Kolem odpoledne se také objevila rychlosoutěž od pana profesora Orionise, v níž po nás chtěl spočítat pravděpodobnost, že budou mít přesýpací hodiny kameny té barvy, kterou by měly správně mít, a to samé i se štítky u Gringottů. Vzhledem k tomu, jak se většině motala hlava z toho měnění barev, tak by mě zajímalo, kdo to byl schopný vypočítat.
Abych pravdu řekla, i já jsem se nechala nachytat. Byla jsem překvapená jak z výplaty, tak i z „chameleonování“. Když jsem ráno běžela do knihovny, tak jsem se mihnula okolo přesýpacích hodin zrovna ve chvíli, kdy se zelená barva vyhoupla nejvýš. Musím ovšem říct, že mi fialová velmi sluší! No a taky jsem si užila krásně barevný famfrpál.
Takže když už jsme si mysleli, že jsme to nejhorší přečkali, dokonce i padání vloček, tak se objevilo něco nevídaného. Názvy místností se dočista změnily! Ze Sovince byl Hůůůvinec, z ošetřovny ranhojírna a knihovna dostala moderní název Bookhauz. Většina obyvatelstva z toho byla velmi nadšená, ve Srocovně se jednohlasně ozývalo, že to takhle chtějí napořád. Změnou názvů tohle nadělení ale nekončilo, dokonce se nám začaly přehazovat i jména, ze všech se staly zažábené žáby či žabožrouti a aby toho nebylo málo, tak pan Matt ostatní začaroval, aby kvákali.
Rozhodla jsem se tedy zeptat se, co na to ostatní obyvatelé hradu. Jak se jim líbí „chameleonování“ či změna názvů a v jaké barvě jim to nejvíce sluší.
Tady jsou odpovědi:
Theresa Brendi:
Ahoj Cleo!
1) Je to vtipné, ale po delší době je to na nějaký záchvat. – chechtá se –
2) V jaké barvě? Přece v červené! To je jasné. – pousměje se –
3) Ano, a jak Zase bude ve všem přehled.
Tadäus Trottertickler:
Ahoj, moc rád ti odpovím, Cleo z Nebelvíru. – chechtá se –
1) Dnešní chameleonování bylo takové netradiční a nečekané. – uchichtne se – Když jsem se přihlásil a viděl jsem se jako duch, tak jsem měl pocit, že se v noci stalo něco, co se stát nemělo. – znovu se uculí – Naštěstí má smrt netrvala příliš dlouho a rázem jsem se ocitl v Havraspáru. Nemohu říci, že bych z toho byl nadšený, ale pořád lepší než být mrtvý! – uchichtne se – Potom jsem vystřídal snad všechno, co se dalo, a pochopil jsem, že jde o pouhý vtípek k dnešnímu dni.
2) Za tu dobu jsem si už zvykl na tu krásně žlutou, a proto jedna z mých prvních reakcí na jinou barvu byla podobná stylu „No fůj, ta barva mi vůbec nesluší!“. Nejlepší pro mě bylo, když jsem se na chvíli mohl vrátit do lososích let a zavzpomínat si, jaké to bylo, když jsem oním lososem ještě před několika měsíci opravdu byl. – pousměje se –
3) Ano, docela se těším! – letmo se pousměje – Ono být každou chvíli v jiné koleji není zrovna ta nejlepší věc, která by mě mohla v životě potkat, ale jako zkouška a zkušenost je to jistě k nezaplacení! Koneckonců, kdy máme příležitost prohlédnout se v jiných barvách, že? – rozesměje se – Ale už se moc těším, až zase pěkně zežloutnu, a doufám, že mi žlutá už na nějaký čas zase zůstane. – dokončí s úsměvem –
Aki san Marino:
1) Vítám změnu, po určitém čase na hradě jsem už ale zmatená, kdo do jaké koleje patří. Prostě apríl, no. – pousměje se –
2) V jaké barvě? Hm… Jedna mi jde k očím, další k pleti, další odpovídá náladě… Kterou si jen vybrat?
3) Super! Je pravda, že jsem se lekla, ale užívám si!
4) Je to bezva, ale… Jsem poněkud konzervativnější. Představa více dní, to by bylo trochu náročnější – možná až děsivé. – pousměje se –
Saphira Crystal:
1) Velice vtipný nápad, ovšem trošku člověk ztrácí přehled. Ale mně osobně to nevadí. I když, maličko se mi z toho točí hlava… – usmívá se –
2) Usoudila jsem, že by mi velice slušel profesorský hábit. Fialová je velice lákavá. Šedá mi taky sluší, ale zemřít si ještě nepřeji. V zelené vypadám jedovatě a ve žluté moc sladce. Možná červená, ale ta se zase špatně čte… No modrá je modrá (nebo fialová).
3) Změna místností je velice vtipná. Zvláště oceňuji hůvinec! – směje se –
4) Budu ráda, když se vrátí vše do normálu, protože fialového Phose už vidět nechci! A zelená Any byla taktéž děsivá, děsivější byla snad jen ve fialové! – culí se –
Nicole Landin:
1) Chameleonování není na hradě zrovna ojedinělým jevem, takže mě už ani moc nepřekvapuje. Zrovna nedávno tu v jedné své podobě bylo, když přebarvovali jistého bývalého červeného studenta na fialovo, vesmír se zbláznil a měli jsme tu apokalyptickou diskotéku. Letošního Apríla mě ale daleko více zaujaly jiné hradní přeměny, především transformace popisků místností, která třeba v mém případě umožnila daleko lepší orientaci v hradním prostoru než za běžných okolností. – usměje se –
2) Člověk se cítí dobře ve své vlastní kůži a ještě lépe, když ji má k dispozici v kolejní barvě. Čili modrá, modrá a jedině modrá. Ale ani šedý či fialový háv nebyl úplně k zahození.
