Arietty Liella Minette: „Vracet jsem se nechtěla.“

Denní věštec: Krásný den, madam Ari. Moc děkuji, že jste si na mě našla čas. Hezky se u nás usaďte, nabídněte si dortík a káva je tu za chvilinku. Nebo raději čaj? – s úsměvem vítá madam Ari – Snad se neurazíte, že začnu rovnou s tou nejpalčivější otázkou, která teď pluje po hradě a rezonuje snad v každém, kdo ji zaslechl – co stojí za vaší neobvyklou vášní pro Temný hnus?

Arietty Liella Minette: – ještě před pořádným pozdravem vyprskne na slečnu smíchy – Dobrá, teď jste mě dostala, slečno, krásný den přeji samozřejmě i vám! – utírá slzy smíchu – Temný hnus a já, to je dlouhý příběh. Vlastně tedy až tak dlouhý není. – pokrčí s úšklebkem rameny – Nedávno v Havraspáru famfrpálové vedení pojmenovávalo týmy na tréninky podle příšer ze sklepení. Já náš tým na tréninky ráda chodím podporovat čokoládou, květinami, tanečky i špatnou konverzací a zrovna na tréninku, kdy byl jeden tým pojmenovaný po onom hnusu, jsem ho navštívila. Přišlo mi to správně zábavné a náhodné a dost jsem se toho chytla, na tréninku nás téma temného hnusu rozhodně dobře zabavilo a od té chvíle mi navždy přirostl k srdci! Zvažuji, že tak začnu pojmenovávat všechny své budoucí tlustočervy. Tak uvidíme! – pokrčí rameny a konečně si nabídne dortík –

Denní věštec: – pokyvuje hlavou – To dává smysl. Je teda smutné, že za tím není skandálnější historika, ale snad budou všichni vaši tlustočervi nosit toto jméno se ctí. Ohledně té nejpalčivější otázky to byla samozřejmě trochu nadsázka. U vás se totiž udála velká změna. Nejenže jste změnila modrý hábit za fialový, ale rovnou jste naskočila na pozici kolejní ředitelky Havraspáru. To je pro čerstvého absolventa vskutku nevídaný úspěch. Jak se v této pozici cítíte? Nechybí vám studentské časy? Jak jste vnímala samotný přechod? Bylo to pro vás jednoduché a přirozené, nebo to byla najednou velká změna a přehršel novinek?

Arietty Liella Minette: Rozumím, chtělo by to větší skandál, ale bohužel za tím nic víc není! – kývne – Ach ano, je to přesně, jak říkáte. Sotva jsem si zvykla na to, že mě kolejní místnost nepouští dovnitř, mě znovu pouštět začala. – směje se – Nebyl to ani celý měsíc! Abych pravdu řekla, kdybyste mi před pár měsíci řekla, že se něco takového uděje, upřímně bych se smála. Vůbec jsem nečekala, že bych se do kolejky mohla vrátit tak rychle po jejím opuštění. Svým způsobem to pro mě paradoxně byl takový jednodušší přechod ze studentského do fialového života, jako kolejní mám pocit, že si můžu alespoň z části pořád užívat oba tyto světy. Fialovět jsem chtěla dlouhou dobu a byl to můj sen již před odchodem ze školy, tudíž už po návratu v létě jsem věděla, že bych chtěla jít fialovět a učit. Že se k tomu ale přidá krocení divých havráňat, jsem opravdu nečekala. A můj nástup do funkce rozhodně nebyl jednoduchý, když vezmeme v potaz všechno, co se letos dělo. Na druhou stranu, přestože je to pozice nesmírně náročná, je také krásná a v mnoha ohledech si svou novou roli moc užívám. Novinek samozřejmě byla celá řada, rozhodně nebylo snadné nastoupit na post kolejní ředitelky a do toho se sžívat s profesorskou agendou, ale kdyby to tak nebylo, rozhodně by mi havrani chyběli.

