PFM Léto 2025 – Nekrmte borce za letu!

Čtvrteční podvečer dne 5. června 2025 se velmi vydařil. Během dne se nad famfrpálovým stadionem přehnalo několik dešťových přeháněk, ale nakonec se přece jen objevilo sluníčko, aby posledními paprsky před západem dodalo slavnostní a optimistickou atmosféru všem sportovním nadšencům.

Poprvé v historii proti sobě stanuly profesionální týmy Bradavických bludiček a Thessalských testrálů. Bradavické bludičky už měly za sebou dva vítězné zápasy a tento byl jejich posledním utkáním sezóny. Thessalští testrálové si připsali zatím jedno vítězství, ale ještě jeden zápas je čeká.
Stadion ovládla estetickému oku lahodící barevná kombinace
    ČERNÉ      a     RŮŽOVÉ   .

Kapitánky obou týmů, madam Skylar Blair Anderson a madam Theresa Veilin Brendi, potvrdily připravenost.

ÚVODNÍ SESTAVA

Madam Arietty Liella Minette, připravující se nastoupit na pozici 3. střelce, ještě narychlo přijímala gratulace od svých fanoušků, kteří se dozvěděli, že dnešním dnem dokončila úspěšně (a dle vlastních slov definitivně) svá studia u mudlů.

Těsně před zahájením zápasu vypukla lehká panika, když se provalilo, kdo bude psát dnešní reportáž. Jedenáctiletá studentka prvního ročníku, která nesmí bez dozoru na své koště ani sáhnout, přece jen nepůsobí moc seriózně. Denní věštec sází odvážně. Nakonec se jezevčí novinářské elévky ujala (a vlastním tělem ji bránila) její kolejní kapitánka Felicitas Frobisherová.

Přesně ve 20:00 bylo utkání zahájeno.

Ještě než stačili hráči naskočit na košťata, otevřela madam Rosmerta svůj stánek. Myslím, že nikoho nepřekvapilo, že první ve frontě nedočkavě poklepávající hůlkou na pultík čekala madam Maya Prinz na svou ohnivou whiskey. Několik fanoušků Bludiček to znepokojilo a několik testrálských naopak nadchlo. Nicméně mohu prozradit, že madam Maya je zodpovědná a soudná a zůstala během zápasu na střídačce (na té těsně u stánku). Co si počne po skončení famfrpálové sezony, ví jen Merlin…

Ale zpátky k zápasu. Není čas odbíhat, protože boj začal velice zostra. Již ve třetí minutě skórovala bravurně slečna Andra Tigers a získala tak prvních 10 bodů pro Bludičky. Některým naskočily i první modřiny od potlouků, a to na obou stranách hřiště.

Mezi hráči i diváky se rozjela debata kolem 2. střelce Testrálů, slečny Isabell Tenebris. Přece jen opravdového živého ducha ještě žádný profesionální tým ve svých řadách neměl. Objevily se spekulace o tom, jestli vystřelený potlouk může dušici zasáhnout, nebo jejím tělem jen proletí, a jestli případně taková vlastnost není nekalé zvýhodnění Testrálů.

Debatu ukončila až odrážečka Bludiček Indris Elwinor, která odmítla čekat na výsledky exorcistických rozborů a jedním dobře mířeným odpalem potvrdila, že Testrálští pravidla dodržují i za cenu toho, že jejich dušice bude mít modřiny šediny.

Budiž střelkyni Isabell k dobru přičteno, že se nezalekla pozemských ran, zatnula zuby a jako satisfakci vzápětí vstřelila gól proti brankářce Ayi Watanabe a vyrovnala tak v sedmé minutě skóre na 10:10. Velmi pěkně to okomentovala slečna Saiph Lacaille poznámkou: „Isa je jak fénix z popela.“
Po dalším zásahu potloukem z rukou Elaine Robillard musela pozici opustit madam Amanda Wright a stala se tak prvním „sestřeleným“ v tomto zápase. Statečně však odmítla tým ošetřovatelů sestavený ze studentů Lékouzelnictví a Kouzelnické první pomoci, který se kolem ní seběhl (nadšen, že má konečně práci) a prchla před ním důstojně odešla v doprovodu slečny Addie Hazel, jež ji lehce podpírala, na léčivou ohnivou whiskey limonádu k madam Rosmertě.

