UNC 2021 – nominace v odborných kategoriích

| Vydáno:

Ať už zastáváme v hradních časopisech jakoukoliv funkci, většinou toužíme po tom, aby se to, co předkládáme čtenářům, líbilo. Toužíme, aby se k naší práci čtenáři rádi vraceli a třeba ji i cíleně vyhledávali, protože to je jedním z ukazatelů, že to, co děláme, děláme správně. Někdy se ale ptáme, zda svou práci děláme kvalitně. A na to nám přináší odpověď nominace v odborných kategoriích.

Možná se někteří z vás někdy zamysleli nad tím, proč vlastně při udílení novinářských cen máme kategorie čtenářské a odborné, proč si to děláme složitější a proč všechno nenecháme na čtenářích, kteří jsou přece nejlepším indikátorem toho, jak šikovní jsme. Odpověď už lze částečně vyčíst z úvodního odstavce. Hodnotí-li čtenáři, hodnotí hlavně na základě toho, co se jim líbí, je to hodnocení subjektivní a mohou do něj zasahovat třeba i faktory jako oblíbenost, popularita či aktuální móda. Nevylučuji však, že i mezi čtenáři jsou tací, kteří hodnotí co nejvíc objektivně. U kategorií odborných je to však nutnost, subjektivní hodnocení je potlačeno a jednotlivé nominace jsou posuzovány s co největší profesionalitou.

O to náročnější je sestavit odbornou porotu. Její část je předem daná. Šest míst každoročně obsadí jednotliví šéfredaktoři. Ostatně, jsou to oni, kdo by měl mít největší přehled a být maximálně profesionální a objektivní. Každý rok jsou však v odborné porotě další tři členové. Při jejich výběru postupujeme vždy co nejvíc pečlivě. Vždy zvažujeme, zda je dotyčný kandidát dostatečně způsobilý posuzovat kvalitu hradní novinařiny a samozřejmě, jak už bylo zmíněno, zda je naprosto objektivní. Zároveň očekáváme i pečlivost při seznamování se s jednotlivými nominacemi. A jak tedy vypadá naše letošní odborná porota?

Aya Watanabe (Corvinus Declaratio)
Theresa Veilin Brendi (Denní věštec)
Christina Meadows (Hadí král)
Simelie Mallorny (Lví tlapou)
Eillen McFir Elat (Sub Salix)
Amanda Wright (Žlutý Trimeles)
profesor Filius Orionis 
profesorka Marylin Cuthbert
3. porotce – bude doplněn 

Nedalo mi to a odchytla jsem si na hradních chodbách naši šéfredaktorskou porotu, abych se zeptala, jak to vlastně s tou objektivitou mají.

Niane: Slečno Simelie, kdybyste měla vyjádřit procenty, jak moc budete objektivní při hlasování v odborných kategoriích, tak…
Simelie: Na 120 % jako vojín Jasánek!

Niane: Slečno Amando, letos poprvé budete v roli odborného porotce rozdávat hlasy. Myslíte, že se vám povede být objektivní? A jste připravená dát hlasy i nominacím jiných kolejí?
Amanda: Pokusím se hodnotit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nejenom, že sama aktivně píši, ale navštěvovala jsem i několik předmětů, které se novinařinou zabývají, a tak si myslím, že mám ten nejlepší základ k tomu, abych byla co nejvíce objektivní. Samozřejmě že jsem připravená dát hlas i jiným časopisům! Důležité je podle mě si na chvíli odmyslet, že máte nějakou kolejní příslušnost a přispíváte do nějakých plátků, opravdu vše pečlivě zvážit, odůvodnit si v hlavě, v čem jsou ty články a osoby, kterým chci dát hlas, lepší než ostatní, podívat se na všechno individuálně ze všech stran a pak až teprve rozhodnout, který článek nebo osoba si váš hlas opravdu zaslouží. Nebudu zastírat, že mě velmi stresuje být v této pozici, ale když mě sem někdo vybral, jednak věřím, že věděl, co dělal… – mrkne – …a jednak se pokusím udělat to nejlepší, co můžu.

