Apríl 2012 na škole

| Vydáno:

Svátek legrácek a vtipů si dnes užil i náš hrad. Jak to vypadalo?

Den, kdy slaví narozeniny George Weasley, a slavil by narozeniny i jeho bratr Fred, pokud by nebyl obětí druhé kouzelnické války. Weasleyova dvojčata se narodila v roce 1978, takže Georgeovi je dnes už krásných 34 let!
Fred a George založili Kratochvilné kouzelnické kejkle nacházející se na Příčné ulici 93 a dokázali, že i v průběhu chmurných dní, kdy měl Pán Zla velkou nadvládu, může obchod jako byl ten jejich vydělávat. Sami majitelé tehdy řekli: „lidé se potřebují bavit a mít se čemu zasmát“.

Náš hrad se rozhodl pojmout aprílový den po svém.
Fialové hábity dal všem studentům, ovšem do sborovny je chrlič i přesto nepustil.
Zaměstnanci namísto toho dostali hábity žluté a profesoři modré.
Zde je malá ukázka:


A fialová řádila i v jiných prostorách hradu. Zfialověly všechny kolejní noviny a weby, respektive jejich letaxové adresy:

Ani statistiky Bodování a Mamonářů nezůstaly pozadu:


Godrikův důl na druhou stranu opět pohltil sníh (ještě, že nebyl fialový):

Naopak kolejní místnosti vypadaly docela chudě. Z krbových říms zmizely všechny poháry a kolejní erb nahradil erb školní:

Velká síň naopak díky aprílovým změnám ožila. Studenti si užívali své fialové barvy a zkoumali, jestli se dostanou do sborovny – bohužel, nedostali se, fialový hábit k tomu nestačil. Naopak zaměstnanci a profesoři se snažili zvyknout si na jinou barvu než fialovou. Největší nezvyk asi zažily naše oči, které na růžovoučké pozadí příliš zvyklé nejsou. Slečna Phillipa O Connel řekla: „tuhle barvu asi v mudlpráci nezatají“.
Důvod Phillipiných obav:

Též zbarvení hlasů nesoucích se Velkou síní bylo proměnlivé – jednou tmavě zelená, jindy žlutá…

Velká síň pod nadvládou fialových studentů:


A Aprílový šotek ještě neskončil. Rychlostí Kulového blesku se mu podařilo přeškrtat všelijaké nápisy, a to na různých místech:




Aprílové zbarvení čekalo také na návštěvníky Soubojového klubu:

A aby toho nebylo málo, aprílovskou náladu na sebe vzaly i školní hodiny na věžích:

Nezbývá než doufat, že to zítra všechno zmizí. Zatím si můžeme užívat toho, co nezažijeme každý den!

Esperanza Milagrosa

Komentáře

  1. Jé, – díky za podrobné zaznamenání, nemohla jsem tu být, tak aspoň vím, o co jsem přišla:) a určitě se rádi pokochají i mnozí další dnes nestíhající.

  2. Blázinec! – Bylo to děsný! xD Málem mi z toho všeho praskla hlava. Hlavně z toho, co se dělo večer,ale o tom se nesmí mluvit. xD Myslím, že všichni co tu nebyly měli štěstí!

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *