Že jsou Vánoce za dveřmi? Ale kochat se cizími výtvory, na to není nikdy pozdě, ba dokonce ani brzo! Dneska jsme pro vás vybrali z každého kreativního úkolu Halloweenské stezky 10 vypracování pro lepší den. Snad vás zaujmou, pobaví a užijete si poslední doušek podzimní pohody před zimním chaosem.
DUCH JEDNÍM TAHEM
DRABBLE – MŮJ NEJVĚTŠÍ STRACH
Mia Broccoli
Můj největší strach je, že jednou zaspím na famfrpálový trénink. No, dovedete si tu hrůzu představit? Prošvihnutý trénink! Tomu říkám velký malér. Celý tým na košťatech a já v posteli? Dokonce se mi o tom zdají hrozné noční můry. Že nemůžu vstát z postele a vím, že mám být na hřišti. To je prostě čirá hrůza! Naštěstí se pak vždycky vzbudím a zjistím, že je třeba temná noc. Ale jestli se mi to jednou vážně stane, tak to vůbec nemám tušení, co budu dělat! Snad aspoň nezaspím úplně celý trénink a větší část stihnu. Ale i tak je to nemilé.
Westbox Ashriver
Můj největší strach? Vážně chcete vědět můj největší strach, aby jste to proti mě mohli použít? Tak jo. Bojím se nejvíc žraloků, protože představují nebezpečné predátory, kteří vládnou oceánům. Jejich ostré zuby a silné čelisti mě děsí, protože jediný útok může být smrtelný. Mám také strach z jejich nepředvídatelnosti ,pod hladinou je nevidím, což zesiluje můj pocit zranitelnosti. Média často zobrazují žraloky jako krvežíznivá monstra, což přispívá k mé úzkosti. Navíc, mořské hlubiny jsou pro mě neznámým a děsivým prostředím, kde jsem mimo svou kontrolu. Kombinace nebezpečí, neznáma a představy, že jim nemohu rychle uniknout, způsobuje můj strach z žraloků.
Subik Gamerovsky
Můj největší Strach. To je téma které podle mě nejde specifikovat a nejde říct, že by člověk měl jen jeden strach z něčeho. Já mám například největší strach o své blízké. Stejně tak se bojím například pavouků. Ano, té hnusné osminohé havěti. Jen to vidím a vždycky ztuhnu a je konec. Ale taky se bojím například výšek. Ne, když mám něco pevného pod nohama, třeba lešení ale třeba takový dřevěný štafle. První příčka a končim :D. Nicméně ten největší strach, mám z něčeho, co bych nikdy nechtěl zažít, a snad se to ani nikdy nestane, a to je, utopit se.
Rose Daninatali
Osm nohou. Nepočítaně očí. Můj tichý nepřítel. Sedí v té své skvostné pavučině. Ale nad čím asi přemýšlí? To nikdo neví. Čeká, čeká a ani se nehne. Vyčkává na svou kořist. Kdy se asi muška chytne? Můžu se snad chytit i já? Čeká na mě? Letí moucha. Uleť muško, leť jinudy. Bohužel její let skončí v lepkavé pasti. Najednou se ten tvor rozběhne. Během vteřiny drží svou kořist. Běhá mi z toho mráz po zádech. Je to lovec ač je malý. Možná by on měl mít strach ze mě. Ale raději nebudu riskovat blízké setkání. Přeci jen je to pavouk.
Nerissa Metz
Můj největší strach je z pavouků. Tento strach je už od dětství. A mám pocit, že je pořád větší a větší. Nemůžu je ani vidět. Jsou hnusní a nechutní. Může být pavouk jakkoliv velký a bojím se jich. Když je vidím, mám pocit, že mi vyskočí mandle z krku ze strachu, a chlupy z kůže. Nechápu, jak to někdo může vzít do ruky a v klidu je odnést někam. Ty jejich nohy nechutné, a když jsou větší, třeba taranule, tak to je hodně hnusné. Mají hodně chlupů a vše co je dělá nechutnými jde vidět ještě více, když jsou velcí.
