Na řadu přichází poslední díl. Dnes se tedy loučíme s chronologickou sérií od EA, merlinužel to loučení nebude nejšťastnější. „Nejlepší na konec“ dnes rozhodně neplatí.
Úvodem ještě upřesním, že stejně jako film byla i hra vytvořena ve dvou částech, já jsem se ale rozhodl představit oba díly zároveň, protože mají poměrně dost společného.
Co je na zpracování tedy špatného? Podle mě se ze hry vytratilo to, co bylo atraktivní. Série HP her byla cílena především na fanoušky, jenže si nejsem úplně jistý, zda je může toto zpracování uspokojit. Nastala totiž velká změna. Minulé díly se samozřejmě odehrávaly v Bradavicích, takže nějaká změna přijít musela. Ale zatímco od prvního dílu do šestého šlo především o úkoly, hádanky, objevování a postupně přibývaly i různé formy soubojů, ať již s jinými kouzelníky, ať již s kouzelnými tvory, poslední dva díly jsou vyloženě akčního žánru.
Zapomeňte tedy na nějaké opravdové pátrání a odchýlení se od příběhu. Hry jsou jednoduše udělané tak, že prakticky dohrajete hru pokaždé stejně. Ano, v předchozích dílech byl příběh také jasný a daný, ale hráč se mohl někdy více, někdy méně věnovat i jiným věcem než hlavnímu příběhu, což pak celkově ovlivnilo celou hru. To tentokrát nelze.
V porovnání s prozkoumáváním pak začátek první části hry působí až k uzoufání pasivně. Harry sedí ve svém vozíku Hagridovy motorky, točí se jak na obrtlíku a dobrých deset minut jen vysílá kouzla na smrtijedy. Hra pak pokračuje dále spíš podle filmové předlohy, od které se její příběh často odklání. A to je podle mě právě kámen úrazu. Je-li hra cílena na fanoušky, nemůže nikdo čekat, že je bude bavit obyčejná klikačka a vysílání kouzel na vše, co se pohne, navíc ještě to, že příběh příliš knize neodpovídá.
Některé příběhové kontrasty jsou pak celkem úsměvné. Jako když v jednu chvíli bojuje Harry s kamarády proti smrtijedům v londýnském rychlém občerstvení a pak se zabývá čistkou domu na Grimmauldově náměstí. Pasáže, ve kterých se pak Harry vydává pod neviditelným pláštěm na průzkumy, také nejsou příliš zábavné, s příběhem moc nesouvisí a s kouzelnickým světem mnohdy jen vzdáleně.
Ve druhé části pak začíná příběh stejně jako ve filmu – vloupáním do banky. Její podzemní prostory ale připomínají spíš podivný důl, ve kterém se objevily hordy členů ochranky. Následuje bitva o Bradavice. Opět nečekejte žádné velké objasnění příběhu. Herní čas bude natahován vystřídáním postav Harryho, Hermiony, Rona, Ginny, Nevilla, Seamuse, paní Weasleyové a profesorky McGonagallové.
Velké finále je pak v porovnání s knihou velká bída a opět vychází spíš z filmu. Je to škoda, protože hra „pro fanoušky“ nenabídla fanouškům ani příběh, ani žádná extra kouzla. Reputaci obou částí ale napravuje celkem pěkná atmosféra a grafická stránka hry. Přesto bych já osobně raději sáhl po pátém nebo šestém díle, kde není tak dobré grafické zpracování, zato má člověk alespoň pocit, že se hra opravdu týká kouzelnického světa.
Pro Denní věštec
Edmund Heusinger
Skvělé – Chtěla bych moc poděkovat za celou sérii článků o hrách HP. Hrozně mě to navnadilo a těším se, až si zase nějakou další zahraji. Doma jich totiž pár také vlastním. Navíc mě vždy velmi zajímalo, jak vypadají ostatní díly, které nemám štěstí u sebe mít. 🙂
Takhle alespoň vím, že sedmičkou jsem rozhodně nic neztratila. 😉
+ – Přidávám se k pochvale, první díly mi vrátily vzpomínky na dobu, kdy jsem měla čas hrát dokolečka šachy z jedničky nebo Insendio zahradu… a díky zbytku vím, že se chci podívat po pětce/šestce 🙂
– Děkuji, těší mě, že to někoho opravdu zajímalo, protože sepsat 7 článků, kdy po třetím čtenost klesá a prakticky bez odezvy pro mě bylo trošku demotivující, protože mi přišlo, že to nikoho moc nezajímá… Ale přesto jsem to chtěl dotáhnout do konce.
Za sebe doporučuji 5. a 6. díl, to je podle mě špička 🙂
A jak jsem psal v úvodu: tímto článkem končí jen chronologická série od EA 😉