vším zlatem, které je uloženo u Gringottů, ale pokud mu chci říct, že jsem za něj opravdu rád, je to jen mezi námi dvěma.

5. Linky
Odkazy jsem již nakousl u kamarádů, ale kategorie „linkařů“ se přímo vyznačuje tím, že stále na něco odkazuje. Na videa, obrázky, na odkazy, na odkazy odkazů… Co k tomu dodat? Snad jen: podívejte se sami.

6. Mix
Všechno dohromady, totální chaos a zmatek, nejlépe barevně vyjádřená loajalita ke koleji následovaná videem či obrázkem, které vzápětí vystřídá nějaký vtip, hláška následovaná (zřejmě proto, aby byla na světě rovnováha) nějakým tím chytrým citátem či moudrem.

7. Nic
K této skupině by bylo asi nejlepší nepsat nic. Ale nedalo mi to. Proč někteří v čarostavu nic nemají? Je to pod jejich úroveň, nebo nevymyslí nic, co by stálo za napsání? Nic taky může vypovídat o skromnosti, nebo naopak o tom, že daná osoba chce, abychom ji raději hodnotili podle oblečení.

Doufám, že se vám nakouknutí do čarostavů líbilo. Třeba jste se dozvěděli něco o svých spolužácích a profesorech, možná jste se dokonce dozvěděli něco nového i sami o sobě!

Pro Denní věštec
Edmund Heusinger

Poznámka pod čarou:
Ano, jistěže čekám, že si hned půjdete prohlédnout můj čarostav! – směje se –