Import do mrazáku

Jmenuje se Pěkná. Je pěkná. O tom žádná, jinak uvidíte Mléčnou dráhu zblízka. Bude vážně hodně blízko. Až moc. Pro jisté osoby mám upozornění, že se nejedná o tu tyčinku.

Tak tedy k věci. Sešla jsem se slečnou Pěknou na její přání v jednom malém kumbálu na košťata ve čtvrtém patře (po schodech nahoru, pak doleva, doprava, rovně, otočka.) Jakmile jsme se díky pomoci slečny evermore zničehonic ocitly v tom malinkém kumbálu, Lenička se mne zeptala na názor mé ctěné osoby: „Můj rozhovor. Mám se na to učesat?“ Vypadala Pěkně. Ale jedna věc to kazila, takže jsem jí poradila: „Ne, oholit.“ Koukla jsem se přitom na její oblečení. Napadla mě otázka: „Jak dlouho jsi na hogwarts?“ Lenička se dlouho zamyslela. Nakonec váhavě odpověděla: „Počkej… na hogwarts… od loňského března, od Velikonoc, protože letos byly moje první narozeniny na hogwarts a Opálová mi tvrdila, že jsem nemohla přijít v březnu, ale já jsem fakt přišla v březnu, a se mnou přišla má Pěknost. Měla jsem být třeťačka. Kdybych napsala esej teďka, tak bych byla ve čtvrtém ročníku, ale budu prvňáček 4ever a nestydím se za to.“ Sebevědomí jí tedy nechybí. Asi tak jako Lagimu peníze. Když už byla řeč o penězích, nedalo mi, abych se nezeptala: „Sponzoruje tvá rodina tvoje věčné studium?“ Moc dobře vím, že Lenička svou rodinu a rodinné peníze miluje, tak mě zajímalo, co mi na to řekne. „My jsme chudá rodina, mě sponzoruje má Pěknost. Mně stačí udělat očka, a hned mám galeon,“ odpověděla. Vlastně jsem se vůbec nedivila. „Tvoje rodina na tebe musí být pyšná, viď?“ zeptala jsem se, když už prý máme dělat interview. „Jsou na mě pyšní. Ty bys mě teda nejraději zblila (pozn. jedná se o nechutný výraz pro násilí),máma je na mě pyšná, moje zkumavková máma (ta slepá, hluchá, němá, ochrnutá, holohlavá, na vozíku, co nemá ani ruce ani nohy) mě neslyší ale určitě mě miluje. Moji babi Ali je to fuk, stejně jako babi Lavi. Moje dvojče to neřeší, ani moje zkum-avka ne a můj bráška Black si ze mě dělá srandu. A žili spolu šťastně až do smrti,“ vypálila na mě na mě rychle. Jakoby se bála, že jestli to hned neřekne, tak to zapomene, což by u ní nebylo nic nového. Ale už byl čas na tu neožehavější otázku: „Proč lezeš do mrazáku?“ To jste nečekali, co? Já taky ne. Prostě mě to jen tak napadlo, jelikož jsem těsně před rozhovorem s Leničkou navštívila ředitelnu – ne, nic jsem neprovedla – kde jsem náhodou našla žádost o zmražení. K mému překvapení byla podepsána Leničkou Pěknou. „Protože se mi tam líbí, páč ta zima tam prospívá mé pleti, nedělají se mi vrásky,“ odpověděla a zároveň vytáhla půjčené zrcátko, aby se prohlédla. Vážně neměla žádné vrásky. Byla pěkně oblečená. Takže mě napadla další otázka: „Měníš kvůli mrazáku image?“ To, co mi odpověděla, bylo tak… originální. „Měním, jsem ještě více Pěkná. Mám krásného medvídka, co mi ladí k očim, super košili, pecka šaty a HLAVNĚ kůůl vlasy po mámě,“ mlela. Než jsem ji stačila přerušit, tak nakousla další téma: „Mám partnera, a jsem na to hrdá. Jmenuje se Brad Pitt. A Faltus mi ho závidí, protože má nějakého Ríšu, který má radioaktivní mozek. Faltus je ta zelená, co mi závidí Brada a žebrá každý den u naších dveří,“ pokračovala. To už jsme se dostaly k pomlouvání zmijozelské prefektky. Začala jsem přemýšlet i o tom, že bych zavolala k Mungovi. „Ale už jsem ti řekla, že jsem plastic a jsem na to hrdá? I‘m a blond, bimbo girl, in a fantastic world…“ začala si Lenička zpívat. Tak to už bylo moc. Naštěstí v tu chvíli někdo zaklepal na dveře. Přišli si pro Pěknou. Nebyl to čert. Byla to dopravní kontrola.

P.S. Kdo uhádne, kolikrát se Lenička už nechala zmrazit, tak něco dostane. Sponzoruje nás slečna Firthová.