Hradem otřásla výměna ředitelů, kterou nikdo nečekal, kromě samotných ředitelů. Co k této změně vedlo, jak se bývalý ředitel dívá na svého zástupce a co pro něj tato změna znamená, se dočtete v našem rozhovoru s Ronaldem Holmsem Williamsem.
???? – 2013 – bystrozor v utajení
2013 – 27. 1. 2014 – pracovník Ministerstva kouzel
28. 1. 2014 – 10. 8. 2014 – zástupce ředitele školy
10. 8. 2014 – 22. 3. 2016 – ředitel školy
od 23. 3. 2016 – pracovník Ministerstva kouzel
Tiskový mluvčí a administrativní pracovník OKHS
Řád Spiritus Magicus – Zima 2014 a Zima 2016
Takto nějak vypadá stručný životopis dnes již exředitele Williamse. Kdo by si myslel, že po jeho odchodu z ředitelského postu odlétá na Havaj, kde ho už žádné sovy nikdy nenajdou, je na omylu. Jeho pracovní vytížení moc nepolevilo, ale přesto se Dennímu věštci podařilo odvést ho na chvíli od famfrpálového hřiště i sedmibojařské arény ke krátkému rozhovoru.
Denní věštec: Dobrý den, díky, že jste si udělal čas, a úvodem mi dovolte poděkovat za odvedenou práci, jak na Ministerstvu, tak i na pozicích zástupce ředitele školy a nakonec i ředitele. Mladší ročníky si Vás budou pamatovat už jen jako ředitele. Můžete proto prosím shrnout všechny funkce, kterými jste prošel, a co bylo jejich náplní?
Ronald Holms Williams: Dobrý den i Vám, děkuji i Vám. Jak jistě víte, tak jsem dlouhé roky působil v utajení na Ministerstvu jako bystrozor, na hrad jsem se dostal jen v několika vyhrocených případech při honu proti černé magii. Poslední roky jsem si ale na hradě docela vynahradil, v podstatě jste všechno vyjmenoval. Není potřeba se ale moc ohlížet do minulosti – bylo potřeba, aby hrad někdo na dočasnou dobu převzal a společně jsme vyhodnotili, že jsem na to v dané době byl nejlepším kandidátem. Z Matta, který přebírá žezlo hradu nyní, mám však obrovsky pozitivní pocit a pokud budu mluvit upřímně, hodí se na to mnohem lépe, než jsem se kdy hodil já. –usměje se –
Denní věštec: Nyní jste se tedy rozhodl vrátit zpět na Ministerstvo kouzel a předat ředitelské křeslo právě panu Mattovi. Jak dlouho trvalo, než jste k tomuto rozhodnutí dospěl, a co tomu předcházelo?
Ronald Holms Williams: Jak jsem naznačil, tohle vlastně byl od začátku plán. Nim mě svou prosbou o změnu mého postu zástupce na plnohodnotného ředitele dost zaskočil, ale v té době to nešlo jinak. Ale věděl jsem od začátku, že potřebuju zástupce, protože mé povinnosti mimo školní zdi stále rostly a nedokázal bych se o hrad postarat kompletně sám. Také jsem chtěl vidět, jestli je Matthew člověk, kterému v rozvoji hradu můžeme dostatečně věřit, a o tom mě přesvědčil několikrát, ať už v mých menších či větších výpadcích. A pak taky – tahle změna asi nebyla tak nečekaná. Kdokoliv, kdo trochu sleduje dění na hradě, musel podobný krok tušit mnohem dříve, vlastně šlo hlavně o to, kdo je napsaný ve správě školy na jakém místě.
Denní věštec: Pan Matthew určitě na ředitelské křeslo patří, na hradě jsem se setkal jen s kladnými ohlasy. Přesto se zeptám: konzultovali jste to nějak s panem Nimrandirem nebo se školní radou?
Ronald Holms Williams: Konzultoval, no, to asi úplně ne. Nejdřív jsem to konzultoval s Mattem, kde jsem ho postavil před podobné rozhodnutí, před jakým jsem byl v minulosti já v podobné debatě s Nimem – vlastně se to moc nedalo odmítnout. Že se na to ale Matt hodí více než já, dokazuje i jeho správná volba nevzít si zástupce. S Nimem jsem o tom mluvil potom později, kdy jsem věděl, že Matt tuto výzvu přijme. Ale já jsem byl rozhodnutý, že už dávno není potřeba, abych na tom postu zůstával já, a pokud tu je člověk, který se na to hodí 100%, není důvod, aby to nepřevzal kompletně on.
Se Školní radou jsem to nekonzultoval, protože v praxi v podstatě nic jako Školní rada neexistuje. Školu rozvojově ovlivňuje Ministerstvo kouzel, Školní rada je jen místo, kde se mohou domlouvat vedoucí posty. Fakticky se to ale moc neděje, držím Mattovi palce, aby se mu to povedlo rozhýbat. Já jsem byl krůček od toho, abych celou Školní radu rozpustil a vytvořil nějaký smysluplnější orgán, který bude kreativně hrad rozvíjet – ale pouze z lidí, kteří hrad rozvíjet chtějí a nejsou tam jen proto, že mají nějaký post na hradě a fakticky o ten hlas v rozvoji školy nestojí. Jinak si nedovedu představit, proč ho nevyužívali ani v možnostech, kdy tu šanci měli.
