V článku „Merlin opět mezi námi?!“ jste se dozvěděli, že tento známý zlodějíček propadl pervitinu.. Ale jak vypadala jeho „kariéra“ předtím? Zeptala jsem se na to člověka, který mu byl nejbližší.. jeho matinky, Martiny Čórkařky. Mimochodem, Martininu kouzelnou mluvu jsem nijak neupravovala, ať z toho taky něco máte.
Já: „Dobrý den, paní Martino.“
Martina : „I vám, i vám.“ (vzápětí dostane záchvat kašle).
Já: „Mám na vás pár otázek.. Kdy jste si poprvé uvědomila, že z vašeho syna bude zloděj? Bylo to na něm vůbec poznat?“
Martina: „Ale samozřejmě! Zaprvý, jsou tu ty.. no.. genetický dišpozice.. Dyť víte, vo čem mluvim. A za druhý, ty jeho ručičky.. Už odmala měl strašně dlouhý prsty…
Já: „Snažila jste se tomu nějak zabránit?“
Martina: „Co vás to napadlo? Dyť to je dar, milostivá! Já sem ho v tom eště podporovala. Vyprávěla mu pohádky na téma, že zloději dycky zvítězí.
Já: „Tomu říkám výchova. Pamatujete si jeho první ukradenou věc?“
Martina: „No, to jako né, ale pamatuju si jeho první loupež. Statečně vtrhnul do samoobsluhy a pokusil se otevřít pokladnu. To mu jako sice nešlo, jó, tak aspoň čórnul perník v hodnotě šest pade.“
Já: „Byly na jeho loupež nějaké ohlasy?“
Martina: „Ve všeckých novinách to psali. V titulkách bylo: Zloděj přepadl samoobsluhu a odnesl si pouze perník!
Já: „Tehdy mu bylo kolik let?“
Martina: (vypadla jí protéza) „Kdo ši to má požád pamatovat? Ále, poškejte…“ (nasazuje si protézu a pokračuje) „Asi sedm mu bylo.
Já: „A mohla by jste nám říct…“
Martina: „Jako já vás nevyhazuju, to jako né, ale už byste měla jít.“ (popostrkuje mě ke dveřím).
Jen tak tak jsem se stihla rozloučit a šla jsem. Nutno podotknout, že rodina Čórkařů je mistry svého řemesla. A proč? Když jsem se vrátila domů, tak jsem byla bez hodinek, peněz a ponožek.
– Děkujeme za poučný článek. Mám jenom otázku: Kolik galeonů je jedno pade? (v článku píšete, že je to nějaká mudlovská měna)
Jedno pade… – …je přibližně jeden a půl galeonu, pokud já vím 🙂