Zimní spánek školních spolků

Spolek Svět magických filmů byl založen již 14. 7. 2011 a je tak nejstarším dosud fungujícím spolkem. I když slovo „fungující“ může být velmi zavádějící. Vedení spolku přecházelo za poslední dobu z osoby na osobu. V současné době v jeho čele stojí Armann Erikur Sula z Mrzimoru. Aktivita spolku je velmi podobná aktivitě svého šéfa, který byl na hradě spatřen naposledy 29. září, nemá zapsaný ani jeden předmět, a tak pro mnohé čtenáře bude stejně jako pro mě jeho jméno úplně neznámé. Spolek, který má patnáct členů, včetně jednoho, který nosí fialový hábit, publikoval poslední článek 16. srpna. Pro pořádek dodám, že tohoto roku. Stanovy jsou ve stavu „připravuje se“, členské poplatky zrušeny a tak jediným lákadlem může být asi jen odznáček klubu. Za kliku klubovny už asi nikdo dlouho nevzal, ale udržovací poplatek má tento spolek zaplacený až do 20. 7. 2016. Zatím jeho osud nejvíce připomíná název filmu „Nekonečný příběh“.

Skrývanka pod Magnólií je jedinou výjimkou, spolek žije poměrně čilým životem. Na seznamu jeho členů můžeme najít 18 jmen, ale zdaleka ne všichni vykazují viditelnou aktivitu. Šéfka spolku Selena Enail Smithová sice sama přiznává, že by Magnólie někdy potřebovala trošku přihnojit, ale jinak si žije svým životem. Některé kousky ze Skrývanky se objevují i na Příčné ulici, ale nelze na pulty dodat vše. Zákazníci musí být také něčím překvapení.

Pra-se-kou-mág se zdál být ambiciózním projektem, ale jeho život je spíš jepičí. Formálně spolek sice dále funguje, ale od 20 redaktorů připravujících „pravidelné seriózní kouzelnické čtení“ bych čekal víc než jen poslední článek zveřejněný 3. října. Šéf spolku Zpytlehněv Zďáblíkov sice není nezvěstný, ale stále se mu nepodařilo vybrat deset galeonů, aby jeho bulvární plátek mohl vyjít v barvách. Historie spolku sahá až do února 2015, ale zaregistroval ho někdo? Kromě zakládajících členů asi ne. Spolek přišel na svět tak trošku v porodních bolestech, ale nakonec 27. srpna vnikl i formálně. I proto je škoda, že fungoval téměř jen 2 měsíce. Odlehčený bulvár by si na hradě jistě své místo našel a Prase bylo ve svém počátku celkem populární. Nicméně s měsíc starými články moc parády neudělá ani pozlacené vydání.

O spolku Literárních fanatiků se dá také říct, že si našel na hradě své místo. V minulosti již existoval podobný spolek Libri pulchri. Nový spolek ale také určitě zaujal pěkným vzhledem svého spolkového webu i soutěžemi. Šest z patnácti členů spolku podle informací na webu zastává ve spolku nějakou funkci. Merlinužel šéf a zakladatel na hrad zabloudí asi jen náhodou jednou za pár týdnů, pokladnice Mary Anne Montague se chladí v mrazáku a na nejnovější příspěvek se práší již od 17. září. I tento spolek měl dobrý start, jak se ale zdá, nedokázal udržet tempo a tak kleslo prakticky na nulu.

Většina „spolkových nemocí“ má stejný průběh: založení nebo obnovení spolku s velkými plány a spoustou elánu, pak ale přichází jen krátké intenzivní období, následně se spolek ukládá k zimnímu spánku. A jaká je diagnóza? Většinou nezkušenost šéfů a vedení spolků. Poslední dobou jsou to velmi mladí studenti, někdy i přímo prvního ročníku. Navíc vznikají často v době prázdnin, kdy je hrad na aktivity skromnější, proto vzniká dobré prostředí pro spolky. Ovšem se začátkem roku, kdy se všechny koleje snaží a studenti si nakládají hory úkolů, aktivita upadá.

Speciálním druhem spolků jsou vlastně ale i koleje a profesorský sbor. I oni se sdružují na jednom místě, ať už v kolejní místnosti nebo ve sborovně. V jejich čele ale stojí již prověření lidé a hnacím motorem je vidina školního poháru. O ten se navíc bojuje každý rok, stejně jako o famfrpálový pohár. Zato spolky takto hmatatelný cíl nemají.

Pro Denní věštec
Edmund Heusinger