8. října nám kolem jedné hodiny odpolední zmizela škola. Nejsem si jistá, jakou dobu se studenti procházeli po prázdné mýtině a snažili se hrad najít, ale podle jejich vzlyků, stěžování si a zoufání byli na pokraji svých sil.
Na zmizení naší milované školy mě upozornil student Havraspáru, Martin Lerelin, který mi k rozhovoru rovněž poskytl i fotografii, kterou pořídil na místě činu. Za rozhovor i fotku Ti velmi děkuji, Martine. – usmívá se a vkládá zuhelnatělý krbový rozhovor –
Denní věštec: Jaký jsi měl pocit, když ses nemohl dostat do školy?
Martin Lerelin: Nejdříve nechápavý a následně smuteční, protože jsem nemohl nakrmit svoji krysu!
Denní věštec: Jsem ráda, že jsi zachoval klid a neskolila tě panika. Co si myslíš o důvodu zmizení naší milované školy?
Martin Lerelin: Hmm, někdo se hrabal, kde neměl.– smích –
Denní věštec: Co si pod tím mají naši čtenáři představit? – směje se –
Martin Lerelin: No, na hradě fungují různá kouzla jako například kouzlo nezakreslitelnosti nebo neviditelnosti vůči mudlům. Nejspíš někdo experimentoval a toto kouzlo začalo působit i na kouzelníky, ale nedokážu si představit někoho s takovou mocí. – usmívá se –
Denní věštec: Myslíš, že šlo o nějaký zásah černé magie?
Martin Lerelin: Netuším, ale doufám, že ne.
Martin však není jediný, kdo byl tímto zmizením zasažen. Spousta studentů naší školy šířila paniku i na soukromých kouzelnických stránkách jedné mudlovské sociální sítě. Žal nad tím, že nemohou dělat úkoly (ano, natolik jsou studenti této školy zabraní do učení), nebral konce a někdo si tam dokonce i nostalgicky prozpěvoval.
Musím přiznat, že zveličuji, protože nikdo nevolal rodičům domů a nechtěl odvézt z prázdného místa. Prostě si jen sedl na trávu, žvýkal stébla, hulil šneky či zpaměti zkoušel sepsat úkol, ale všichni byli v naprosté pohodě. Je tedy vidět, že buďto nám skřítkové dávají do jídla spoustu klidnících vitamínů, anebo všichni moc dobře vědí, že se škola zas nakrásně objeví.– zasněně se usmívá a odkládá ulitu –
Je mi líto, že nemám více informací, ale všichni informovaní jsou zavalení hradem prací a podle toho, jak hrad běží, slouží a zabavuje nás všechny, mají za sebou i před sebou kus práce a nějaké to malé zmizení nijak nezahýbe světem, který pro své studenty záslužně vymysleli a vytvořili. Těšme se tedy, že se naše škola zas zjevila, a doufejme, že pokud bude odcházet, tak se vždy zas vrátí. – usmívá se –
Pro Denní věštec
Chester Mikeyskovitá