Niane: Eillí, myslíš si, že je pro tebe jednodušší být při hlasování objektivní, protože jsi profesorka? A zkusila by sis tipnout, kdo z vás šesti šéfredaktorů bude mít s objektivitou nejmenší problém?
Eillen: Jednodušší to může být z důvodu, že se setkávám ve třídách se studenty všech kolejí. Čímž nechci říct, že slečny z kolejních plátků mají s objektivitou nějaký problém. Jak je sleduji v hodinách či ve Velké síni, je jasné, že jsou to profesionálové na svém místě a umí ocenit dobré nápady bez ohledu na to, z jaké koleje vzešly. Čímž jsem, myslím, zodpověděla i druhou otázku. Já si prostě myslím, že „problém s objektivitou“ nikdo mít nebude.

Niane: V odborné porotě UNC nejste poprvé, slečno Ayo, je pro vás tedy o to snazší být při hodnocení objektivní? A kolik cen si letos objektivně zasloužíte?
Aya: Já myslím, že to pro mě nikdy nebylo nijak náročné. Za svého Corvina i dýchám, ale když si to situace žádá, umím být objektivní. – usměje se – Upřímně si myslím, že by si letos můj časopis zasloužil minimálně jednu cenu, mám ji i v hlavě a budu si tajně přát, aby to tak viděl i zbytek poroty. – usměje se –

Niane: Myslíš si, že jste jako šéfredaktoři při hlasování objektivní? A měla jsi někdy se svou objektivitou namále?
Theresa: Nevím, jestli ti bude někdo věřit, když bych za sebe řekla, že se snažím být tak objektivní, jak nejvíc můžu být… ale je to tak. Osobně se na to dívám tak, že mě v danou chvíli nezajímá, kdo co napsal nebo co si o kom myslím. Pokud mám vybrat nejlepší článek, pak je mi jedno, kdo je autorem, pokud se povedl a myslím si, že je dobrý. Jak jsou na tom ostatní, to netuším. A ne, nemyslím, že bych někdy váhala. Ne v tomhle.

Niane: Hodnocení v odborných kategoriích si žádá objektivnost. Je po tom, co vše děláte pro svůj časopis, být objektivní těžké? A věříte v objektivnost ostatních šéfredaktorů?
Christina: Je samozřejmě těžké být objektivní, protože jednou z možností, mezi kterými volím, je i něco, na čem se já osobně podílím a je to taková moje srdcovka. Na druhou stranu ale díky šéfredaktorství dokážu posoudit, kolik úsilí za každým článkem stojí a umím ocenit i práci ostatních. Jsem si jistá, že i ostatní šéfredaktorky to mají podobně, každá z nás určitě toužíme po tom, aby vyhrál zrovna náš časopis a naši redaktoři, a podle toho odvádíme svou práci, ale ne za každou cenu. Pokud byl někdo jasně lepší, nevidím důvod, proč neupřednostnit jeho práci před tou svojí.

Vypadá to, že letos se můžeme na naše šéfredaktory opravdu spolehnout. Teď už je ale nejvyšší čas podívat se, z čeho vlastně budou vybírat to nejkvalitnější.

Připomeňme si, které kategorie patří mezi odborné.

PROJEKT ROKU – sem patří dlouhodobé i krátkodobé projekty, tematické soutěže a nejrůznější speciály.

NEVIDITELNÁ TVÁŘ ČASOPISU – ocenění pro všechny, kteří se nějak podílí na chodu redakce a tvorbě časopisu, ale jejichž jméno není tolik na očích; patří sem korektoři, ilustrátoři, grafici, blokaři, zástupci šéfredaktorů, externisté či sponzoři.

NOVINÁŘSKÝ DEBUT ROKU – tuto cenu si zaslouží redaktor, který v daném roce začne svou hradní novinářskou kariéru a oslní svými dovednostmi.

UMĚLECKÝ POČIN ROKU – kategorie určena výhradně čítárně Sub Salix a tomu nejlepšímu, co nám v daném roce nabídla.

A na tomto místě poprosím o fanfáru. 