Za madam Amandu nastoupila na post 1. střelce madam Nerys Heliabel Ghostfieldová za hlasité podpory svého pilného studenta a oddaného fanouška pana Martínka Havla.

Mezitím brankář Testrálů, pan Wayna Wayra Tlaloc, téměř akrobatickým kouskem odvrátil další útok na černé obruče.

K zemi po chvíli letí se zvolna snáší už i dušice Isabell. Druhý zásah od Bludičky Indris se jí stal osudným. Na její místo nastoupila slečna Saiph Lacaile.

V 11. minutě otáčí korouhvičku na stranu Bradavických bludiček gól z rukou kapitánky Skylar Blair Anderson. Místo jásání se však v řadách Bludiček otevřela diskuze o jakémsi masérovi Emanovi, kterého kapitánka svému nažhavenému týmu údajně slíbila. (Vzhledem k nízkému věku reportérky se nepodařilo sehnat pikantnější detaily.)

Madam Skylar odvádí radši pozornost od maséra dalším gólem a mění ve 13. minutě skóre rovnou na 30:10 ve prospěch Bludiček.

Střely na testrálské obruče houstnou a jen zásluhou brankáře Wayny Wayry Tlaloca není rozdíl branek mnohem vyšší. Slečna Aimée Levitová sice po předchozích výhružkách doporučeních obruč raději minula, ale Testrálové nenechali nic náhodě a růžovou střelkyni sundali z koštěte tvrdým zásahem potlouku odpáleným madam Theresou Veilin Brendi. Na prázdné místo 1. střelce okamžitě a s nečekanou elegancí půvabně naskakuje madam Eleanor Blackfoot.

Skoro stejná situace se opakuje i na druhé straně hřiště. Brankářka Bludiček Aya Watanabe zachytává ostrý útok camrálu, ale střelkyně Arietty Liella Minette tím na sebe strhla pozornost obávané odrážečky Elaine Robillard a jen tak tak se udržela na koštěti.

Kapitánka Bludiček, madam Skylar Blair Anderson, potřebovala doplnit rychlé cukry. Proto jí při jednom průletu v nižší letové hladině hodila slečna Addie Hazel balíček žužu z Rosmertina stánku. Madam Skylar chytila balíček poněkud nešťastně – na několik drahocenných okamžiků je téměř vyřazena ze hry, protože si musí očistit brýle od rozpatlaného pamlsku.

V následujících minutách předvádějí oba týmy dokonale sehrané taktiky. Potlouky i camrál létají všemi směry a diváci nevědí, kam koukat dřív.

Další posun v ději přináší až 25. minuta a změna skóre na 40:10 z rukou zkušené střelkyně slečny Andry Tigers. Aby toho nebylo pro Testrály málo, musí po zásahu potloukem opět z koštěte i madam Amanda Wright.

Madam Maya, která se mezitím ze střídačky přesunula definitivně na lavici štamgastů u Rosmertina stánku, sleduje zápas přes vypouklé dno broušené sklenice a poněkud na sebe upoutává pozornost, když si nemůže vzpomenout, kterému týmu vlastně fandí.

Madam Amandu Wright tato smutná ukázka toho, co alkohol dokáže, merlinužel neodradí, objedná si také ohnivou whiskey a ucucává ji vleže na střídačce. Madam Skylar Blair Anderson se na příští střídání připravuje tak, že si cpe zásobu teplých párků do škraní. Připomíná  pacienta s akutním zánětem příušních žláz.

Slečna Simelie Mallorny z řad diváků není jediná, kdo si pokládá otázku, čím že hodlá obávaná střelkyně během příštího nástupu na pozici vlastně vrhat.

Diváci visí očima na časomíře a nedočkavě vyhlížejí nástup chytačů.

Konečně 30. minuta.

Za Bradavické bludičky nastupuje na pozici chytače slečna Magdarlene di Facittra a za Thessalské testrály madam Hekatea Centaurix.

Chytači dodali divákům novou energii. Ti, co dosud nevěděli, komu mají fandit, získali pocit, že je nejvyšší čas se rozhodnout. Madam Maya Prinz oslavila posun ve hře další ohnivou sklínkou.