Denní věštec: – s úsměvem si zapisuje odpověď – No, a jak vám to jde! – dopíše a zvědavě se nakloní k profesorce – Jistě nejen mě, ale i čtenáře zajímá odpověď na docela složitou otázku. Chápu, že nejste prorok a spousta věcí často nejde podle plánu, ale čeho by dle vás mohl Havraspár výhledově dosáhnout, na co se chcete zaměřit? Jaké jsou vaše plány s Havraspárem výhledově i v blízké budoucnosti?

Arietty Liella Minette: To je zajímavá otázka! – zamyslí se – Myslím, že spousta věcí je pro nás teď trochu ve hvězdách. Letošní školní rok pro nás skrze výrazné změny ve vedení byl zcela upřímně opravdu náročný, minimálně pro mě rozhodně. Vzhledem k opravdu nedávným změnám, a to především na nejvyšším studentském postu primuse, bych se nerada pouštěla do nějakých odhadů toho, co Havraspár dál čeká. Myslím, že teď se hlavně potřebujeme všichni nějak sžít a snažit se budovat kolej tak, aby fungovala co nejlépe. Co všechno do toho však bude spadat, nedokážu říct. Ale jsem ráda, že se letos zatím snažíme docela semknout v rámci boje o kagíky, je to zajímavá kolejní aktivita, která je sice organizačně náročná, ale jde vidět, že se havrani snaží jako celek – a z toho mám velkou radost. – usměje se –

Denní věštec: – zářivě se usměje na madam zpátky – A to mě těší, že o těch kagících začínáte sama. Nešlo si totiž nevšimnout, že Havraspár zaútočil na kagíky a žádný kagík si nemůže být jistý svou nedosažitelností (stejně jako Mrzimor svým vedením). Co stojí za tímto úspěchem? Jakou změnu bylo potřeba provést?

Arietty Liella Minette: Myslím, že se při organizaci prostě jen opravdu hodně snažíme přemýšlet nad možnostmi a efektivitou provedení a všechno dlouho plánujeme, proto i když jsme kagíky měli v plánu plnit od začátku roku, reálné spouštění pokusů nám chvíli trvalo. Do organizace ale jako vedení vkládáme dost času a sil, tudíž nás samozřejmě těší, že nám alespoň některé pokusy vyšly. Nemyslím si tudíž, že by v rámci letoška došlo k nějaké změně, oproti loňsku pak netuším, protože jsem nebyla ve vedení, abych to mohla posoudit. Ale uvidíme, jak všechno ještě dopadne, úplně stejně nás může ještě předběhnout Nebelvír a Zmijozel, nic zkrátka není jisté. – směje se –

Denní věštec: Tak třeba krasojízda alchymistů byla vskutku spanilá! Je vidět, že se vám pečlivá organizace osvědčila. – uznale pokyvuje hlavou – Ještě se k tomu dozeptám – který z kagíků je podle vás pro vás jako pro kolej nejnáročnější? Který potom naopak nejlehčí?

Arietty Liella Minette: Tak Filantrop je letos nejlehčí asi pro všechny, tam totiž není třeba žádná velká organizace a spíš skrze něj přicházíme o suroviny. Co se týče nejtěžšího, to vlastně moc nejsem schopná odhadnout. Záleželo by asi na obtížnosti obecně nebo obtížnosti nejvyšší úrovně, u obou by se ale rozhodovalo o specialistovi, magizoologistovi a bystrozorovi, především ty nejvyšší úrovně jsou podle mě letos opravdu náročné!

Denní věštec: – plně souhlasí – Máte pravdu, že ty třetí úrovně jsou dost zapeklité všechny. Každopádně od kagíků zpátky k vaší pedagogické praxi. Věřím, že pro každého začínajícího učitele jsou ty začátky nelehké. Každopádně se i přesto můžete chlubit v podstatě plnými třídami. Který ze svých předmětů, tedy z Kariérní přípravky, Nitročár a Bodohrotičství a Prefektování a primusování, které vyučujete spolu s kolegyní Amandou Wright, byste si nejraději zapsala vy sama? Jakou máte na předměty zpětnou vazbu od svých studentů?

