Štve vás, že Ďábel je lakomý?
Kolikrát jste už zavítali do Prasinek a neodolali pokušení vylovit a z ďáblovky nějaký ten poklad?
A kolikrát jste se pokusili o průchod a propadli se do jámy?
A proč tam sakra poslední dobou velice často padáme i bez vlastního zavinění?
Na poslední, i když zásadní otázku se oficiálně odpověď nedozvíte. Ale pojďte se se mnou podívat, jak to v ďáblovce vypadá.
Při pozorné prohlídce si nemůžete nevšimnout, že nám ďáblovo osidlo na jaře chytilo první mízu a zapustilo do hlíny spoustu nových šlahounů, čili za poslední měsíc se (podezřele) bouřlivě rozrostlo.
Některé šlahouny zákeřně číhají hned pod okrajem jámy, a dokonce se v posledních dnech stává, že zahlédnu nějaký výhonek suverénně se plazit ve stínu pod stromy.
Právě tito šlahounoví průzkumníci nám kazí statistiky průchodů. Nové letorosty jsou tenké, takže v zaujetí hrou si nevšimneme, že se nám omotávají kolem kotníku…a pak stačí nějaké to zákeřnější podtrhnutí a už letíme do jámy!
Mnohdy ani nestačíme hádat další písmeno a už nás expresně protáhnou jámou, aniž by došlo k řádné prohře a čestné nevědomosti hádaného slova.
V ředitelně se množí stížnosti na nestandardní průchody (respektive propady) jámou, na ošetřovnu se studenti uchylují s odřeninami, modřinami a rozbitými koleny.
U merlina! Pokud to tímto tempem půjde dál, můžeme očekávat i zlomeniny a otřesy mozku….
Bohužel, zdá se, že nám ďáblovo přerůstá přes hlavu.
Ale nesmíme se jen tak nechat zaskočit… Nejsme zase tak docela bezbranní. Více než kdy jindy je třeba dbát na prevenci a svou bezpečnost.
A proto vám radím – do ďáblovky bez kouzelného párátka ani ránu.
Posviťte si na osidlo kouzlem *LUMOS* popřípadě *LUMOS SONORUS*– je to sofistikovaná sebeobrana, nejen že si na vás tato zákeřná rostlina netroufne, ale zároveň budete mít lepší přehled o tom, zda se k vám nějaké otrlé chapadlo ďáblova osidla náhodou nechce lísat kolem kotníku…