Testrálové navíc zahájili pokus o ulovení broomíka, který vyžaduje nástup v „plné polní“.

To ovšem způsobilo hysterický záchvat pana komentátora, který od tohoto okamžiku téměř zapomněl na svou hlavní náplň práce a vyměnil sportovní moderování za roli agresivního módního policisty na předávání Oscarů. Spílal hráčům, nutil je slézt z koštěte, vrátit se do šatny a okamžitě se převléct.

Testrály nečekaná vlna nenávisti ze strany moderátora poněkud zaskočila a jejich chvilkové nepozornosti využila slečna Andra Tigers. Akrobatickou kličkou prohodila camrál obručí a vylepšila skóre ve prospěch Bludiček na 50:10.

Komentátor dál řešil módní prohřešky a kapitánka Bludiček mezitím škodolibě vyzývala Testrály k uposlechnutí jeho neurotických příkazů ohledně odchodu do šaten. Slečna Simelie Mallorny z divácké tribuny nesměla upozornila na výstroj odrážečky slečny Katie Ackerman. Ano, famfrpálový hábit slečny Katie není zcela podle poslední módy, ale v jejím případě by mohl komentátor přimhouřit oko. Její plášť je totiž cenným pokladem rodiny Ackermanů. Hrála v něm před mnoha lety Katiina babička, když se seznámila se svým budoucím manželem. Je to velmi dojemný a romantický příběh. Je trestuhodné a nepochopitelné, že ho bezcitný komentátor nezná…

Ve 41. minutě získala camrál madam Arietty Liela Minette a bez dlouhého váhání ho prohodila růžovou obručí, čímž snížila náskok Bludiček na 50:20. Sražení madam Hekatey Centaurix rukou Indris Elwinor tak těsně po skórování vypadalo téměř jako vendeta.

Madam Maya Prinz poté konečně odhaluje svou skutečnou funkci v zápase a jako zkušený nutriční terapeut hází brankářce Bludiček, slečně Aye Watanabe, párek na posilněnou (rukou zcela pevnou a neovlivněnou alkoholem).

Za otřesenou madam Hekateu nastoupila na místo chytače Thessalských testrálů slečna Ewenlia Lerche.

Na madam Skylar Blair Anderson, která se snažila získat zlatonku pro Bludičky, se snášela jedna rána potloukem za druhou. Madam Skylar se rozhodla zkusit autosugesci a přesvědčit sama sebe, že je obrněný pásovec přilepený pomocí žužu ke koštěti. (Redakci se bohužel nepodařilo zjistit, jestli se jedná o chudozubé zvíře z čeledi pásovcovitých, nebo o mudlovské bojové vozidlo.)

Než se problém s pásovci podařilo rozlousknout, získala camrál madam Arietty Liella Minette a střílela rovnou na prostřední obruč. Brankářce Aye Watanabe camrál doslova proklouzl mezi prsty. Zcela jistě je na vině mastnota z narychlo zhltnutých hozených párků. Testrálové tím snížili rozdíl na 50:30.

Madam Skylar po následujícím průletu, který zvládla jen z posledních bolavých sil, předala pozici chytače opět slečně Magdarlene di Facittra. Ta se však nestačila ani pořádně zahřát, když se ozvala hlasitá rána a vzápětí zoufalý nářek z fronty hladových a střízlivých. Madam Rosmerta nemilosrdně zaklapla okénko a vyvěsila ceduli:

ZAVŘENO

Cože? Proč? Diváci se nechápavě rozhlíželi. A pak to spatřili. Slečna Ewenlia Lerche se pohupovala na místě na svém koštěti a v pozvednuté ruce se jí třepetala:

ZLATONKA

Zápas byl ukončen ve 47. minutě za stavu:

50:180

Vítězem se stali:

THESSALŠTÍ TESTRÁLOVÉ

Potlesk diváků určený oběma týmům nebral konce. Viděli jsme skvělý a vyrovnaný zápas.

Hned po něm se mi podařilo přesvědčit dvě skvělé hráčky, které se obě shodou okolností cítí nejlépe na pozici střelce, k malému rozhovoru.

