3. část – Piškuntál drobný útočí – Jak to všechno dopadlo

| Vydáno:


I zcela nevinná soutěž se může ukázat jako bezprostřední a rychlá cesta ke zranění…

Malátně jsem ležela na zemi a jen matně vnímala vnější okolí. Tohle už na mě bylo trošku moc. Zraněný palec u nohy, možný otřes mozku z rány hlavou o vskutku tvrdý stůl, zkrvavená ruka a teď ještě bolavá záda. Jen neochotně jsem se zvedala na nohy, z čehož jedna vypovídala službu. Jen co jsem se trošku zorientovala v místnosti, která nyní už zdaleka nepřipomínala obývací pokoj, nýbrž nějakou budovu, ve které před chvíli nechali vybouchnout bombu, vydala jsem se naposledy postrašit onoho viníka mého neštěstí.

Nebojte, nedošla jsem daleko. V půli cesty jsem se střetla se svoji mamkou, která očividně také nevěřila svým očím. Po pár ostrých slovech, hodných každého dospělého, když hovoří se svým potomkem, jsem dostala bojový úkol. Jakoby tohle všechno nemělo brát nikdy konce. Tu hrůzu, co zde ten zakrslý stín zanechal, jsem měla ihned a bez řečí uklidit. Jaký strašný osud mě to stihl!

Před spravováním všeho toho nepořádku jsem se ze všeho chtěla vyvléknout výmluvou na mé bolístky, které jsem obdržela v souboji s tím zákeřným tvorem. No, co vám budu vykládat, stejně jsem se z poklízení neulila. Po ošetření mých ran, ze kterých často tekla má nebohá krev, která za nic nemohla, jsem se musela chtě či nechtě pustit do práce, jakožto nazývanou, cosi jako úklid.

Při té příležitosti jsem získala hodně času k přemýšlení o událostech, proběhnuvších v posledních třech hodinách. Negativní ohlasy na účet Piškuntála drobného, známého děláním domácích katastrof a úrazů, následné vylomeniny a neštěstí, trest a utrpení… To vše se mi honilo pořád a pořád dokola v mé zmrzačené šešulce a netrvalo dlouho, aby se mi zde rozsvítilo to dlouho očekávané vysvětlení.

Piškuntál drobný je v každé domácnosti, tudíž i v naší, já ho urazila, on mě zmrzačil. Není to pouze vymyšlený tvor, je opravdu skutečný! A pomstil se mi víc než je zdrávo! Přišla jsem na to zřejmě trochu pozdě, ale lepší někdy než nikdy.



Ti, kteří pečlivě pročetli můj příběh, chci tímto upozornit a zároveň je varovat před nástrahami, které číhají i v tak na první pohled sympatické soutěži jako jsou „Názvy“. Proto vás ve vašem vlastním zájmu zapřísahám, abyste nikdy nechodili příliš do soukromí daného názvu a raději se jej snažili představit ve velmi pěkném světle. Opačné konání by mohlo mít hrozivé následky, já jsem toho důkazem 😉

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *