Jak dávno tomu bylo,
to vzal už čas.
Kotě se narodilo,
hedvábný mělo vlas.
Bylo malé, bylo hezké,
bylo totiž kotě české.
Avšak jednu vadu mělo,
horší než se zdá,
celý den jenom sedělo
a nechtělo žrát.
Ryby, mléko, konzervy,
to mu nechutná,
má rádo jen kotlety,
co s tím kdo udělá?
Včera, dnes a zítra zas,
smažit je však není čas.
Trucovalo, bědovalo,
nakonec však poznalo:
K životu je třeba jídlo,
proto kuchyň vyžralo.