Jsou to:
Eleanor Blackfoot z týmu Bradavických bludiček
Amanda Wright za Thessalské testrály

Denní věštec: Dobrý večer, dámy, dovolte, abych vám poblahopřála ke skvělým osobním i týmovým výkonům a poděkovala vám za váš čas. Proč jsem oslovila právě vás dvě? Jsem v kouzelnickém světě velmi krátce a mnoho čarodějů a čarodějek z profesionální ligy neznám. Udělala jsem to tedy obráceně a hledala jsem osoby, které by dokázaly nejlépe odpovědět na mé otázky.
Jsem představitelka prvního ročníku nastupující generace, která již nezažila „Hog bez profesionální ligy“. Pro mě a mé sportovně naladěné vrstevníky a další nástupce už bude profesionální liga jen jedním z řady standardních a samozřejmých cílů našeho studia a snažení.  Proto se vás nebudu ptát, jak se v této roli po letech čekání cítíte, stejně se vás na to ptá určitě každý…

Eleanor Blackfoot: Krásný den, slečno! – usměje se –
A víte, že se mě na to vlastně ani nikdo moc neptá? Kdysi jsem navlékla fialový hábit ještě v době, kdy jsem mohla hrát za kolej. Myslím, že tehdejší kapitánka a současná spoluhráčka slečna Aya ze mě tenkrát nebyla moc nadšená. Status profesionálního hráče jsem tak vlastně přijala dobrovolně, což se, pokud vím, do teď stávalo zřídkakdy. Ze začátku jsem si užívala famfrpálového volna a profesorské a později i povinnosti kolejního ředitele mě zaměstnávaly dostatečně. Famfrpál pro mě ale zůstal srdeční záležitostí, vždyť jsem na hřišti strávila takových hodin! Musím ale říct, že fandění z tribun mělo i své výhody! Třeba se mi podařilo ochutnat kompletní nabídku od Rosmerty!
Poměrně hodně času jsem pak ale strávila na expedici mezi tučňáky. Spuštění profesionální ligy krátce po mém návratu tak pro mě bylo celkem milé překvapení! A musím říct, že návrat na hřiště a hraní na zápasech je pro mě hrozně nostalgické! Zatím si to ale velmi užívám.
Teď už ale k vašim otázkám. Co by čtenáře podle vás zajímalo?

Denní věštec: – reportérce se lehce podlomí nohy, až doteď si myslela, že status „zaměstnanec školy“ je třeba někdo jako koordinátor uklízecích skřítků nebo vedoucí školní prádelny… kdyby jen tušila, že tak drze oslovila bývalou kolejní ředitelku… jen stěží sbírá odvahu k vyslovení první otázky –
Ma-ma-madam Eleanor, vy ráda tančíte a přiznám se, že váš styl letu na koštěti mě opravdu nadchl svou elegancí a ladností. Můžete našim čtenářům prozradit, jak vnímáte propojenost nebo naopak odlišnost tak rozdílných pohybových aktivit, jakými jsou tanec a famfrpál, a jak se navzájem ovlivňují?

Eleanor Blackfoot: Oh, děkuji, děkuji převelice! – mírně se začervená – Přece jen už to ale není to, co to bývalo. – zaskřípe kolenem – Víte, někteří lidé mají tendenci tanec podceňovat, nepovažovat ho za sport. Vůbec si ale neuvědomují, jak moc je fyzicky náročný! Myslím, že tanec a famfrpál se do jisté míry mohou skvěle doplňovat. Tak třeba je potřeba mít dobrý přehled o prostoru kolem sebe, o tom, kde se zrovna nachází vaši spoluhráči nebo ostatní tanečníci, u obého je také potřeba umět rychle reagovat! O výhodách fyzické kondice asi není ani potřeba se příliš zmiňovat… – usměje se –

Denní věštec: Máte pravdu, madam. – osmělí se reportérka k druhé otázce –
Na druhou otázku mě přivedli nejmladší čtenáři Denního věštce. Používají hráči (mohou-li vůbec) při hře alespoň malé a neškodné ochranné amulety a talismany? Mluvím o talismanech inspirovaných mudlovskými pověrami, něčem  jako zlatý přívěšek ve tvaru čtyřlístku od babičky pro štěstí nebo první botička první dcery v kapse hábitu či třeba první plyšový medvídek. A pokud ano, kontroluje někdo skutečnou magickou sílu takovýchto amuletů?