Arietty Liella Minette: Fíjo, těžká otázka! Asi bych ke každému z předmětů měla trochu jiný důvod zápisu a záleželo by na mém rozpoložení, případně na tom, co bych zrovna daný rok chtěla dělat. Ale v základu tak nějak všeobecně bych si asi nejradši vystudovala Nitročáry, jsou hodně o hloubání v sobě samotném, což mám moc ráda. Úkoly jsem tam sestavovala tak, aby studentům mohly pomoct se trochu lépe poznat, a věřím, že i já sama bych z nich mohla těžit. Zpětnou vazbu zatím vlastně moc nemám, doufám, že ji dostanu na konci roku tak, abych předměty mohla dále sama i s kolegyní vylepšovat. Občas mi tedy studenti k vypracování připíšou, že je úkol bavil, ale myslím, že skutečnou odpovídající ZV dostanu až na konci roku.

Denní věštec: Tak držím palce, ať jsou odezvy co nejlepší. Doufám, že mi na Nitročárách budete držet příští rok místo. – zkusmo mrkne na profesorku – Učíte Bohohrotičství, sama máte s touto aktivitou více než dosti zkušeností. Dokonce jste dvojnásobnou držitelkou Snaživce roku. Dává vám tato zkušenost větší šanci probudit v koleji potenciální bodohrotiče? Čím by případně koleje mohly svým bodohrotičům nejvíce pomoci? Případně co vy byste v době své největší aktivity nejvíce uvítala?

Arietty Liella Minette: Samé nečekané otázky, nad kterými se potřebuji hluboce zamýšlet, slečno! – zasměje se a na chvíli se odmlčí – S tím místem se samozřejmě můžu pokusit, ale slíbit asi nic nemůžu. – pokrčí rameny – Je otázka, jestli existují zaručené strategie, jak probouzet bodohrotiče, dalším důležitým tématem v této debatě je vlastně vůbec to, koho všeho za bodohrotiče považujeme. Určitě může pomoci mít ve vedení bodohrotiče, který trochu může pomoci nasměrovat akce tak, aby potenciálně byly k bodohrocení motivující, samo o sobě to ale úspěch nezaručí. Já sama jsem ale byla víceméně hrotičským výplodem dobře zvolených vnitrokolejních soutěží, alespoň ten první rok, tudíž to samozřejmě není nemožné, ale nelze na to spoléhat. Co se té pomoci týče, podle mě je hodně důležitá psychická podpora. Bez kolejní podpory bych hrotit nezvládla, je to náročná činnost a hrotiči nejsou roboti, kterým by nikdy nedošly síly. Zároveň ale dost záleží na každém jednotlivci a jeho vlastní motivaci, na každého z nás platí něco trochu jiného a přijde mi důležité tyto věci pro sebe zavčasu rozklíčovat tak, abychom jich mohli co nejvíce využít.

Denní věštec: Věřím, že o psychickou podporu u vás není nouze. A líbí se mi, že jste zmínila i tu individualitu. – usměje se a vůbec není trochu na měkko – No. Individualita. Když se podíváme na to, kolik předmětů máte za sebou, nemůžu si pomoci, ale jsem zvědavá. Je nějaký úkol, který jste odevzdala, o kterém byste nám mohla povyprávět nějakou veselou historku? Takový ten úkol, na který se nezapomíná?