Nejzásadnější novinkou letošního Udílení novinářských cen je nová, tedy osmá, kategorie: ŠÉFREDAKTOR ROKU. Šéfredaktoři mi jistě odpustí, že jsem jim o této novince zapomněla říct, ale pořád jen pracují, zaslouží si také nějaké milé překvapení. Doufám, že tato kategorie tak bude i vnímána. Řekněme si k ní pár slov.

Šéfredaktoři většinou jako svou kategorii vnímají ocenění Časopis roku. Veškerá jejich snaha a práce se totiž právě v ní nejvíc odrazí. Jak už jsme ale zmínili výše, je to záležitost ryze čtenářská, tedy založená na subjektivním postoji, oblíbenosti a popularitě. V odborných kategoriích se na šéfredaktory nedostane, což by se od letošního ročníku mělo změnit.

Často se v hodinách Šéfredaktorského minima setkávám s překvapením, co všechno funkce šéfredaktora obnáší, že to není jen příchod do redakce a vydání článků. Že i při sebelépe promazaném strojku redakce zabere šéfredaktorování spoustu času, spoustu komunikace, spoustu přemýšlení. Většina šéfredaktorů vám řekne, že je pro ně největší odměnou spokojený čtenář a spokojený, motivovaný redaktor. A právě proto se domnívám, že si zaslouží možnost získat za svou práci cenu.

Jsem velice zvědavá, jak se šéfredaktoři a odborníci s touto kategorií poperou. Nečeká je lehký úkol. Nejprve si totiž musí ujasnit, kdo je vlastně nejlepší šéfredaktor. Měl by to být spíš ten, který má horší výchozí podmínky a všechno odpracuje sám, než ten, který má plnou a fungující redakci a jen rozděluje úkoly? Když to otočíme, neměl by to být ten, kdo si zvládl naplnit redakci, spíš než ten, kdo to nezvládl? A zde nám přichází do hry další kritéria, jako je podpora ze strany koleje, aktuální kolejní složení atd. Na první pohled se může zdát, že o schopnostech šéfredaktora vypovídá (ne)vydané číslo, jeho obsah a kvalita. Ale je tomu tak? Věřím, že právě proto je tato kategorie odborná, protože naše porota zná zákulisí většiny redakcí, a tím pádem si jsem jistá, že vyberou z šéfredaktorek tu skutečně nejlepší.

Konec povídání, pojďme k samotným nominacím!

PROJEKT ROKU

Corvinus Declaratio

Nevermore II – Nevermore II je projekt, na kterém se podílelo pět havraních duší a připomnělo tak více než 10 let starý úspěšný havraspárský projekt pojednávající o tom, co by se stalo, kdyby hrad zmizel z povrchu zemského. Tento projekt je spojením originality, vtipnosti, vážnosti i krásy a osobně ho řadím mezi nejvydařenější projekty Corvina v poslední době. (odkaz)

Módní patrola – Corvinova sestřička a stálice v nominacích na Projekt roku. Není nikdo, kdo by ji neznal – a už vůbec ne ten, kdo se v ní někdy viděl či se bál, že v ní skončí, až si ho vezmou na paškál havraspárští patroláři. Patrola je zde na hradě jedinečným projektem a patroláři, ač jich je jen hrstka, do ní vkládají neskutečné úsilí, které mnohdy není vidět, a tak bych jim ráda udělala radost alespoň nominací na UNC, již si velice zaslouží. (odkaz

Denní věštec

nezúčastní se

Hadí král

Adventní kalendář Hadího krále – dalo by se říci, že kalendář je v Hadím králi už tradicí. Organizaci letošního ročníku měly opět na povel slečny Barbara Arianne Lecter, Noah Limbani a Saiph Lacaille. Opět se jim podařilo potrápit nejedny mozkové závity svými hádankami, ale i zpříjemnit celý advent a čekání na Ván… Salazarnálie! (odkaz)

