Zajisté si většina z vás všimla, že probíhal konkurz na nového inspektora výuky. Přesně řečeno probíhaly dva konkurzy, protože do prvního se nikdo nepřihlásil. V druhém bylo povoleno hlásit se i studentům rozšiřujícího studia a toho využila NaSaŠí Jackson.
NaSaŠí je doposud studentkou Zmijozelu. Fialový hábit oblékne po ukončení tohoto školního roku. V tuto chvíli je pomocnicí a učednicí současného inspektora výuky Filiuse Orionise. Jak se k celému postu staví? Čeho chce dosáhnout a jak se k jejímu odchodu staví kolej?
Denní věštec: – usadí se, vytáhne pergamen s brkem a zaměří se na slečnu – Přeji hezký den, slečno Jackson. Děkuji, že jste si na mě našla čas, a doufám, že výsledkem naší práce bude velmi zajímavý rozhovor. Jste připravena začít? – povytáhne obočí a čeká, zda je slečna fyzicky i psychicky připravena –
NaSaŠí Jackson: – Nervózně se na slečnu usměje.– Dobrý den i vám. Připravena na cokoli, s čím se mě pokusíte odzbrojit! – řekne odhodlaně –
Denní věštec: Hned na začátek nám prozraďte, co vás vedlo k tomu, abyste se přihlásila do konkurzu na inspektora výuky. Nebojíte se, že vám budou profesorské zkušenosti chybět?
NaSaŠí Jackson: Inu, abych byla upřímná, za vše může spontánní myšlenka, která to celé začala. Fialovět jsem chtěla letos už jako profesorka, a když se uveřejnila nabídka na inspektora výuky i pro absolventy, říkala jsem si, že by bylo vtipné, kdybych to jen tak zkusila. Jenže od té doby mi to nedalo spát a já si lámala hlavu, protože něco mě na tom lákalo – já už odjakživa mám potřebu do všeho kecat a motat se. – přiznává rozpačitě – Ale rozhodně vás mohu ujistit, že šlo o rozhodnutí promyšlené a neunáhlené. Co se týče nedostatku profesorských zkušeností, tak se učím rychle a už několikrát se mi osvědčila technika „vhození do vody“. Když člověk ze začátku tápe, má větší motivaci se něco naučit rychleji. – usměje se –
Denní věštec: Rozumím, spontánnost se změnila v odhodlání plně promyšlené. Je dobře, že to nebyl jen takový výstřel do tmy. – uznale kývne hlavou – Budu držet palce, aby vhození do vody fungovalo. – mrkne a pokračuje – Každého asi zajímá, jestli máte nějaká esa v rukávu a jakou inspektorkou budete. Zkuste popsat sebe samu v pozici inspektorky výuky.
NaSaŠí Jackson: – Zamyslí se. – Jaká budu inspektorka, to nevím. Každopádně nejsem ten typ člověka, který sedí na zadku a ignoruje dění kolem sebe. Potřebuji něco dělat, stejně jako potřebuji vidět aktivitu i u ostatních. Takže věřím, že se mi z profesorského sboru podaří vymámit větší počet seminářů a nějak zapracovat na nových třídách. Uvidíme, zda se mi podaří vizi naplnit. Schopná otravovat lidi a nutit je k činnosti skutečně jsem. – nevinně se usměje –
Denní věštec: – zapíše si odpověď a hned se chytí jistého tvrzení – Když mluvíte o potřebě něco dělat, je tak nějak logické, že byste měla sama začít vyučovat. Nechcete nám prozradit, co hodláte učit, nebo alespoň nastínit? – visí slečně na rtech –
NaSaŠí Jackson: – zatváří se tajemně – Asi vám pro teď bude muset stačit, že otevírat vlastní předměty se chystám, přičemž jeden bude zcela nový, takže možnost studovat ho budou mít úplně všichni. A ty další? Nechte se překvapit! – usměje se –
Denní věštec: – posteskne si a pak se zasměje – Jak taky jinak. A ještě mě zaujalo… říkáte, že chcete docílit více vypsaných seminářů a tříd. Jak toho chcete docílit? Přeci jen, profesorstvo i zaměstnanci jsou… holota, co zadarmo nehrabe… tedy až na výjimky. – směje se – A ještě mi povězte, je nějaký okruh výuky, který vám zde chybí a chtěla byste ho mezi vyučovanými předměty či semináři spatřit?
