Ve chvíli, kdy jsem psal první článek o školních spolcích, jsem už dávno věděl o tomto spolku. Jedná se o – cituji – skupinu velice slušných lidí…pisálků, škrabalů, drápalů, čmuchalů a slídilů, kterým není svaté nic a nejméně ze všeho pak něčí soukromí. Tedy přesněji se jedná o bulvární časopis. Bohužel mi jeho šéf Zpytlehněv Zďáblíkov zakázal se o něm jedinkrát zmínit. Ptáte se asi proč – jako já dřív. Důvod byl jednoduchý. Chtěli, aby o nich vědělo co nejméně lidí (nehledě na to, že při chystání tohoto spolku to rozhlašovali všude). Chtěli být noví. Chtěli, aby se tam jen tak mezi spolky objevili a všichni chtěli vědět, co to je. A z tohoto důvodu vám tedy přináším druhý článek během krátké doby na stejné téma. Samozřejmě že bych to nebyl já, kdybych s nimi neudělal rozhovor.
Jak dlouho si myslíte, že váš spolek vydrží?
Zpytlehněv Zďáblíkov: V tomto ohledu jsem spíše optimista. Myslím, že do konce prázdnin určitě.
Lucy Candis Rogers: Tak dlouho, dokud budou čtenáři číst a přispěvatelé přispívat. Zatím není co odhadovat, uvidíme, jak se spolek rozjede, podle toho potom budu moci soudit.
Jak motivujete studenty, aby pro vás psali?
Zpytlehněv Zďáblíkov: No původně jsem si chtěl pořídit olověnou trubku, nebo alespoň posílat naléhavé dopisy lidem do sovince tak často, že by nějaký článek napsali už jen proto, abych toho nechal. Tohle mi však bohužel z nějakého důvodu mé dvě kolegyně zakázaly.
Lucy Candis Rogers: Tak určitě peněžitou odměnou, věčnou slávou a pocitem důležitosti.
Jak nakládáte s penězi, které utržíte?
Zpytlehněv Zďáblíkov: Zatím jsme jich moc neutržili. Vstup je momentálně zdarma, jelikož všichni škudlí na předměty, a pak je tu spousta nováčků, kteří mají hluboko do kapsy. Ale až nějaké peníze utržíme, tak v NiTi je teď moc pěkná kolekce…tedy co to plácám, chtěl jsem říct, že je samozřejmě hned investujeme do spolku. Koupíme dveře do redakce, aby mohly být našim čtenářům vždy otevřené, protože říkat „náš závěs z koupelny Primininy babičky je vám vždy odtažen“ nezní tak pěkně. Přestaneme tisknout na recyklovaný toaleťák a časem doufáme, že našetříme tolik, abychom mohli začít tisknout v barvě.
Lucy Candis Rogers: Zatím jsme jich věru moc neutržili, ale budou se z nich platit výplaty redaktorům a kupovat případné odměny pro případné výherce případných soutěží.
Jak často budete vydávat články?
Zpytlehněv Zďáblíkov: To záleží na tom, kolik jich budeme mít. Takže vám všem doporučuji se ve vlastním zájmu přihlásit do spolku a psát články, protože jakmile dojdou, začneme si vymýšlet a zaměřit svou pozornost můžeme na kohokoliv z vás!
Lucy Candis Rogers: To také závisí na aktivnosti redaktorů a nás jako šéfredaktorů. Já bych uvítala několik článků týdně (cca 3-4).
Chcete ještě něco vzkázat čtenářům o vašem spolku?
Zpytlehněv Zďáblíkov: Pokud dočtete aktuální výtisk Pra-se-kou-mága, tak ho prosím nevyhazujte, ale přineste zpátky do redakce. My pak na druhou stranu vytiskneme další číslo. Děkujeme.
Lucy Candis Rogers: V našem spolku máte jedinečnou šanci se uplatnit bez ohledu na barvu jména či pohlaví. To, co získáte navíc, máte u bodu 2.
Ještě než byl schválen spolek Pra-se-kou-mág, byl schválen i Spolek literárních fanatiků, o kterém jsem psal minule. Takže tu aktuálně máme celkem čtyři spolky, což už je o hodně lepší výběr než předtím. Zeptal jsem se studentů, jaký je podle nich nejlepší.
Jaký spolek se vám nejvíce líbí svým zaměřením?
Alice Noi Noor: Asi to bude Magnólie. Ostatní spolky jsou o psaní a to mě nebaví. Radši navrhuji. – usměje se –
Web jakého spolku se vám líbí nejvíc?
Andrew Uroboros: Nejhezčí web má Spolek literárních fanatiků, ale nejpoetičtější název Skrývanka pod Magnólií.
Alice Noi Noor: Spolek literárních fanatiků je dobře propracovaný a lehko se v něm vyznám.
Je tu nějaký spolek, který se vám vysloveně nelíbí?
Andrew Uroboros: Není tu žádný spolek, který by se mi vyloženě nelíbil, protože každý má něco do sebe a určitě si najde i své členy. Nakonec kdyby ne, už dávno by zanikl nebo vůbec nevznikl…
Alice Noi Noor: Pra-se-kou-mág… mi přijde na způsob dalšího kolejního časopisu.
Jste nebo se chcete stát členem alespoň některého z nich?
Andrew Uroboros: A ne, nejsem členem žádného polku a ani to neplánuju. Ale kdyby otázka zněla, který spolek by byl případně mému srdci nejbližší, pak Literární fanatici. Protože i já jsem takový literární fanatik. – usměje se –
Alice Noi Noor: Jsem členem Skrývanky pod Magnólií, jsem zde spokojená a baví mě to. – usměje se –
Pro Denní věštec
Martin Lerelin
– Parádní článek. Početla jsem si. Skvělé, Martínku. A Zz, ten má prostě odpověď na všechno, to jsem se musela smát. :o))