Půlnoční smršť v prázdninovém tažení

Jak jste si mnozí všimli, v Prasinkách se objevila cestovní agentura C.A. PART. Již několikátým rokem nabízí několik zajímavých zájezdů, a letos bylo dokonce přichystáno několik nových. I já se vydala na jednu z dovolených, proto jste se museli obejít bez Půlnoční smrště o trošku déle, než je zvykem. Měla jsem v plánu poslat své materiály po tamějším papouškovi, ale když jsem mu pergameny pro šéfredaktorku Denního věštce vázala k noze, probodl mě pohledem a zobákem mi naznačil, že on tak daleko rozhodně letět nehodlá… anebo to bylo obráceně? Probodl zobákem a… to je fuk.

Sama jsem se ale musela smát poznámce Davida Nekromacera, když zjistil, s kým že to vlastně jede honit olgoje chorchoje! Na druhou stranu je to velmi trefná poznámka, nemyslíte? Chybí tam už jenom nedávná oslavenkyně Anseiola Jasmis Rawenclav – snad použila větší dávku lektvaru mládí… a možná ještě pár dalších.

Zdravotník Matthew Whitecrow to doma nemá vůbec lehké. Z manželky má kus ledu, zapomíná na vlastní dceru, která trčí kdesi u mudlů, a ještě k tomu všemu mu hrozí průšvih, jelikož nutil chudáky studenty k předávkování v apatyce. Já osobně doufám, že to nějak zvládne ustát ať už jako zdravotník, nebo jako troll.

Už je to u něj doma tak zlé, že si vystačí s posluchačem, který mu vůbec neodpovídá. Očividně mu stačí pocit, že se má komu vyzpovídat. Trochu se obávám, že pokud jeho rodina nezačne trochu fungovat, bude to mít opravdu zlé následky. Možná, že by to chtělo vládu něžné ženy vysvobozené z ledové kry. Avšak zda to bude v brzké době… a zda se dá o lesnici Monny von Schatz říkat, že je něžná žena, to už je otázka, tedy dvě.

Není zas tak ojedinělé, že by času bylo tak nějak akorát. Buď je ho až moc, když není potřeba, anebo zase málo, když potřeba je. Takový problém má holt každý. Například i taková Kim Sarah Reevesová či Madidess Leevian.

A víte co? Děláte mi pěkné šoky! Hned, jak jsem přijela, jsem si zašla k Rosmertě na svou oblíbenou rundu… limonády. A co nevidím… Studenti tam popíjejí a někteří jsou dokonce podle jistého infa starší než já! Co byste na to řekli, je to dobře, nebo špatně? Tedy ne to, že jsem mladá, ale to, že tu máme tak staré studenty a ještě k tomu mohou pít ti, co dovršili 17. roku… já to vidím takhle: dokud mě nebudou opilí studenti strašit po chodbách a jejich zubní protézy s holemi se mi nebudou motat pod nohama, je mi to jedno.

Aby toho nebylo málo, škola má nového inspektora výuky. Po své sestře převzal post Filius Orionis, kterého zvolila školní rada. Zda v tom byly úplatky či vlivná ruka jeho sestry, není dosud podloženo, ale jedno je jisté: nový inspektor už začal obhlížet terén, vypisovat konkurzy a naznačovat, kdo u něj nemá šanci ani ve snu. Zrovna včera jsem se byla podívat v jeho kabinetu. Ale jen co jsem spatřila dvě přísně vyhlížející podobizny nového inspektora, vzala jsem nohy na ramena… ještě by mě naprášily!

Poslední věc, o kterou vás obohatím, je vyhlídka letního semináře v Honorově. Chvíli jsem pozorovala organizátorskou dvojici a musím říct, že se máte na co těšit… tedy pokud se toho ti dva dožijí mezi námi a ne u svatého Munga, začínají totiž být trochu… pomatení. Ačkoliv, to vlastně není nic nového. Budu se za ně i za vás modlit k Merlinovi!

Dnes se s vámi loučím, ať nezmeškáme prázdniny,

těším se zase někdy příště!

Vaše Nashira