Městečko Prasinky – tajemná a bravurně propracovaná RPG hra z dílny Noah Limbani a Mathiase Kjell rozvířila vody během loňského léta. Dějová linka příběhu, kde každý mohl ovlivnit osud celého městečka, nadchla každého hráče. Nebylo nouze ani o náhlé zvraty nebo neočekávaný vývoj událostí. Městečko Prasinky doporučuje 10/10 hráčů! (odkaz na hru, odkaz na článek

Lví tlapou

Adventní kalendář – do projektu bych ráda zahrnula Adventní kalendář, u kterého z mého pohledu došlo k několika věcem. Zapojilo se několik starých tváří, které pro svůj plný pracovní rozvrh odložily brky a novinařině se již delší dobu nevěnují. Články měly velkou sledovanost, a to nejen díky speciálním otázkám, za které se každý den rozdala jedna cena. Na konci se nám podařilo vydražit pro Tlapku žabku č. 42, která nebyla odhalena jako poslední dárek. (odkaz)

Sub Salix

Ctnostně neřestný hostinec – Za rok 2021 jsem se rozhodla nominovat akci, která v čítárně neměla obdoby. Do této akce se sešlo prozatím nejvíce příspěvků, a to rovných 449. Rekordní byl i počet účastníků – ať už těch, kteří se zapojili do jediného kola, nebo kterým se podařilo napsat všech 24 kousků a odnést si tak věcnou cenu. Tato akce byla náročná jak pro autory, tak pro redakci čítárny, kdy na veškerou práci byli pouze dva lidé – jeden se staral o grafickou část, druhý pak měl na starost veškerá vydání soutěžních příspěvků. (odkaz)

Žlutý Trimeles

Deskohráčův stolek – vybrala jsem rovnou dva projekty, které náš časopis minulý rok nabídl. Ten první projekt nám představil Theodor Mudd a je jím série s názvem Deskohráčův stolek. V každém díle představuje jednu zajímavou deskovou hru. Nejsou to však notoricky známé klasiky, ale opravdu to může být i inspirace, co někomu (nebo i sobě) koupit třeba k narozeninám nebo Vánocům, protože kdo by nerad hrál deskové hry? I já už s nadšením vyhlížím další díl této úžasné série. (odkaz)

Záblesky z Letňáku – druhým počinem jsou potom (foto)reportáže z Letního semináře od našeho bývalého kolejního pana profesora Nicholase McElena. V roce 2021 byly pojmenovány jako Záblesky z Letňáku. Díky panu McElenovi se všichni, kteří nemají možnost se letního výjezdního semináře zúčastnit, dozví, co se ten který den dělo a o jakou zábavu přišli. Poutavě vypráví každý detail a skvělým doplněním jsou nádherné fotky. Pro ty, kteří na semináři jsou, to pak musí být nádherná vzpomínka. (odkaz)

NEVIDITELNÁ TVÁŘ ČASOPISU

Corvinus Declaratio

Gabrielle Sweet – Gabrielle je šéfkou Módní patroly. Kontroluje modely, texty a často sama patroly píše. Když není co vydat, je to na ní. A věřte, že to někdy není snadné, patrola si v poslední době prošla plodnějšími, ale i horšími obdobími. Gabrielle si velmi vážím za to, že v těch horších obdobích na patrolu nezanevřela, udržovala ji a vkládala a stále do ní vkládá svou energii, čas a úsilí. Jsem velice ráda, že má patrolu pod palcem někdo tak zodpovědný, vytrvalý a hlavně módně založený.

Denní věštec

Maya Prinz – všechna práce se v redakci neudělá sama a je jen pár takových, kteří jsou ochotni s chodem pomáhat a přitom nebýt vidět. Práce nevděčná, ale nesmírně důležitá. Slečna Mayuš ve stínech pracuje pro DV už delší dobu a stále stejně kvalitně. Je radost mít po boku někoho takového.

Hadí král

Barbara Arianne Lecter – madam Barbara je redakční stálicí, pracuje hlavně na grafice, ale stojí také za spoustou článků jiných autorů, kterým dala téma k napsání. Možná se to zdá jako málo, ale bez madam Barbary by Hadí král nebyl takový, jak ho dnes známe, a její pohotové grafické schopnosti mě nepřestanou udivovat.

