Někdy je jak vítr jarní,
jindy zas jak květina.
Kdo to je? Já nemám zdání,
je jako má rodina.
Přesto do ní nepatří,
je to jenom cizinec.
Ale každý, kdo ho prvně spatří,
ví, jak silný je to jedinec.
Z očí září čistota,
láska ze srdce mu vychází.
On je tam má jistota,
on je ruka v nesnázi.
Myslí králů oplývá,
duši má však dračí.
Měsíc se však usmívá,
a to mu zatím stačí.