ŠFM Havraspár x Zmijozel

Famfrpálové mistrovství bylo zahájeno zápasem mezi Havraspárem a Zmijozelem přesně v 9:01, protože kdo by se v sobotu vykopal z postele už na devátou, že? A jak to vlastně dopadlo? 

Ranní utkání mají své kouzlo. Kolem osmé je hrad poloprázdný, člověk netrpělivě popíjí kávu ve Velké síni a opakovaně kontroluje diář, jestli si nezapsal termín zápasu špatně. V půl deváté už bylo vidět středně velkou skupinu fanoušků a hráčů Havraspáru, ale ze zelené koleje bylo možné zahlédnout jen slečny Mayu, Ruby a Kiru. Že by to byla taktika jak rozhodit soupeře?

Jako nějakým kouzlem se na devátou všichni nakonec slezli na hřišti a stylově v 9:01 byl zápas zahájen. O největší první dojem se postarala kolegyně Barbara, která tak vehementně fandila černou růží místo vlaječky, že jsem si skoro říkala, jestli se nesnažila trny oslepit či poškrábat co nejvíce lidí.

Zatímco na hřišti létaly potlouky a camrál všemi obvyklými směry, v hledišti se odehrávaly mnohem zajímavější věci. Slečna Katie začala Zmijozelské zastrašovat výhružkou sežrání Ferdinanda a slečna Elizabeth od začátku plna energie předváděla velmi… zajímavé taneční kreace. S klidem na duši jí mohu udělit post oficiální havraspárské roztleskávačky.

První gól vstřelila slečna Aimée přesně v 9:08 a snad povzbuzena tímto sportovním výkonem se kolejní ředitelka Zmijozelu rozhodla začít tančit a diváci tak mohli sledovat taneční battle mezi kolejní ředitelkou a slečnou Katie. Zážitek to byl vskutku umělecký, stálo si za to v sobotu ráno přivstat. Ani pokročilý věk kolegyně jí nezabránil držet tempo s havraspárskou studentkou prvního ročníku. 

Kolegyně Anseiola vyrazila na dnešní zápas pod falešnou záminkou fandění, ale ve skutečnosti chtěla vyjednat zapůjčení Ferdinanda, který by snad za úplatu mohl sežrat některé její kolegy. Jména se mi nepodařilo získat, na pozoru se teda mějte všichni! 

Slečna Addie se postarala o první sražení protihráčky, slečny Inees. Zaslechla jsem něco o palačinkách, ale raději bych to úplně nerozebírala. Slečna Elizabeth využila básnického střeva a plácnutí zmijozelské hráčky o zem okomentovala: „Addie hází bomby! Zapotřebí hadi budou míti plomby.“

Kolejní ředitelka Zmijozelu, pravděpodobně ovlivněná svědectvím sražení slečny Inees z koštěte, začala vyhrožovat sežráním havranů hady. Došlo ovšem i na hlubší témata, kdy slečna Astoria byla velmi šokovaná zjištěním, že její mládí už je skoro v tahu. I když už není květen, lásky čas, láska je stále ve vzduchu a byla i tehdy, kdy pan Gregory využil přítomnosti publika a vyjádřil svoji hlubokou lásku hadí letce. 

Těsně před vypuštěním zlatonky bylo skóre vyrovnané 20:20. Kolegyně Anseiola prokázala, že nezvládá fandit a jíst zároveň a přede všemi se pokecala marmeládou. Následně si i pokecala s marmeládou v krátkém, leč úsměvném rozhovoru:

Kolegyně Anseiola: „Jak se máš?“
Marmeláda: „Dobrý.“
Kolegyně Anseiola: „Tak padej na chleba!“

Ráda bych kolegyni navrhla možnost si popovídat s hradní lékouzelnicí, kdyby se pokecy s marmeládou opakovaly. 

Havraspár si vytvořil mírný náskok a vedl 50:20. 

Pan Pitrys, pravděpodobně pohnut a inspirován vyznáním pana Gregoryho, vyznal lásku slečně Inees a zároveň se podělil o vnitřní rozervanost a dilema, komu fandit. 

Skóre se posunulo na 80:40.

Slečna Kira se veřejně přihlásila k hnutí odporu proti transparentům. Byli jsme snad svědkem počátku cancel culture? Je investice do oblečení od NiTě lepší než platit za transparenty? 

Na hřišti na sebe začal poutat pozornost nový talent Havraspáru, slečna Amaltheia, letošní třeťačka, která svými góly pomohla zvýšit náskok své koleje na 110:50.

Poté nastala zvláštní chvíle, kdy se na hřišti nic moc nedělo, souboj o zlatonku byl vyrovnaný a diváci začali pochybovat o rozhodnutí si ráno přivstat. Brzy však přišli na to, že se čas dá využít i jinak a od debaty o počasí se rychle přešlo k aktuálnímu hradnímu dění – Osobnost Hogwarts.

Jen kolegyně Veronica začala být poněkud mrzutá a byla slyšena, jak si stěžuje: „Ach jo, to je fakt hrozný, když jsou oba týmy vyrovnané a ještě tu panuje přátelská atmosféra.“ Naprosto souhlasím, je to fakt hrůza. Nejhorší by bylo, kdyby se tento nešvar nedejmerlin rozšířil na každý zápas této sezóny. 

Kolem půl jedenácté začala slečna Astoria pochybovat o přítomnosti zlatonky a rozhodně nebyla sama. Pravda ale byla samozřejmě někde jinde. Stačilo hráčům týmů vysvětlit, že jsem placena za počet článků a ne hodinovou sazbu a přesně v 10:46 chytla slečna Ewenlia zlatonku a zajistila tím výhru Havraspáru 300:70. 

Po zápase je třeba zhodnotit průběh a poučit se z chyb. Největší poučení dnešního zápasu je, že si mají diváci dávat pozor na svá mávátka, protože kolegyně Veronica je hrozná čórka a drze je krade! A dokonce i kolegům… Dávejte si pozor na svoje osobní věci! Touto životně důležitou radou se s vámi loučím a těším se zase příště.

Pro Denní věštec,
Any Dawson