Arietty Liella Minette: Fíjo, slečno! – směje se – Trochu se bojím, že vás zklamu. Mám za sebou sice docela hodně úkolů, na druhou stranu většinu z nich jsem odevzdala už před mnoha a mnoha lety a má stará paměť mi bohužel už moc neslouží. – uchechtne se – Věřím, že možná nějaký takový historicky byl, ale už si na něj po těch letech zkrátka nevzpomenu. – posmutní –

Denní věštec: – posmutní taky, ale rychle pookřeje – A co z druhé strany? Přistálo vám na stole něco, u čeho se vám podlomila kolena? Nebo naopak zacukalo obočí?

Arietty Liella Minette: Ano, už se to párkrát stalo. – zasměje se – Asi ne úplně podlomila kolena smíchy, ale obočí už jsem párkrát zvedala. Na druhou stranu mi většina prací dělá radost a musím říct, že občas jsem naopak mile překvapená až nadšená z toho, kolik snahy studenti do svých vypracování dávají!

Denní věštec: Tak já se smířím s tím, že nikoho nepropálíte, ale je to teda škoda. – směje se – Musím uznat, že váš životopis je neobyčejně bohatý. Nelze si v něm ale nevšimnout, že poté, co jste dosáhla vrcholu slávy, tedy vyhrála jste Snaživce roku, byla jste oceněna Řádem ostrého brku a složila rovnou 5 NKÚ, jste školu na čas opustila. Byl za tím zasloužený odpočinek, či snad něco jiného? Co vlastně stálo za vaším návratem na hrad a tím, že jste rovnou navázala na svoje aktivní léta?

Arietty Liella Minette: Poté, co jsem pustila funkce ve vedení, jsem se v rámci sedmého ročníku chtěla soustředit na psaní výkladů a odpočinek. Tak nějak už mi ale z mnoha důvodů v té době začalo docházet, že možná na tuto fázi mé hradní cesty není čas a kapacita. Po odchodu z vedení jsem na hradě další měsíce trávila o dost méně času a vlastně mi to tak vyhovovalo, až jsem si došla k tomu, že možná není špatný nápad dát škole sbohem. Zároveň jsem věděla, že následující roky u mudlů pro mě budou náročné, a kdybych šla pouze do mrazáku, velmi rychle se vrátím, tudíž jsem se odhodlala k tomu způsobu odchodu, ze kterého se vrací přeci jen hůř. A jak vidíme, ani to mě nakonec nezastavilo! – směje se – Na hrad jsem se nakonec vrátila na popud toho, že jsem se po letech dostala zpět do kontaktu s některými bývalými spoluhradníky. V průběhu let jsem nad návratem několikrát přemýšlela, chyběla mi možnost kreativního vyžití a pořád ve mně hlodalo něco o tom, že bych se ráda na hradní výuku podívala z druhé strany, ale to odhodlání nakonec přišlo až loni po pár rozhovorech a dlouhém přemýšlení. Dokonce jsem se nakonec vracet nechtěla a žádost podala dost náhle! – zasměje se – A co se týče té aktivity, vracela jsem se s tím, že bych ráda dokončila sedmý ročník a šla učit. Zároveň mi nové hradní obyvatelstvo rychle přirostlo k srdci a taky mám takový problém, který se ukazuje opakovaně, a to ten, že moc neumím nebýt aktivní. – pokrčí rameny –

Denní věštec: Jsem ale moc ráda, a určitě nejsem sama, že jste se nakonec odhodlala k návratu. By tu bez vás bylo smutno. – usměje se – Aktivita by mohla být vaše prostřední jméno – tedy, kdybyste už jedno neměla. – zasměje se vlastnímu vtipu – Práce profesora ale určitě není pro neaktivní. Profesor vyučuje předměty, semináře, vypisuje soutěže. Co z toho je vaše nejoblíbenější činnost? A co naopak nejméně?

