*Dopis*

| Vydáno:

Dopis někomu, kdo už ho asi nebude číst…

V Praze dne 9. 6. 2007
Milá Laj!
Proč už nejsi tam, kde tě nejvíc potřebuji? Proč jsi odešla? Proč je ve mně tolik bolesti z tvého odchodu? Proč to tak bolí? Proč si myslím, že na tom mám největší vinu? Proč??? Tolik otázek a žádná nebude zodpovězena. Proč? Jak já tuhle otázku nesnáším. A teď? Teď se na ní musím pořád ptát…
Neviděla jsem tě už tak dlouho. Nevím, kde se stala chyba. Dříve jsme se vídávaly často, ne-li skoro každý den, a když ne denně, tak jednou v týdnu určitě. Tvá rozzářená a šťastná tvář mě naplňovala pocitem bezpečí a klidu. Tvoje přítomnost mě naplňovala sluncem, které si mi do života dávala. Ty a já jsme byli dvě žijící osoby na tomhle světě, které na okolí nijak nebraly ohled, užívaly si svůj život takový, jaký jim byl dán. Když jsme byli spolu, žádné starosti nás netrápily, a když se přece jen vyskytly, dokázali jsme je lehce vyřešit a utišit jejich bolest.
Kdo mi mé problémy pomůže vyřešit teď? Jak si mohla na mě zapomenout? Či jsi snad nezapomněla? Věděla jsi přece, že já tu pro tebe vždycky budu a pomůžu ti se vším. Od ostatních jsem se dozvěděla, že tě něco hodně trápí. Proč si nepřišla jako dřív? Víš, že já bych ti vždycky dokázala pomoci. Co tě teda tak moc trápilo, žes na mě zapomněla? Ani nevíš, jak moc jsem tě potřebovala. Změnila jsem se snad? Ublížila jsem ti nějak? Bez tebe já nedokážu žít. Nikdy jsem ti nedokázala říct, co pro mě znamenáš. Ty jsi sluníčko, které mi dává světlo do života, hvězdička mého štěstí ukazující tu nejlepší cestu, měsíček, stojící vždy u mě. Ty jsi prostě ochránkyně mého života. Kolikrát si mi pomohla i z těch největších problémů. Když jsem byla na dně, byla jsi to ty, kdo mě vytáhl. Stále jsem obdivovala sílu, kterou v sobě máš. Dokážeš lidem pomoc, ať je trápí cokoliv. Jsi úžasný člověk. Jak ti může někdo ubližovat? Proč si nepřišla? Moc dobře znáš mě i Vendy a věděla jsi, že mi dvě tobě dokážeme pomoci. Dlužíme ti to. Proč už nemůžeme svůj dluh splácet? Proč jsi nás neposlechla? Proč jsi nedala na naše rady? … Vidíš už je to tu zase. To proklaté slovíčko proč? Já ti nechci nic vyčítat je to tvůj život a tvoje štěstí, ale všichni okolo tebe věděli, že ON pro tebe není ten pravý. Mělas kolem sebe milující lidi a kvůli němu jsi je postupně ztrácela. Já jsem zůstala až do konce, i když sis to asi nemyslela. Během sedmi měsíců jsem tě viděla jenom jednou. Jak se mohla stát taková změna?
Hodně ti ublížil a jediný, kdo tu pro tebe zůstal, jsem byla já. Věděla jsi to. Chodila jsi jako tělo bez duše a já se na to nemohla dívat. Jen v sobě najít tu odvahu a po takové dlouhé době si k tobě opět najít tu cestu, která nás kdysi spojovala. Najít tu odvahu a říct ti co vše pro mě znamenáš, jsem ale našla až teď. Proč jsem to nedokázala dřív? Mohla jsem všemu zabránit.
Osud si s námi někdy nemile pohrává. Ať mi dá sílu znovu žít, bez tebe to totiž jde velmi těžko. I když jsi nebyla se mnou, věděla jsem, že tu pořád jsi a jednou přijdeš a zase řekneš to své milé a usměvavé „Ahoj“. Jediné slůvko, které změnilo celý můj život. Jenže ty už ho nikdy neřekneš. Nikomu bych nepřála to, co jsem viděla. Pohled na tvé tělo jak leží pod koly auta… Pohled na tvé tělo jak bojuje v nemocnici o život… Pohled na tvé rodiče jak trpí, když jejich jediná dcera umírá… Pohled na doktory, kteří nechtějí dopustit, abys odešla… Pohled na to jak tvé srdce vzdalo boj o život…
Uběhlo pět měsíců od tvé smrti. Jak jen to slovo zní. Smrt? Co to vlastně je? Začátek konce nebo konec začátku? Těch měsíců bylo sice pět, ale mě to připadá jako věčnost. Věčnost prožitá v bolesti, utrpení, konce… Chtěla bych jít za tebou, ale nemůžu. Na tomhle světě ještě zůstali lidé, pro které má cenu žít. A já budu, i když ty už mezi ně nepatříš. Řekni, jak jsem tomu mohla zabránit? Mohla jsem snad? Byla jsi silná a mě nezbývá než na tebe vzpomínat s láskou, ale přesto jsi ukázala svoji slabost. Proč jsi ji ovšem musela řešit takhle???
Chtěla bych najít odpověď na všechny své otázky, ale vím, že jediný kdo mi dokáže odpovědět na každou z nich, jsi ty…
S láskou a obdivem tvá navždy nejbližší přítelkyně Lenia…

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *