Vstup, cizinče, leč pamatuj:poklad, jenž nikdy nebyl tvůj,
hledáš-li v našich sklepeních,
životem odpykáš svůj hřích.
Koho by zlákal cizí skvost,
zaplatí za svou hrabivost.
Zloději, viz ty pevné zdi:
najdeš tam víc než jen poklady.
Gringottova banka je veledůležitá instituce, která má své místo na Příčné ulici už pěknou řádku let. Musím říct, že skřety velice těší, když si k nim ukládáte vaše „poklady“. Už jen ten pocit, že jinou možnost nemáte, a tak prosíte skřety, kterým odpíráte hůlky a tajemství vaší magie, ale své peníze jim klidně svěříte. Je až směšné, jak lpíte na mincích víc než na skutečných pokladech, ale pak je s klidným svědomím strčíte do díry v zemi, která je obklopena těmi tvory, proti kterým jste léta válčili. Ne, skřeti nezapomínají. To je naučily skřetí války. A tak nezapomínáme ani na vaše dluhy. Ty si přicházíme ale pak vybrat. My vám svěříme peníze. Ty jsou pro nás bezcenné, můžeme si vyrazit zlata, kolik chceme. Ale když pak nesplatíte, přijdeme a vezmeme si něco, co je vám opravdu drahé. To, že to „něco“ má větší hodnotu než nějaké peníze, zjistíte, až když si to chceme vzít my.
Baví mě, jak se odkazujete na „přátelskou“ půjčku nebo nějaké dobré vztahy. Také to, jak pak naříkáte „naše rodina má u vás trezor již tři století“, jako by celá ta tři století nebyl nad vstupem do banky nápis „vstup, cizinče…“. Vy vlastně svěříte své peníze cizinci a ještě sami rádi a dobrovolně.
Teď vám všem něco prozradím. „Zloději, viz ty pevné zdi: najdeš tam víc než jen poklady.“ To je nejdůležitější část našich veršů. Zkuste se zamyslet, co je víc než poklad. Co ho ochrání lépe než ty nejsilnější zdi? Existují totiž věci, které vám ukrást nemohou, pokud se jich sami nevzdáte. Nejde o žádná kouzla. Protože jako se skřeti nikdy nevzdali hrdosti, tak ji nikdy neztratili. Pokud se tak budete chovat i vy ke svým pokladům, nikdy vám je nikdo nemůže ukrást… A ty poklady, které se sice lesknou a cinkají, ty nejsou až tak důležité, ale pokud se o ně bojíte, schovejte si je v Gringottově bance!
Griphook