Saiph Lacaille – Saiph byla po většinu roku 2021 šéfredaktorkou našeho kolejního plátku. Už tehdy jsem vnímala, kolik práce odvádí, ale ve chvíli, kdy mi nad Hadím králem předala velení, jsem si uvědomila, že to, co jsem viděla, nebyla ani polovina z toho, co skutečně dělá. S němým úžasem jsem nechápala, jak to mohla všechno zvládat, korigovat korektury, do toho si ještě osobně psát snad s každým redaktorem, poradit s formátováním, psát vlastní články, a aby toho nebylo málo, vymýšlet skvělé projekty a soutěže. Právě její nadšení a píle bylo to, co mě do Hadího krále přivedlo, a věřím, že nejen mě.

Lví tlapou

Christina Elizabeth Stark – grafická pomocnice našeho časopisu, která má nekonečné množství nápadů. Ač je věčně zavalená požadavky a zakázkami, dokáže si najít čas na vyšperkování i našeho časopisu. Jarní, zimní, jakýkoliv upravený vzhled jde z její magické hůlky.

Sub Salix

Pro rok 2021 jsem se rozhodla nominovat dvojici, na kterou se mohu obrátit kdykoliv, když je potřeba pro čítárnu vyrobit ilustraci či navrhnout předmět. Jedná se o tyto redaktory:

Ludovic Astier – nemívá dostatek času. Když už si ho však najde, dokáže vyčarovat úchvatné obrázky. Pro rok 2021 vytvořil díla pro akce Tajný Valentýn (odkaz), Velikonoční spletené příběhy (odkaz) a původní obrázek pro Ctnostně neřestný hostinec (odkaz).

Simelie Mallorny – naskočila do redakce až v druhé půli roku, kdy měla práce až nad hlavu s grafickými úpravami náhledových obrázků pro klání Ctnostně neřestného hostince. Jednalo se o specifické obrázky pro neřesti (odkaz), ctnosti (odkaz), vánočně laděné kolo (odkaz), muzikálové kolo (odkaz) a veškeré diplomy, účtenky a faktury za proběhlá klání.

Žlutý Trimeles

nezúčastní se

NOVINÁŘSKÝ DEBUT ROKU

Corvinus Declaratio

Addie Hazel – Addie je překvapením tohoto roku, a to krásným překvapením. Jen co vstoupila do redakce, chopila se brku a už ho nepustila z ruky. Napsala mnoho článků a několikrát zachránila vydání, když v Corvinovi nebylo moc aktivních redaktorů a článků k otisknutí. Její práce si velmi vážím a doufám, že jí nadšení vydrží.

Rogerina Retta Maylor – Rogerina s psaním začala velmi sebevědomě, ale čas jí nedovoluje v něm pokračovat tolik, kolik by chtěla. Přesto její první články byly velmi kvalitní a zajímavé. Redaktorský potenciál má, cit pro psaní také, nominaci si zaslouží.

Denní věštec

nezúčastní se

Hadí král

Maeve Péregrine – Maevin smysl pro humor by jí mohl kdekdo závidět. Dokázala ho bravurně uplatnit ve svých článcích, o kterých by málokdo soudil, že se jedná o její prvotiny, a ačkoliv už na hradě nějakou dobu není, tuto nominaci si nepochybně zaslouží. (odkaz)

Veronica Narcissa Williamsová – madam Veronica vtrhla do redakce jako hurikán, s tím rozdílem, že po sobě nezanechala neskutečnou spoušť, ale hromadu článků, které si oblíbil celý hrad. (odkaz)

Lví tlapou

Princess Star – naše prefektka a odborná pomocnice z Děravého kotle vzala do ruky brk a sepsala o prázdninách svůj první článek. Natolik se jí to líbilo, že mezi našimi redaktory vydržela až do dnešních dnů. Z Prin se stal náš hlavní dotazníkový mág, který se nebojí ptát na cokoliv.