Aurelia Lockser
Nebudu jako každý druhý vyprávět o straších ze smrti blízkých, umírání a bolesti, samotě a tom, pokud jsme všichni součástí Jednoho, po smrti už ani nic kromě samoty není. To mě samozřejmě děsí na existenciální úrovni. Mám ale iracionální strach, ze kterého jsem, bohužel, nevyrostla. Strach ze tmy a nočního lesa má z logických důvodů spousta lidí. Ale v kombinaci se zrcadly a dlouhými chodbami je to mudlovská verze Aurelie. O zkouškovém se předávkuje kofeinem, čímž pádem se dostává do stavů lehké paranoi, jde v půl druhé na kutě a musí si odskočit. No, cesta na toalety občas bývá dobrodružství…
Oresta McCollin Vianueva
Můj největší strach spočívá v tom, že jednou neohlídám svou roztěkanost či své hyper a svůj čin bych pak již nedokázala zvrátit. Nejhorší by bylo, pokud by se to týkalo mých nejbližších, kdy bych řekla nebo udělala něco, co jim ublíží natolik, že to překročí všechny hranice pochopení a důvěry a přijdu o těch pár lidiček. Stává se, že se občas nestihnu kontrolovat a něco mi ulítne. Obávám se doby, kdy ten pekelný řetěz, držíc mé potlačené já, povolí, a všechno se pokazí a již nebude cesty zpět a já se ve spěchu vše vrátit zpět, neuhlídám a něco pokazím.
Leontina Střípková
Mám strašný strach z utonutí, uhoření nebo z toho, že mě někdo přepadne. Ale největší hrůzu mám z toho, co popisuje známá kniha Cesta. Děsí mě představa, že by mohla nastat nukleární válka, že bych byla třeba i nemocná a musela chránit své děti před světem, který se zbláznil. Bojím se, že bych se musela rozhodnout, jestli bojovat za naději a hledat lepší budoucnost, nebo ukončit život svůj i svých dětí, abych je ochránila před utrpením. Myšlenka, že bych stála před volbou, zda je lepší, aby zemřely v klidu anebo v boji, je pro mě nesnesitelná. Proto si vážím dneška.
Lady Čarohůlka
Můj strach z neúspěchu je něco, co mě provází už od dětství. Vždy jsem se obávala, že nedokážu splnit očekávání svých rodičů a učitelů. Nejhorší to bylo když jsem nezvládla zdravotní školu. Tento pocit mě často paralyzuje a brání mi v pokusech o nové věci. Když se blíží důležité zkoušky nebo prezentace, moje nervozita roste. Často si kladu otázku, co se stane, když selžu. Tento strach mě však také motivuje k tvrdé práci a přípravě. Učím se, že neúspěch není konec světa, ale příležitost k růstu a zlepšení. Postupně se snažím překonávat své obavy a přijímat výzvy s větší odvahou.
Meningitida Epidemica
Koncentrace na monitor, takřka nenarušitelné soustředění. Zorné pole naruší něco, co se hýbe pár centimetrů od něj. Okamžitě se přesouvá veškerá pozornost na pohyblivý cíl v těsné blízkosti oka. Pavouk. Pro někoho možná roztomilé zvíře, v mém subjektivním vidění se však jedná o stvůru z pekel. Černočerná chlupatá temnota s tisíci očí, osmi nohama a jedovatými kusadly se pomalu blíží. Slyším vlastní křik, nedokážu však vnímat nic jiného než obří ledovou krustu, která pokrývá celou mou hruď a snaží se ji rozetnout vedví. Utíkám a chvěju se, nejspíš jsem rozbila notebook. Otočím se, abych zkontrolovala pozici nepřítele, ale je pryč…
OUTFITY
BÁSNIČKY – PATRONOVO ZAKLÍNADLO
Meningitida Epidemica
Cítíte se beze štěstí?
Pronikáte do temnot?
Máte chuť dáti všem pěstí?
Pak vám tohle přijde vhod!
Na okolní mozkomory,
ba i často na lidi,
na zlé kouzelnické tvory
– tohleto je vyřídí!
Ať je netvor štíhlý jak laň,
nebo je to matrona,
z potravin se počítá daň,
ne z užití patrona!
Bertranda Hooki
Sú chvíle, keď temnota číha,
z popola tvoj strach skrytý dvíha,
desivé sny ti nedajú spávať,
krv stuhne tak, že sa dá krájať.
Vtedy si spomeň, že nie si sám,
patrón ti pomocnú ruku dá.
Stačí len „Expecto!“ zavolať,
ďalej sa nemusíš strachovať.
Patrón ti vždy tvoj chrbát chráni
schytá za teba všetky rany.
Z pamäte vyber pekné chvíle,
tmu prežiaria momenty milé.
Barbara Arianne Lecter
Ta lezavá studená zima,
a to podzim má být prima.
Mlha všude, slunce za ní,
teplu, radosti velmi brání.
Klesá i moje nálada,
proč? To je mi záhada.
Prý podzimní deprese,
štěstí pryč hned odnese.
Na to jedno řešení by bylo,
aby se v hlavě rozsvítilo.
Není to vodka ani rum
ale *Expecto Patronum*.
Beatrice Ristezze
Vím, že nikdo mi nemůže nijak ublížit,
když můj patron má za úkol mě střežit.
Z měsíčního svitu je to roj lesních včel,
kdyby mozkomor přiblížit se chtěl,
už varovné bzučení ho nejspíš vyděsí
nebo žihadel bolestivou smršť zakusí.
