Nedávno se mi podařila naprosto neuvěřitelná věc. Na můj email s žádostí o interview, mi odpověděl, podle mého názoru nejslavnější spisovatel současnosti, Kočkodan Palička. Jeho knížky nás doprovázejí celý život. Již jako malí kouzelníčci jsme slýchávali jeho úžasné pohádkové příběhy o tom, jak princezna začarovala draka a další. Jak jsme rostli, tak nám rukama prošlo tolik knih, od „Malý čaroděj a jeho lapálie „(a celá série o Malém čaroději), až po detektivní příběhy z prostředí ministerstva kouzel a strašidelné knihy o Zapovězeném lese.
Jeho díla zná sice úplně každý, ale jelikož pan Palička o svém soukromém životě nijak moc nemluví, nevíme o něm téměř nic. Mě se ale přece jen podařilo pár informací zjistit, a tak je přináším spolu s rozhovorem.
Kočkodan Palička (123) se narodil v roce 1884 v Prasinkách. Měl dva bratry a jednu sestru. Vystudoval kouzelnou literaturu a dějiny čarování na filozofické fakultě UM (Univerzity Mágovy), poté se v roce 1910 oženil a spolu s manželkou se odstěhoval na francouzský venkov, kde žije dodnes. Je držitelem nesčetného množství ocenění za literaturu a jeho knihy jsou nejprodávanějšími na celém světě. Na UM se nejžádanějším oborem stal tři roky starý „Kočkodan Palička- základ moderní literatury“. Myslím, že k základním informacím by to prozatím bylo všechno. A teď Vás čeká malé překvapení. Minulý měsíc jsem si udělala malý výlet do Provence a pana Paličku navštívila!
Š.O.: Dobrý den, pane Paličko. Nejprve bych Vám chtěla poděkovat za pozvání, je to pro mě veliká čest, setkat se s takovým velikánem, jako jste vy.
K.P.: Ale prosím vás, copak někdo, kdo sepíše pár knížek, je najednou velikánem? Myslím, že v naší společnosti máme mnohem významnější osoby, něž-li mně…
Š.O.: Bezesporu jste literárním velikánem. A doneslo se mi, že prý chystáte novou knihu, je to pravda?
K.P.: Ano, je to pravda, měla by to být má poslední kniha. To víte, člověk v mém věku by už měl být na odpočinku, věnovat se prapravnoučatům a užívat si klidného stáří.
Š.O.: A nemyslíte, že byste se nudil? Jste přeci znám jako nesmírně aktivní člověk.
K.P.: No, to se uvidí, až se k tomu odpočinku vůbec dostanu! Uvidíme, je to docela možné, ale kniha je to už jistě poslední.
Š.O.: A o čem tedy ta kniha bude? Mohl byste mi to prozradit? Všichni jsou na ni velmi zvědaví!
K.P.: Mělo by to být jakési ohlédnutí za mým životem.
Š.O.: Takže autobiografie?
K.P.: Ne, to v žádném případě. Víte, mám už od mládí takový sen- napsat knihu ve stylu Márqueze. Nevím, na kolik je v našem kouzelnickém světě známý, ale v tom mudlovském je velmi slavný. Jeho příběhy jsou opravdu velmi magické- také jeho stylu se říká magický realismus.
Š.O.: To zní zajímavě, mohl byste to našim čtenářům trochu více přiblížit?
K.P.: Ano jistě, i když si myslím, že Márqueze by si měli rozhodně přečíst! Mělo by to být vyprávění o mém životě, mé veliké rodině, ale i o světě, o tom, jak to v něm funguje. Víte, pro magický realismus má stejnou váhu jako příběh i styl vyprávění, jde o to, čtenáři podat vše co nejsmyslněji, aby to opravdu bylo magické.
Š.O.: Tedy, musím říct, že už se moc těším! Ještě mi prozraďte, kdy by měla kniha vyjít? A jak se bude jmenovat?
K.P.: Už ji mám skoro napsanou, takže tak do čtvrt roku by se měla objevit v knihkupectvích. A název? Musím říct, že název se vyloupl až během psaní. Bude se jmenovat „Sto dvacet tři roků samoty.“
Š.O.: Tak to je moc dobrá zpráva! Děkuji Vám za rozhovor a už se moc těším, až si ji přečtu.