Arietty Liella Minette: Děkuju, slečno! – zasměje se vtipu – Ten se povedl. – uculí se – Semináře za sebou nakonec letos žádné nemám, přestože jsem je měla v plánu, neměla jsem na jejich sepsání nakonec kapacitu, tudíž by se asi v zásadě dalo říct, že jsou mou nejméně oblíbenou činností. – směje se – Soutěže mám ráda a baví mě, ale někdy je jejich opravování hodně náročné, především když si vymyslíte bláznivinu, která se opravuje dlouho, a ještě se jí zúčastní spousta lidí. Tudíž bych asi řekla, že nejvíc jsem si oblíbila výuku. Vyhovuje mi, že mám skupinu studentů, od kterých po čase trochu vím, co čekat, taky mě baví opravovat zábavná zadání na má oblíbená témata v menším počtu, je to prostě tak nějak ideální kombinace všeho dobrého!

Denní věštec: – bolestivě zavzpomíná na jednu nejmenovanou soutěž – Skoro bych řekla, že vím, o čem mluvíte. Tak mě najednou tak napadá – pokud byste měla krátkým čtyřverším vystihnout práci kolejního ředitele, jak by toto čtyřverší znělo? A nebojte, nemusí to být óda. – mrkne –

Arietty Liella Minette: Tady jsem musela trochu zacheatovat a poslat sovu směrem ke slečně Scar, která je asi tak o milion procent nadanější básnířka než jsem já. – poškrábe se na hlavě – Ta stvořila tohle:

Od rána až do noci
koleji ku pomoci,
atmosféru tvořím
a nadšením hořím.

A vlastně mi přijde, že to moc hezky vystihla, řekla bych, že v ideálním případě by se tímhle kolejní ředitel řídit měl. Je otázka, jestli to tak vypadá každý den a jestli to tak je právě u mě, ale do článku bych to vystavila jako ideální motto! – zazubí se –

Denní věštec: – zamyslí se – No. Když to člověk tak vezme, není součástí práce kolejní ředitelky umět delegovat úkoly? V tom případě jste to vyřešila nejlépe, jak jste mohla, a proti vašemu cheatu nemám námitek. Navíc je to moc krásné motto. Rovnou k tomu delegování povinností – jak již bylo zmíněno, byla jste oceněna prestižním Řádem ostrého brku a na poli novinařiny jste jako doma. Jak vnímáte váš kolejní časopis? Zasahujete do jeho chodu, nebo spíš necháváte, ať si žije vlastním modrým životem?

Arietty Liella Minette: Ano, v delegování jsem zjevně dobrá. – směje se – Přitom kdo by to byl řekl, jako primusce mi to moc nešlo. – uchichtne se – Náš časopis mám moc ráda, sama jsem ho kdysi dávno pár měsíců vedla, když jsme měli nouzi o šéfredaktory. Když jsem letos kolej přebrala, jednou z prvních zkoušek pro mě bylo právě položení funkce nadějnou Hayley a nalezení jejího nástupce. Jsem ráda, že se to povedlo a Ashley na nabídku kývla, s její maminkou jsem spolupracovala dlouho a věděla jsem, že bude výbornou volbou, která se v redakci skvěle vyzná a dobře ji povede. Řekla bych tudíž, že šéfredaktorce se snažím nechat volnou ruku a spíš jsem zde v roli podporovatelky a redaktorky. Obecně se v roli KŘ snažím učit z vlastních minulých chyb ve vedení a jsem si vědoma toho, že je třeba nechávat funkcionářům prostor. Samozřejmě že kdyby se mi něco nepozdávalo, zasáhla bych, ale myslím, že časopis je v moc dobrých rukou a čeká ho zářná budoucnost!

Denní věštec:  Jojo, ti šéfredaktoři bývají zpravidla takové dubové palice. – znalecky pokyvuje hlavou – Je vidět, že znáte dobře své lidi i sama sebe. Proto pro vás bude další otázka určitě lehoučká. U mudlů jsem se naučila rychlou hru, kterou bych na vás ráda vyzkoušela. Přiřaďte, prosím, ke každému písmenu ze svého jména jednu vlastnost, která vás vystihuje. Bude to tedy vypadat tak, ukážu na sobě, že třeba O – oprsklá, L – líná a tak dále a tak dále. – nadšeně vyčkává –

Arietty Liella Minette: A – angažovaná, R – radostná, I – impulzivní, E – extravertní, T – temperamentní, T – tvrdohlavá, Y – ymilovnicotemnohnusová.