Děsivý chlad vzduchem povívá,
patron se ku mozkomoru ubírá.
I kdyby světla naděje bylo málo
a boj se strachem trval celé ráno,
já z prohry strach žádný nemám,
na kouzlo patrona se spoléhám.
Magnus Sigursur
Ta dnešní noc tajemná a temná,
osudem spjatá až nepříjemná.
V hluboké nicotě to kouzlo spí,
v magickém štítu to všechno tkví.
„Expecto Patronum!“, zvolám ze všech sil,
to bílo světlo přes temnotu najde cíl.
Ten proud jasný, vzduch se chvěje,
v hlavě krásná myšlenka i proud naděje.
Patron magický probíjí si cestu,
ani odporná nicota nevyhne se trestu.
Podoby patron může mít různé:
Jelena, vlka, zajíce i pavouky hrůzné.
Proti strachu stojí tahle síla,
v srdci probouzí se v to světlo víra.
Pocit odchází a stíny se třesou,
všechno odporné si zpět odnesou.
Už žádný mozkomor chladný,
patron hrdinou – toť úkol snadný.
Vzpomínky na radost, štěstí a smích,
v očích jiskra a už žádný hrozný hřích.
Rianar Ristezze
Chce vás mozkomor napadnout,
nepanikařte, na patrona vzpomeňte.
Jen mocný kouzelník má jej zvládnout,
tak i sebevědomí pozvedněte.
Vzpomínky krásné v duchu si promítni,
mozkomora před sebou vypusť si z hlavy,
Expecto Patronum hlasitě vykřikni
a hleď na světelného tvora zvířecí podstaty.
Patron se utká s netvorem hrozným,
bolestné úpění stran mozkomora slyšíš.
Mocný patron je nástrojem užitečným,
Proto ti radím, ať se ho naučíš.
Enselis Ismenia
Mozkomor mi za krk dýchá,
všude kolem spousta ticha.
Slyším jen chrčení a cítím chlad,
obluda za mnou má jistě hlad.
Ač romantiku uvítám,
toho v kápi nelíbám!
Radši hůlku tasím honem,
zaženu ho svým patronem.
Zářivý netopýr křídly mávne,
mozkomorův vliv už slábne.
Ještě se proletí sem a tam
a jak jsem v bezpečí, je tatam.
Díky patrone, že jsi vždy poblíž,
rozzáříš noc, zažehnáš potíž.
Kim Sarah Reevesová
Přijď ke mně můj mocný příteli,
chraň mě v tuto nebezpečnou chvíli.
Tvé jasné světlo tmu rozjasní,
a mou duši okamžitě ochrání.
Ty si mým nejbližším přítelem,
kterého vždy pošlu tím správným směrem.
Čel hrozbě v podobě mozkomora,
ať ze mě není již dnes mrtvola.
Jsi odrazem mé mladé duše,
z hůlky vyrazíš vždycky tak tiše.
Patrone! Já se klaním tvé moci,
každým dnem i každou nocí.
Elisa de Lunne
Když vše se zdá ztraceno
a temnota se vkrádá
světlo může být vráceno
a tma se lépe zvládá.
Záře line se z konce hůlky
a naděje zas vzplane
v tvářích zjeví se opět důlky
a srdcem naděje vane.
Tvor nám nejmilejší
pak vyrazí vstříc černé kápi
byť by byla sebezlejší
brzy se až dolů k zemi sklápí.
Oresta McCollin Vianueva
V temnotě, kde strach se skrývá,
a mozkomorům stín se zvedá,
kouzelník svou hůlku zvedá,
a šťastnou vzpomínku v srdci chová.
“Expecto Patronum!” zvolá se hlasem,
a z hůlky vytryskne pramen,
stříbrný tvor, ochránce věčný,
proti zlu je štít užitečný.
Každý patron má svou tvář,
zvíře, co chrání, je naše stráž,
jelen, vydra, nebo kočka,
vždy jsou s námi, když je kolem tma.
V boji s temnotou, v boji s hrůzou,
patron je světlem, nadějí velkou,
vždy nás chrání, vždy nás vede,
v temnotě světlo, co nikdy nezbledne.
OMALOVÁNKY
Pokud jste se dočetli až sem, znamená to jediné. Zamkněte se mnou podzimní dny, odemkněte ty zimní a v nejbližších dnech očekávejte smršť vánočních i nevánočních článků. Denní věštec si toho pro vás připravil opravdu velkou spoustu. My vám ještě moc děkujeme, že jste naše duše potěšili nádhernými vypracováními – opravdu se bylo čím kochat.
Pro Denní věštec
za celou redakci daly dohromady Amanda Wright a Nicolette Marique Leroy