3) Do jakého normálu? Tady je něco v normálu?! – vykulí oči – S tím nechci mít nic společného! Uááá! – uteče –
Med Džemová Palačinka:
1) Dnešní chameleonování mě velmi překvapilo, je velmi zajímavé pozorovat, jak se vaše těsto mění a vypadá jako duha, akorát to představování je poněkud nepříjemné. – chechtá se – Připadám si, jako bych byla od protinožců, když se musím představovat jako Med Džemová Palačinka. – směje se –
2) No pochopitelně, že nejlépe se cítím ve své žluťoučké barvičce, nicméně asi bych nebyla ošklivý duch. Nejméně se cítím v zelené, připadám si mírně zkaženě, no kdo to kdy viděl – plesnivé těsto? – zašklebí se s úsměvem –
3) Změna názvů míst na hradě se mi moc líbí a rozhodně bych to tak nechala nastálo, je to krutě mega husťácký. – culí se –
4) No na jednu stranu se těším, protože se vše uklidní, ovšem na druhou stranu není na škodu trošku vzrušení a zábavy, což nám toto barvičkování rozhodně umožňuje. – dokončí s úsměvem –
Mary Anne Montague:
1) Vůbec se mi to nelíbí. Bolí mě z toho oči a je to takové… velmi to mate. Ještě, že je to jen jeden den v roce. – pousměje se –
2) Samo sebou, že červená. – zazubí se –
3) Bezva! Mohlo by to tak zůstat, alespoň na delší dobu. Je to asi nejlepší oživení z celého dne. – pousměje se –
4) Kromě těch místností, ano. – dokončí s úsměvem –
Magrápa Česneková:
1) Jo, měnící se barvičky jsou bezva. Jen tedy po pár hodinách jsem se přestala orientovat, kdo do jaké koleje skutečně patří, a měla jsem co dělat, abych některým profesorům v barevném převleku nezačala tykat. – uchechtne se –
2) Moje jméno vypadalo hezky v modré barvě, ale nejkrásnější bylo ve žluté. Ach ta nostalgie! – pousměje se –
3) Změny jsou naprosto geniální a chtěla bych touto cestou i poděkovat jejich autorovi, protože jsem se báječně bavila. Krutý Hemenex? Tak tenhle časák musím číst! – hihňá se –
4) Těším se, až budou mít zase všichni správné barvy a nebudu tahat cizí lidi do kolejky v domnění, že jsou naši. – uculí se – Ale názvy v menu by mohly zůstat!
de Carol Mad:
1) Bylo to úžasný! Je fakt, že chvílemi už mi z toho šla hlava kolem. (A to doslova! Řeknu ti, chytat hlavu různě po místnosti a po stropě vážně není nic příjemného.) Ale bylo to příjemný zpestření. Akorát by se mi líbilo, kdyby ta barva byla déle. Takhle to bylo, jak kdyby vás bombardovaly světélkující lentilky.
2) Tak samozřejmě, že modrá! Ale to bude tím, že jsem si na ni už tak navykla a nedokážu si představit jinou barvu. Je taky pravda, že jsem si užívala starou dobrou lososovou. Byla jsem lososem 2 měsíce, tak jsem si tu barvičku taky zamilovala. Takže ideální by byl modrý losos! – zubí se –
Taky mě zaujala představa fialové Carol. To by bylo, co? To by ale asi hrad nerozdýchal…
3) Názvy místností jsou úplně nejvíc luxusní! To jsem se vážně nasmála. Názvy se podle mě vážně povedly. Bylo by super, kdyby to takhle zůstalo. Alespoň nějaký. Jmenovat nebudu, to by bylo skoro celé menu. Každopádně děkuju. Nikdy by mě nenapadlo, že mě dokáže pobavit pouhá změna názvu.
4) Jak už jsem řekla, tak by se mi líbilo, kdyby názvy takto zůstaly. Je to cool! – směje se – Ale s těmi disko lentilkami (chameleonováním, jak říkáš ty) už nevím. To bude lepší, když se vrátí do normálu. Nejsem si jistá, jestli by další den všichni přežili ve zdraví… Jednou za čas je to zajímavé oživení, ale raději vážně jenom jednou za čas.
Elisabeth Victoria Maxwell:
1) Chameleonování je naprosto super. – zubí se – Je to legrace vidět profesory znovu barevné jako studenty, nebo obráceně. – uchechtne se – Určitě je to skvělé zpestření a mě to moc baví! – pronese s úsměvem –
2) Pravda je, že jsem si dneska vyzkoušela spoustu barev, ale stejně bych řekla, že nejvíce mi sluší má zlatá červená. – hrdě se pousměje – I když fialová také nebyla špatná…
3) Docela ano, protože kdo se potom má vyznat třeba v kolejce, kde se najednou červená promění v duhu? – hihňá se – Ale jako aprílový žertík to bylo náhodou úžasné ! – dokončí a nepřestává se hlasitě smát –
I když se to tedy některým nelíbilo a bylo jim z toho špatně, tak nakonec Apríl svůj účel splnil. A co víc, mohlí jsme si vyzkoušet, v jaké barvě jsme nejkrásnější, a stařešina se mohla vidět v barvě své bývalé koleje.
Pro Noční pěšec
Clea Haliová
– Jsem slavná, jsem slavná! ♥
– Bezva článek. :o) Apríl na hradě neměl chybu! :o)