Eleanor Blackfoot: Hmm… víte, že vlastně nevím? – zamyslí se – Sama nic takového nenosím, i když teď se mým oblíbeným doplňkem na zápasy staly Camrálové náušnice navržené slečnou Nessou, o těch se ale asi jen sotva dá uvažovat jako o talismanu. Řekla bych ale, že se určitě najde někdo, kdo nějakou takovou věcičku nosí. A o žádných kontrolách také nic nevím. Stejně se domnívám, že třeba před takovými potlouky, které si vezmou do parády zkušení odrážeči a odrážečky, nespasí nic nikoho. – zasměje se a promne si stále ještě bolavé místo způsobené potloukem od kolegyně Brendiové –

Denní věštec: Děkuji vám za odpovědi, madam. – vděčně se usmívá a potřásá spokojeně hlavou, protože se jí shodou okolností v uších blýskají stejné náušnice, jaké má ráda i slavná střelkyně –
Dobrý večer i vám, madam Amando, – obrátí se reportérka na svou novinářskou nejvyšší bohyni –
Vy vyučujete na škole čar a kouzel v Bradavicích mimo jiné i Famfrpálovou praxi a Zdravobytí. Jak je to u profesionálních hráčů? Přece jen většina z nich nehrála famfrpál několik let a mnozí již patrně ani nedoufali, že se na stadion ještě někdy podívají z násady koštěte. Měli hráči před touto sezónou nějaký speciální režim, co se týká stravy a pohybu, nebo se spolehli spíš jen na omlazovací a energizující elixíry? Musím přiznat, že hrajícím profesorkám to na stadionu neobyčejně slušelo a nejsem si jistá, zda to bylo jiskrou a nadšením ze hry, nebo něčím lahodným z hradní laboratoře…?

Madam si jen tak bezděky vyždímá lem propoceného hábitu, než odpoví.

Amanda Wright: Já si myslím, že profesionální hráči už jsou zvyklí na lecjakou bolest – vyhozené rameno, padající vlasy i zuby nebo potlouk do zad? To už máte ve finále jedno! – zubí se – No ale většinu rozhodně hřeje radost ze spuštěné profiligy, protože už jsme, jak říkáte, ani nedoufali. A tohle nám vlilo do žil novou úplně mladou krev. Osobně nemám žádné zprávy o změně stravy hráčů – v našem věku už to nemáme zapotřebí a mohlo by nám to naopak ublížit. Všimla jsem si, že někteří profesoři při zápasech nepohrdnou ani skleničkou něčeho ostřejšího, není třeba se omezovat. – usměje se –

Mladá reportérka je trochu vyděšená představou padajících vlasů a zubních implantátů, a proto zvolí druhou otázku takticko-preventivně.

Denní věštec: Jakou životosprávu byste doporučila nám, začínajícím uctívačům okřídlené zlatonky, abychom se mohli za několik let vznášet na košťatech vedle vás s hlavou hrdě vztyčenou, vlasatou, zubatou a nebolavou…?

Amanda Wright: – přemýšlí – Samozřejmě strava by měla být plná bílkovin a vitamínů, ale zase s dobrou náladou se lépe trénuje, doporučuji si tedy neodepřít ani dobroty, které vás zahřejí u srdce. – mrkne –
Doporučila bych se před letem vždy rozcvičit a nepodcenit dobré oblečení, neboť není špatného počasí, jen špatně oblečeného kouzelníka. Ne, opravdu, revma nebo záněty močového měchýře nejsou legrace. Ale teď už mě, slečno, omluvte. Mám ještě nějaké povinnosti v týmu… – usměje se, stojíc ležérně s nohama křížem –

Denní věštec: – reportérka slavnostně zaklapává notýsek –
Dámy, děkuji vám za váš čas a ještě jednou blahopřeji ke skvělému zápasu a Thessalským testrálům k vítězství.

Na závěr samozřejmě nesmíme zapomenout na něco málo z herních statistik.

Pro Denní věštec
Varda Elisabeth Rývorová