Denní věštec: – rozesměje se na celé kolo – Omlouvám se, to ypsilon mi úplně nedošlo. Každopádně jste si poradila bravurně, klobouček. Naše herní chvilka ale ještě není u konce. Nedávno jsem se dočetla, že na člověka mnohé prozradí právě asociace – tedy, co ho jako první napadne. Pokud byste nebyla proti, napsala byste mi prosím vždy to první slovo, které vás napadne k tomu mému? Děkuji.

Arietty Liella Minette: Určitě to můžeme zkusit!

Léto.
Arietty Liella Minette: Moře.

Sklepení.
Arietty Liella Minette: Temný hnus.

Fazolka.
Arietty Liella Minette: Suché z nosu.

Zrcadlo.
Arietty Liella Minette: Z Erisedu.

Hafoň.
Arietty Liella Minette: Ocasy.

Denní věštec.
Arietty Liella Minette: Manda!

Kagík.
Arietty Liella Minette: Plánování.

Famfrpál.
Arietty Liella Minette: Střelec.

Neděle.
Arietty Liella Minette: Spánek.

Havraspár.
Arietty Liella Minette: Sedmero.

Denní věštec: Mockrát děkuji za spoluúčast. Jsem si jista, že z toho půjde leccos vydedukovat. – bryskně dopisuje poslední rychloodpověď – Říkáte, že léto vám evokuje moře. Jaké jsou vůbec plány Havraspáru na léto? A co máte v plánu vy sama? Můžeme se těšit na nějaké nové předměty či semináře?

Arietty Liella Minette: Havraspárské letní plány jsou velmi zábavné a intenzivní, ale jelikož je zatím nezná ani kolej sama, nemůžu je prozrazovat! Já sama se budu snažit trochu odpočívat, sepsat nějaké nové výklady a možná i semináře, podporovat Havraspár a budovat PR Temnému hnusu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na potřebnou dávku potápění a hledání chobotnic v moři.

Denní věštec: – přisune k madam talířek s dalším dortem – A nelze ani malinko, malililinkato, pidimaličkato naznačit?

Arietty Liella Minette: Asi si to netroufnu, ještě by se na mě vedení v zasedačce škaredě koukalo. – zasměje se – Věřím tomu, že vnitrokolejní plány se budou líbit, pro hradní obyvatelstvo všeho druhu určitě může být zajímavý letní obsah CD a u toho bych to asi nechala. – usměje se –

Denní věštec: Plně chápu a nebudu dále naléhat. – směje se – Náš rozhovor se pomalu blíží ke konci. Moc děkuji za čas, který jste si na mě našla. Chcete na závěr něco vzkázat našim čtenářům – nebo komukoliv jinému? Ideálně teda ne Temnému hnusu, do sklepení nemáme zavedenou distribuci. – směje se –

Arietty Liella Minette: Škoda té výjimky na hnus! – směje se – Já moc díky za váš čas, slečno, bylo to milé a neortodoxní, jste rozhodně rozhovorový talent. – mrkne – Asi bych chtěla všem vzkázat, ať čas od času ve sklepení navštíví Temný hnus a obejmou ho za mě, chudákovi je mu tam smutno a pak na návštěvníka sesílá škaredosti. A já tam bohužel taky nemůžu chodit každý den. A havráňatům vzkazuju, že jsou nejlepší, dělají mi velkou radost a mám je moc ráda!

Denní věštec: Ještě jednou děkuji za vaši spolupráci. Vám i celému Havraspáru přeji, ať se vám i nadále jen daří. 

Pro Denní věštec
Olivia Wines