Denní věštec: Své křeslo, respektive školu, jste předal v dobrém stavu. Jistě vidíte ale možnosti pro zlepšení, jako například zmíněná Školní rada. Budete v tomto ohledu diskutovat s panem Matthewem, popřípadě panem Nimem, nebo je to teď na bedrech nového ředitele? Jak teď máte vlastně rozdělené pole působnosti, po vašem návratu na Ministerstvo kouzel?
Ronald Holms Williams: Myslím, že osud Školní rady bude na Mattovi – nevylučuji, že to budeme nějak konzultovat, ale vlastně jsem o tom víc nepřemýšlel po tom, co jsem to předal. Na rozdělení se toho až tak moc nezměnilo – Matt se stará o obecnější chod hradu a věci s tím spojené (nově ještě více než dosud, a s funkcí ředitele školy pod něj spadají i věci jako je výuka či soutěže). Nim má pod palcem kompletní souboják se sklepením a poslední rok a něco i chov zvířat. Já teď aktuálně dost času věnuju Sedmiboji a hned potom, co skončí, se zaměřím na famfrpál, který v posledních měsících hodně stagnoval. Máme připravené nové koště, měla by přijít i uniforma a obecně trochu do hry vrátit profesionální hráče.
Jinými slovy – moje hlavní působiště na Ministerstvu kouzel je Odbor kouzelnických her a sportů, pod který Sedmiboj a famfrpál pochopitelně spadají.
Denní věštec: Ano, famfrpál i Sedmiboj jsou velká témata sama pro sebe. Jak jste spokojený s uplynulou sezónou famfrpálu? Splnil nový systém ve Školním famfrpálovém mistrovství účel?
Ronald Holms Williams: Asi i docela jo. Ta hra ještě potřebuje další ladění a optimalizace, ale myslím, že rozhodnutí kompletně přepsat kód a změnit vzhled hřiště na trochu akčnější podobu bylo dobrým rozhodnutím a vyhnuly se nám i nějaké provozní chyby. Navíc některé zápasy byly opravdu atraktivní a potěšilo mě, že se stalo, že dokázal vyhrát i tým, který nechytil zlatonku. To jsou všechno pozitivní věci. Trochu mě mrzí, že jsem nestihl dotáhnout do prodeje nová košťata a celý systém atributů košťat je stále dost v plenách.
Denní věštec: Alespoň se máme tedy na co těšit. Vraťme se ještě k Vašemu ředitelování, trvalo čtyři školní roky. Co to člověku vezme a co naopak dá? Vybavíte si nějaké konkrétní momenty a situace, když se řekne „ředitel“, nebo to byla neustálá víceméně stejná práce? Poslední dobou toho bylo opravdu hodně, famfrpál, stěhování, Sedmiboj…
Ronald Holms Williams: Myslím, že stěhování byla pro mě poslední kapka, kde jsem si řekl, že není možné, abych Hogwarts věnoval 100 hodin měsíčně při přeprogramování poloviny hradu a řešil po nocích, jak se stihne přesun na nové pozemky. Tam přišlo to poslední rozhodnutí, že ředitele předám ihned, jak to jen bude možné. Tady je na místě ohromně poděkovat Nimovi, který mi velmi pomohl ještě před samotným přesunem. A pak samozřejmě Nimovi i Mattovi za zapojení se při řešení problémů, které se objevovaly postupně.
Stejná práce to asi není – jako „řadový pracovník“ Ministerstva nemusíte řešit věci jako systém výuky, hodnocení soutěží, nábory zaměstnanců, slavnosti… Od toho je to oproštěno. Bývalý inspektor výuky si v nějakém rozhovoru postěžoval, že se ve výuce nestihlo všechno, co bylo naplánováno před lety a slíbeno na Letním semináři – a měl pravdu. Je to i tím, že pokud se prostě objeví nějaká díra v systému výuky, je potřeba zalepit. A ta díra se objevila a znamenalo to celkové zpřísnění všech pravidel ve výuce. Zpětně jde asi říct, že to byl dobrý krok. A takové věci – jako jsou evoluce výuky a tak – prostě jako neředitel řešit nemusíte.
Denní věštec: A poslední otázka, kterou nemůžu vynechat. Cítíte odlehčení, máte méně práce a víc času? A hlavně, jste se svým rozhodnutím spokojený?
Ronald Holms Williams: Na poslední otázku jsem už asi odpověděl – spokojený jsem, to rozhodnutí bylo správné. A odlehčení zatím moc necítím – hlavně kvůli běžícímu Sedmiboji a blížícímu se ŠFM. Ale stále věřím, že to přijde. – usměje se –
Denní věštec: Díky. Za sebe i čtenáře Denního věštce ještě jednou děkuji za odvedenou práci a přeji hodně úspěchů a spokojenosti na hradě i mimo jeho zdi.
Ronald Holms Williams: Také moc děkuji, vy se také mějte dobře.
Pro Denní věštec
Edmund Heusinger
Zajímavý rozhovor, děkuju za něj 🙂