Na konci léta se redakce In-Vittate rozhodla, že je nutné vyřešit záhadu, kterou se nám minule rozluštit nepodařilo. Já (šéfredaktor In-Vittate Constantin Scipio), náš pan majitel Admar Mort s fotoaparátem a jako poslední v redakci oblíbený Smrť, který poprvé souhlasil s účastí na jiném článku než nekrologu, jsme utvořili vyšetřovací tým a vyrazili na Vysočinu.
Ubytovali jsme se v Telči (která tvoří jeden z vrcholů šestiúhelníku) a ráno po příjezdu jsme si vybrali cyklisty, které budeme sledovat -přestrojeni též za cyklisty.
Vyrazili jsme směrem na obec Lhotka. Byl poměrně horký srpnový den a překvapilo nás, jak nepříjemné kopce se na Vysočině vyskytují. Byli jsme rádi, že cyklisté zastavili v hostinci ve Lhotce. Na pokraji sil jsme byli rádi, že můžeme svlažit hrdla (kromě Smrtě, který není zcela uzpůsoben pro pití). To už ale cyklisté vyráželi dál směrem na Javořici.
Celý proces se opakoval asi pětkrát (Smrť tvrdí, že osmkrát) a poté si já a Admar Mort asi čtyři hodiny nemůžeme vybavit.
Příští vzpomínkou je až nad námi sklánějící se Smrť někde v hlubokých lesích.
Nebýt Smrtě, tak jsme se jen stali další obětí šestiúhelníku bez jediné informace.
Naštěstí Smrť vše pozoroval a fotografoval.
Na základě jeho poznatků jsme si konečně mohli vysvětlit tajemné úkazy v šestiúhelníku.
Smrťovy závěry, které se zakládají především na pozorování nás a jiných cyklistů, byly značně překvapivé a pro mnohé znamenaly zklamání.
Od roku 1994 se na několik hodin s výpadkem paměti ztrácejí cyklisté z těchto důvodů: náročnost terénu, kterou mnozí cyklisté nečekají a především hustota hostinců a kvalita chmelových nápojů v nich čepovaných.
Smrť popisuje stavy rozpolcenosti osobnosti, náhlého smutku a záchvatů smíchu, dezorientace a náhlé upadnutí do spánku.
Celkové závěry si prosím vyvoďte sami.
Pravdou je, že jsme pro vyřešení této záhady hodně vytrpěli…..