NaSaŠí Jackson: Pokud vím, tak semináře a jejich opravování snad zadarmo není. – usměje se – Každopádně bych se ráda zaměřila na profesory, protože právě v komunikaci s nimi tkví jádro pudla. Co se týče okruhů výuky, tak jisté představy mám, nicméně zatím nemohu bohužel nic prozradit, musím se ještě domluvit se stávajícím inspektorem, a teprve pak začít něco slibovat a realizovat.
Denní věštec: To ano, placené jsou, ale pokud to nestačí nyní, proč by to mělo stačit za vás? – směje se – Ale ano, souhlasím, že velké plus je v komunikaci. Těším se, až vás uvidím v akci. Znovu jste mi moc pěkně nahrála na připravenou otázku. Prozatím jste pomocnicí stávajícího inspektora Filiuse Orionise. Mohla byste nastínit, jak to celé probíhá? Na čem pracujete a tak? – odmlčí se a zvědavě okukuje slečnu s nadějí, že se o tomto tématu rozpovídá –
NaSaŠí Jackson: Momentálně nás zaneprázdňovalo vybírání nových profesorů z konkurzu, do kterého se přihlásilo docela dost kandidátů. Snažili jsme se k výběru přistupovat co nejzodpovědněji a teď, když už je to za námi, přišlo předávání celé agendy do té míry, jak až to povoluje fakt, že mi stále nebyl zpřístupněn fialový admin. Ještě nás čeká nemálo povinností, s čímž se od samého začátku počítalo, ale věřím, že ne nic, s čím bychom si neporadili. – usměje se –
Denní věštec: Práce a zase samá práce, jak jinak. Sem tam se ke konci roku objeví profesoři, kteří hlásí svou menší aktivitu, popřípadě úplnou dovolenou na další rok. Už se nějaké takové případy objevily? Pokud ano, jak to hodláte řešit?
NaSaŠí Jackson: Ano, tohle je problém, se kterým se jistě museli vypořádat mí předchůdci a se kterým se budu potýkat nejen letos, ale i v dalších letech. Už se mi o pár takových případech doneslo a nepochybně to bude jedna z největších výzev, jimž budu při přejímání funkce čelit, ale nevěřím tomu, že by se to nedalo zvládnout. Poradili si jiní, poradím si i já.
Denní věštec: Správný přístup! Teď trochu oddechová otázka. S převlečením hábitu se pojí velká věc. Odchod z koleje. Jak jste se s odchodem smířila a jak vlastně reagovala vaše kolej na to, že budete nová inspektorka výuky?
NaSaŠí Jackson: Abych pravdu řekla, tak jsem ráda, že kolej ví s předstihem, že budu odcházet, většinou se změna hábitu pojí s tajnůstkařením a náhlým přebarvením. Už jsem takové změny v koleji zažila několikrát a vždy to pro mě byl šok, proto se mi ulevilo, když jsem zjistila, že na rozloučení se budu mít dost času. Protože přeci jen… pět let v koleji se jen tak nezapomíná. Co se týče reakcí, tak všichni se na tuto změnu tváří víceméně pozitivně a v mém rozhodnutí odejít mne podporují. Věří mi a já jsem za to Zmijozelu neskonale vděčná. – snaží se tvářit vyrovnaně –
Denní věštec: Myslím, že trápení už bylo dost. Ale co by to byl za rozhovor, kdybych vám nedala možnost doplnění, nějakého pozdravu… prostě teď můžete říct to, co máte na srdci.
NaSaŠí Jackson: Na srdci mám leda tak lehké závaží, které se na něm houpe a se závanem nervozity očekává, co přinese příští rok. Bude to výzva jak pro mě z pozice inspektorky, tak i pro fialové a pro studenty, kteří se mnou ten „přechod“ budou muset nějak vydržet. Ale jak se říká – žádný učený z nebe nespadl a odvážím se věřit, že výuka zůstane alespoň na té stejné kvalitě jako doposud, ne-li se nezlepší.
Denní věštec: Výborně, to by bylo! – zasměje se a odloží brk – Myslím, že s takovým odhodláním to musí šlapat! – mrkne – Moc vám děkuji za rozhovor a držím pěsti, aby se vám ve funkci dařilo.
NaSaŠí Jackson: Doufám, že máte pravdu! – usměje se a dopije ležák – Nemáte zač, i já vám!
Tak to vidíte, máme se na co těšit. Nebo bát? Inu to se teprve uvidí, ale už teď je jasné, že sborovnou provane nový svěží vítr.
Pro Denní věštec
Lilien Emity Meissed