Co pro nás Hogwarts znamená?

Hogwarts. Toto slovo pro nás, studenty i profesory, skrývá hodně významů. Pro někoho znamená mnohem víc než pro jiné a mě zajímalo, co všechno může naše škola znamenat pro neobyčejné smrtelníky, kterými jsme. Dlouho jsem se vyptávala, poslouchala, hodnotila, slídila po informacích i v temných koutech jen proto, abych odhalila to nejdůležitější, co pro vás onen komplex plný kouzel skrývá…

Přátelství
To je první a nejrozšířenější kouzlo, které si získalo většinu obyvatel hradu. Někteří mu podlehli natolik, že dokonce jezdí na srazy, dorozumívají se přes sociální sítě a sdílejí svůj běžný nekouzelnický život s těmi, kteří jsou pro ně na Hogwarts blízcí. Ať už je to přátelství mezi studenty jedné koleje nebo různých barev od fialové až po zelenou, je všudypřítomné a díky němu slyšíme v kolejních místnostech, ve Velké síni, u Tří košťat a dokonce i na ošetřovně šťastný smích a jásot.

Zábava
O to přece na naší škole jde, ne? Aby se každý řádně pobavil a užil si všechno, co Hogwarts neboli Bradavice nabízí. A že toho není málo! Když si kouzelník vezme, že si klidně může v sobotu večer zajít do Zakázaného lesa s přáteli, aby u ohně poseděl s kentaury, nebo se jít porvat s profesorem do ringu, tak dá po únavném dni spíš přednost tomuto než mudlovským zábavám. Jiní zas rádi Hernu u Čmouda, odkud se vrací celí špinaví a smrdí kouřem, ale v tom je právě to kouzlo… – široce se usmívá – Je pravda, že někteří chtějí trávit čas spíše v podnicích u mudlů, ale na odpočinek je naše škola jako dělaná, a tak ani já občas neváhám si s radostí otevřít Denní věštec a u horkého kakaa si počíst. I to je právě jedna ze zábavných činností, kterou naše škola nabízí. Mohla bych toho vyjmenovávat spoustu. Každý má své vlastní místo, kam se rád na škole schová, ale o to nejde. Jen poukazuji na pádný důvod, proč se studenti rádi vracejí a jaký pro ně má toto kouzlo význam.

Neškodná rivalita
Něco takového panuje hlavně mezi bodohrotiči, kteří uhánějí směrem kupředu a snaží se dosáhnout na nejvyšší skóre. Předhánějí se, strkají do sebe a dloubají a vše v rámci pravidel. Je to takový adrenalin, který tu lidi hodně drží na nohou a pomáhá jim dosahovat lepších a lepších výsledků. Soutěživost je na naší škole jako doma, ale povětšinou v přátelském duchu.

Radost z dobře vykonané práce
neboli poplácání po rameni je pro mnohé také důležité. Právě z toho důvodu píší úkoly, protože když se jim v mudlovské škole nedaří, tak tady si trochu vyspraví náladu jedničkou za dobře odvedenou práci. Nevidím na tom nic špatného, protože když má člověk den pod psa, Hogwarts vždy podá ruku a ukáže, že stojí za to se snažit a zkoušet nové věci.

Kreativita
I to je součástí motivačního balíčku, protože tvořivost je na Hogwarts pomalu stejně důležitá jako vzduch. Kamkoliv se hnete, civí na vás z rohu jako nějaká obluda, sápe se spolu s múzami a líbá kde koho a kde co. V takovém prostředí je zkrátka strašně lehké a přirozené být najednou kreativní a otočit mysl o sto osmdesát stupňů tam, kam by se jí za normálních okolností vůbec nechtělo. Je pak radost dělat domácí úkoly i soutěže, když víte, že kamkoliv se hnete, tam vás pronásleduje dobrá nálada a pocit, že na Hogwarts můžete dokázat úplně všechno. Jen stačí chtít.

Dětství
Když jsem přemýšlela o přihlášce na Hogwarts, byla jsem nejistá. Věděla jsem, že na rozdíl od těch skutečně třináctiletých jsem já starší. Nevěděla jsem, jak zapadnu. Jestli si nebudu připadat hloupě a ostatní mě neodstrčí někam do rohu, protože nemám věk, jaký by měl na kouzelnické škole být, ale mé obavy byly liché. Podle vyprávění ostatních jsem zjistila, že těch pod patnáct let je tu málo, většinu podle všeho prý tvoří lidé od dvaceti let výše a výjimkou nejsou ani čtyřicetiletí a výš. A najednou mi bylo líp. Začala jsem se cítit jako doma, protože jsem zjistila, že věk na naší škole není vůbec důležitý. Jde jen o ten, který má člověk zapsaný u svého jména v profilu. Najednou jsem byla jedenáctiletá holka mezi ostatními dvanáctiletými a třináctiletými a všechno se zdálo být snadné. Jako by mě Hogwarts kouzlem vrátil do dětství.

Anonymita
Někdo to možná bere jako překážku a pro jiné je to odrazový můstek mezi kouzelnickou společnost. Nezáleží na tom, jestli máte velký nos a odstávající uši, křivé zuby nebo malé nohy. Na Hogwarts se všechno točí kolem toho, jak se daný člověk prezentuje a jaký ve skutečnosti je, protože ať se snažíte přetvařovat sebevíce, vždycky vyjde pravá osobnost najevo. Pro spoustu lidí je to konec utrpení, když je v reálném světě trápily pupínky na tvářích nebo brýle, které jim přišly nevzhledné, ale potřebné. Všechny překážky mizí, ať jste chudí, nebo bohatí, zdraví, nebo nemocní, štíhlí, nebo tlustí, na naší škole jsou studenti jen studenty a vším, čím chtějí být. Většinu opustí stydlivost a s radostí se vrhnou mezi ostatní, protože tady jsou si rovni a odlišují se jen svým umem, přístupem a nadšením.

Tohle jsou asi nejzákladnější významy naší školy pro spoustu z nás. A pokud jsem nějaký opomněla, odpusťte, prosím, protože i když jsem jen člověk, na Hogwarts je snadné cítit se jako kouzelník. – usmívá se –

Fantazii se meze nekladou a snad proto ji tak často vyhledáváme. Naše škola je jedno z nejdokonalejších míst na českém internetu (a možná vůbec), které fantazií doslova žije a dává lidem prostor k tomu, aby ve svých snech dokázali všechno, co si přejí. Mohou létat na koštěti, chytat lelky s vílami a pozorovat skřítky. Je to svět tak vzdálený od reality, až je nám, snílkům, bližší. Mnozí z nás, kterým tato škola dává spoustu, si ani neuvědomujeme, kolik dřiny, času a financí za tímhle stojí a kdo všechno se na tak úžasném projektu podílel. Ale když už máme tu možnost být součástí toho všeho, važme si toho, užívejme to v nejlepší víře, ať naše škola může dostát všem těm důležitým významům, které pro nás má. A dá tak najevo všem, kteří se na ní nadřeli, že to stálo za to a každý úsměv, který vykouzlí na tváři, ať je pro ně poděkováním…

Děkuji za svět, který jste oživili.

Pro Denní věštec
Chester Mikeyskovitá