Každý z nás zná termínovou neděli a s ní i hromady úkolů. Jenže co dělat v krizích, kdy ze sebe nejste schopni vymačkat ani písmenko? Na to existuje velice jednoduchý trik!
Profesorům je čtení tohoto článku přísně ZAKÁZÁNO!
V tomto článku si probereme stav nemůžu-ze-sebe-vymačkat-ani-písmenko. Jedná se například o chvíli, kdy máte za úkol napsat na čtyři palce nějaký úkol, ve kterém musíte informace hledat, ale na internetu jsou sotva dva palce použitelného textu.
V takové chvíli existují čtyři možnosti. Buď, pokud máte ještě volnou omluvu, si úkol omluvíte, to ale většina z nás po prvním pololetí nemá, takže nastupují zbylé tři možnosti. První z nich je se na úkol úplně vykašlat a dostat trolla, což je ale velmi nemilé jak kvůli bodům, tak kvůli celkovému průměru v předmětu. Další možností je napsat vlastními slovy alespoň ty dva palce textu, co jste našli, a doufat, že vám profesor dá nějakou přijatelnou známku.
Poslední možností je používat velmi hezkou pomůcku českého jazyka. Přídavná jména! To byste nevěřili, že když umíte správně používat magii přídavných jmen, může váš úkol narůst až o 25 %!, což už není zase tak malé číslo. Je to mnou velmi používaná technika a věřím, že rozhodně nejsem jediný, kdo ji používá. Chce to ale zdatnost, protože váš úkol může při nesprávném použití vypadat přeplácaně a hlavně na to může profesor přijít, a to není dobré. Oni jsou profesoři schopni vám ty úkoly hlídat, a když se v nich podle jejich mínění nachází mnoho přídavných jmen, můžou vám zhoršit známku a vaše pracné úsilí přijde vniveč. Správné používání přídavných jmen chce trochu praxe, ale konečné úsilí stojí za to!
Další možností je nenápadné opakování toho, co jste již říkali. Na to ale velmi pozor! Doporučuji zopakovat v jednom úkolu maximálně jednu věc. Je to totiž oproti přídavným jménům lehce prokouknutelné.
Dobrou věcí jsou také odstavce. Když nerozdělujete úkol do odstavců, je velmi těžko čitelný a celkový dojem vypadá… no prostě je to ošklivé. Když ale přidáte enter sem, enter tam, hned úkol vypadá přehledněji. Také se hlavně lépe čte – co bychom pro ty profesory neudělali, že? Ale tou největší výhodou pro nás je, že úkol vypadá delší! Sice se to neodrazí v měření palců, ale úkol vypadá dlouze, a i to umí dělat divy. Také profesor, kterému se dobře čte váš úkol, je o něco lépe naladěn, a to se nakonec může odrazit i na vaší známce. Hlavně ale proboha nedělejte z každé druhé věty odstavec, to by dopadlo!
A ať v tom nejsem sám, napište mi do komentářů, jaké techniky pro umělé prodlužování úkolů používáte vy. Nemusíte se bát, že si to profesoři přečtou, přeci jenom jsem jim na začátku článku vzkázal, že tento článek je jim zapovězený.
Pro Denní věštec
Martin Lerelin