Žlutý Trimeles

Sofie Bea Luigrand – ráda bych nominovala dívenku, která nám vydržela jedna jediná aktivní – a to je co říct. Často náš časopis oživí nějaký nadšený nováček, ale pak opustí nejen psaní, ale bohužel i hrad. Sofie Bea Luigrand sice nenapsala kupu článků, ale i ona svou tvorbou žlutý časopis oživila a doufám, že nominace pro ni bude motivací se k psaní letos zase vrátit. Začátky jsou pro všechny těžké, ale když vytrváme, přijde nejenom úspěch, ten není vždy důležitý, ale hlavně radost sama ze sebe.

UMĚLECKÝ POČIN ROKU

Letos jsem se rozhodla nominovat několik příběhů na pokračování, které sepsali autoři v rámci klání Ctnostně neřestný hostinec. Toto klání bylo samo o sobě dosti náročné. Autoři si však na sebe upletli dobrovolně bič tím, že se pokusili napsat ucelené dílo.

U Anděla – příběh o Sally z hostince u Anděla sepsal pan Connor Ian McBrownnies. Na sérii se mi líbilo, že jsem do poslední chvíle netušila, jak ji chce autor zakončit, a těšila se na každou další část. (odkaz)

Ze života Betty z Bradavic – jak již název napovídá, jedná se o sérii drabble o jedné ze studentek naší školy. Autorkou této série je slečna Princess Star. (odkaz)

Poznámka Eillen McFir Elat: oba příběhy budou v brzké době propojeny odkazy navazující na další části, aby bylo pro čtenáře snazší si přečíst celý příběh. Při čtení prosím postupujte od nejstaršího příspěvku.

Most přes řeku Acherón – autorce se sice nepodařilo napsat všech 24 drabble, přesto si myslím, že si nominaci zaslouží. Myšlenka na tuto sérii mne nadchla. Každé ráno, při východu slunce, se na mostě setká jedna ctnost a jedna neřest. Večer se západem slunce pak jedna prohraje a spadne dolů. Do zapomnění. Tato série, jejíž autorkou je slečna Ema Talia, nemá pevně dané pořadí a můžete si tak její části číst tak, jak na ně budete mít náladu. (odkaz)

ŠÉFREDAKTOR ROKU

Aya Watanabe (Corvinus Declaratio, celý rok)
Eillen McFir Elat (Sub Salix, celý rok)
Helen Miltonová (Žlutý Trimeles, celý rok)
Christina Meadows (Hadí král, září–prosinec 2021)
Marina Liquett Charrette (Lví tlapou, leden–červenec 2021)
Saiph Lacaille (Hadí král, leden–září 2021)
Simelie Mallorny (Lví tlapou, srpen–prosinec 2021)
Theresa Veilin Brendi (Denní věštec, celý rok)

A se jménem kolegyně Brendi jsme uzavřeli to, co mělo být v tomto článku zmíněno. Nyní je vše v rukou odborné poroty. Přeji jim, aby se jim dobře vybíralo a aby měli šťastnou ruku na dobrou volbu. Zároveň jim ale přeji, aby se na ně usmálo štěstí a jejich redakce si odnesly spoustu ocenění.

Na další článek se můžete těšit již brzy. Už 8. června nás čeká start Brku sympatie!

Pro Denní věštec
Niane z Libelusie

Autor

Niane z Libelusie

Ó velké Mango a občasná redaktorka Denního věštce. Začínala jako šéfredaktorka a redaktorka nebelvírského kolejního časopisu Lví tlapou (6 školních let), po změně barvy hábitu na profesorskou fialovou se zaměřila mimo jiné na výuku šéfredaktořiny. Denní věštec vedla několik let. Je proslulá články, které neberou konce, popíjením niokaa a velkou zásobou obracečů času, které nefungují, takže je věčně v časovém skluzu. Tvrdí o sobě, že má místo hlavy cedník (přeloženo: zapomíná). Nejraději píše čarointerview a reportáže a z pozice čtenáře ji nejvíc baví články ve stylu Lenky Láskorádové a cokoliv, co navodí kouzelnou atmosféru série knih o Harry Potterovi.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.